André Gide

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
André Gide

André Paul Guillaume Gide (22. listopadu 1869, Paříž – 19. února 1951, Paříž) byl francouzský prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1947.

Přisuzované výroky[editovat]

Různé[editovat]

  • Filozof odpovídá na vaši otázku tak, že ani neporozumíte, na co jste se ptali.
  • Chyby a omyly těch druhých jsou vždycky důvodem k radosti.
  • Způsob, jakým se nám svět jevů vnucuje a jímž my se světu snažíme vnutit svůj vlastní výklad, tvoří drama našeho života.
  • Veškeré své štěstí vlož do okamžiku.
  • Je to zákon života - jakmile se před námi zavřou jedny dveře, otevřou se jiné. Ale tragédií je, že pořád hledíme na ty zavřené a nevšímáme si těch otevřených.
  • Toliko v samotě zjeví se mi občas podstatné a tu dospívám k jisté hluboké kontinuitě.
  • Neobjeví novou zemi ten, kdo neztratí z očí tu starou.

Láska[editovat]

  • Žárlivost není velká láska, ale nedostatek úcty k sobě.
  • Láska je nejsložitějším problémem života. Jeho nejjednodušším vyřešením je nevěra.
  • Pokud milující má rád a chce být milován, nemůže se ukázat takový, jaký opravdu je.
  • Dvě bytosti, které milují a žijí stejným životem, mohou být odděleny zdí a zůstat pro sebe hádankou.
  • Nejčastěji se stává, že člověk přisuzuje druhým jen takové city, jakých je sám schopen.
  • Sex je něco lepkavého, co člověka více potřísňuje, než uspokojuje.

Externí odkazy[editovat]