Albert Einstein

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879, Ulm, Německo – 18. dubna 1955, Princeton, New Jersey, Spojené státy americké) byl teoretický fyzik.


O vědě[editovat]

  • Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila.[1]
    The significant problems we face today can't be solved at the same level of thinking we were at when we created them.[2]
  • Bůh nehraje v kostky.[3]

O poznání[editovat]

  • Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, protože si nedovede představit, že by ony neobyčejně jemné souvislosti, které odhaluje, promýšlel poprvé sám. V nepochopitelném vesmíru se projevuje nesmírný převažující rozum.[4]
  • Představujete si možná, že se dívám zpátky na své životní dílo s klidným zadostiučiněním. Ale když se na to podíváme blíž, vlastně na něm nic není. Neobsahuje jedinou koncepci, jediné pojetí, o kterém bych byl přesvědčen, že přetrvá, a já se sám sebe ptám, jestli jsem vůbec na správné cestě. Jenže současníci ve mně vidí zároveň kacíře a zároveň zpátečníka, který, abych tak řekl, přežil sám sebe.[5]
  • Někdy se ptám sám sebe, jak se mohlo stát, že právě já jsem vymyslel teorii relativity. Důvod je myslím v tom, že normální mládenec se nikdy nezatěžuje přemýšlením o problémech prostoru a času. Na takové věci si udělal názor už jako dítě. Můj intelektuální vývoj byl však zpožděný, což způsobilo, že jsem se začal trápit prostorem a časem, až když jsem dospíval.[6]
  • Jen dvě věci jsou nekonečné – vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist.[zdroj?]

O lidech[editovat]

  • Přehnaně soutěživý postoj je vštěpován do studenta, který je vychováván k uctívání zištného úspěchu jako příprava na jeho budoucí kariéru. Náš celý vzdělávací systém tímto zlem strádá.
  • Ústřední úloha socialistické společnosti spočívá v překonání predátorské fáze lidské evoluce
  • Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk.[7]
  • Je-li nepořádek na stole odrazem nepořádku v mysli, co potom odráží prázdný stůl?[8]
  • Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.
    I do not know the weapons with which World War III will be fought, but I can assure you that World War IV will be fought with sticks and stones.[9]
  • Některá tvrzení vašeho listu, týkající se mého života a mé osoby, jsou výhradně výplodem bujné redaktorské fantazie. Čtenář se pobaví další aplikací principu relativity. Takhle totiž současně platím v Německu za „německého vědce“ a v Anglii za „švýcarského Žida“. Představme si ale, že osud ze mě udělá černou ovci; pak budu „švýcarským Židem“ v Německu a „německým vědcem“ v Anglii.[10]
  • Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.[11]

O životě[editovat]

  • Existují pouze dvě cesty, jak žít svůj život: buď s vědomím, že nic není zázrak, nebo s vědomím, že všechno je zázrak.[12]
    There are only two ways to live your life. One is as though nothing is a miracle. The other is as though everything is a miracle.[13]

Reference[editovat]

  1. RUSSELL, Peter. Od vědy k bohu. Praha : dybbuk, 2008. ISBN 978-80-86862-68-2. S. 85.  
  2. SKUBE, Daneen. Interpersonal Edge. [s.l.] : Hay House, 2006. ISBN 9781401930622. S. 226. (angličtina) 
  3. BALIBAROVÁ, Françoise. Einstein – radost z myšlení. Bratislava : Slovart, 1995. ISBN 80-85871-33-5. S. 68.  
  4. Milujte se! 12/2010 strana 37 Jména známá z fyziky a matematiy (Dostupné on-line)
  5. Balibarová, str. 96.
  6. BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 53.  
  7. Český rozhlas D-dur 22. 11. 2007
  8. Psychologie dnes 3 2009 s. 25.
  9. PALMER, Norman Dunbar; PERKINS, Howard Cecil. International relations: the world community in transition. [s.l.] : Houghton Mifflin, 1969. S. 207. (angličtina) 
  10. Balibarová, str. 96.
  11. Balibarová, str. 76.
  12. RUSSELL, Peter. Od vědy k bohu. Praha : dybbuk, 2008. ISBN 978-80-86862-68-2. S. 90.  
  13. SCHOLL, Steven. Common era: best new writings on religion. [s.l.] : White Cloud Press, 1995. S. 200. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat]