Antonín Dvořák

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Antonín Dvořák

Antonín Leopold Dvořák (8. září 1841, Nelahozeves – 1. května 1904, Praha) byl jedním z nejslavnějších českých hudebních skladatelů všech dob. Jeho symfonické opusy patří ke světové špičce a jsou obvyklou součástí všech významnějších přehlídek symfonické hudby.


  • Dělati dvakrát totéž je zatraceně těžké. Pokud k tomu nemám pravé nálady, nemohu nic dělati. Nutit to přec nelze. – Dvořákovo odmítání složit na žádost vydavatele II. řadu Slovanských tanců[1]

Řekli o něm[editovat]

  • Myslím si, jak by bylo krásné, kdyby opět jednou přišel hudebník, o němž bychom se potřebovali hádat právě tak málo jako o jaru. Kdo na veřejné cestě najde skvost, je povinen oznámit tento nález: Žádám, aby se na tuto noticku pohlíželo z tohoto stanoviska... Tak, jak protivná je všechna reklama, je naopak oprávněná snaha směřující k tomu, aby skutečnému talentu byla zkrácena chmurná doba neslávy. –muzikolog a estetik Louis Ehlert, r. 1878 o Dvořákových Moravských dvojzpěvech a Slovanských tancích[2]
  • Byl bych rád, kdyby mě jako hlavní napadlo to, co Dvořáka napadne jen tak mimochodem. –Johannes Brahms[3]
  • Jen málokdy je u umělce jeho vnější výraz v tak dokonalém souladu s jeho uměním jako u tohoto velkého českého umělce, u něhož čistě lidská stránka i stránka umělecká tvoří harmonický celek. – Jean Sibelius[3]
  • Jaký byl jeho poměr k hudebním velikánům? Klaněl se Beethovenovi, jehož nám stále dával za příklad, obdivoval Wagnera a Berlioze, velice si vážil Brahmse a miloval duševně spřízněného Schuberta. Tento výčet jmen, ač neúplný, ukazuje, že Dvořákův vkus nebyl nijak jednostranný. Mistr znal vše, co krásného a originálního bylo v hudbě vytvořeno, a jeho výklady a porovnání byly zajímavé a často také velmi originální. –Vítězslav Novák[3]
  • Pravda bez pozlátka, pravá demokracie nedvořící se mocným a nezdůrazňující vlastní velikost oproti "nižším", sebevědomí Vyvoleného bez ješitnosti, nejhlubší cit bez sentimentálnosti, nevýslovná radost z práce, čistý a prostý poměr k Bohu a lidem, to byly vlastnosti jeho duše. A stálý tvůrčí neklid! Vidím Mistrovu ruku, která neustále, někdy i během přestávky v rozmluvě, nepokojně hraje na kabátě, jakoby na piáně. Zdálo se, že myslí jen hudbou. –Josef Suk[3]
  • Přicházíval do mé kanceláře, buď když končil některé své dílo nebo když se děly zkoušky k jeho pracím. Nepamatuji se, že by býval kdy usedl. Obyčejně chodil, někdy se postavil k mému psacímu stolu nebo oknu, a pohlížeje střídavě do neurčita mluvil nebo poslouchal. A stávalo se, že uprostřed některé věty náhle ustal a zamyslil se. To mu v duši vylétl a počal pěti skřivan některé myšlenky hudební, které si někdy hned počal hvízdati. Teprve po chvíli vracel se ze své zasněnosti k řeči. A někdy také uprostřed řeči se obrátil a odkvapil. A přišel třeba za několik dní, aby „domluvil, v čem jsme předešle přestali“. To vše působila v něm hudba. Bylo mu v očích a na tváři skoro znáti, jak v něm stále vře a tryská gejzír tónů v oněch nesčetných melodických kombinacích, jimiž tvořil svá díla. –ředitel Národního divadla František Adolf Šubert[3]
  • Žel, nejsem poučený v hudbě, ale bez hudby žilo by se mi chudě. Musím ji mít, musím ji denně slyšet a neznám téměř přesycení. A Slovanské tance! Není dne, aby se některý z nich neozval. A slyšíme v nich jakoby všechnu bohatost hudebnosti zakletou v dědictví tohoto národa, všechnu zpěvnost lidu i jeho neodmyslitelnou vlohu k tanci. V Tancích jakoby ze všech jeho melodií jediným tvůrčím gestem vytryskl jásot této hudby. –Jaroslav Seifert[3]
  • Pro mne to, co o hudbě řekne Dvořák, je svaté. –Josef Hlávka[3]
  • Příroda z něho učinila jednoho z největších hudebníků všech dob. –Leopold Stokowski[3]
  • V jeho hudbě se v průzračné čistotě zrcadlí česká krajina a duše českého lidu... Ve všech jeho dílech, ať je to píseň, komorní skladba, symfonie nebo některá z oper, všude najdeme místa, která člověku pozvednou srdce. –Erich Kleiber[3]
  • Antonín Dvořák měl schopnost rozdávat pohodu, radost, životní harmonii, horoucí milostná vyznání. Někdy je mi líto, že jsem ho neznala osobně. Jsem šťastná, že zpívám jeho nádherné skladby, které mě naplňují umělecky a do kterých i já vkládám kus svého srdce. – Gabriela Beňačková[3]
  • Hudba Antonína Dvořáka zní tak poctivě, jak poctivě zní jeho krásné jméno. S jeho hudbou jsem prožil celý život a troufám si proto myslet, že Dvořáka znám do nejjemnějších záchvěvů jeho duše. Znám ho možná lépe, než lidi, kteří jsou mi nejbližší. Moje krev se k němu spontánně hlásí a nevím, co bychom si bez jeho hudby počali. Řekl za nás totiž prakticky všechno. V radosti i utrpení. – dirigent Libor Pešek[3]
  • Dvořák byl vždy mým oblíbeným skladatelem. Jeho dílo, zahrnující obrovské množství různých stylů, lze srovnat snad jen s Mozartovým. Vzpomeňme na jeho nádherné symfonie, charakteristické symfonické básně, dramatické opery, prosté písně, komorní a klavírní hudbu. Jeho díla, ačkoli často prodchnuta českým vlastenectvím, jsou zcela kosmopolitní a mají mezinárodní dosah. Podle mého názoru patří Dvořák k absolutní skladatelské špičce. –dirigent Charles Mackerras[3]
  • Jsem nesmírně pyšný na svého slavného pradědečka. Jeho skvělá hudba mě provázela na všech světových koncertních pódiích. Byl to geniální skladatel, pro mne vedle Mozarta ten největší. –Josef Suk mladší[3]
  • Dvořák je pro mě anděl svatej. Nebylo většího génia, co touhle zemí šel. Ten kdyby vařil knedlíky, vyleze mu z toho muzika. –Vladimír Franz[3]
  • Antonín Dvořák je můj nejmilejší autor. Kdyby nenapsal nic než Biblické písně, tak to stačilo. Když je mohu zpívat, cítím se jako v nebi. Byl to skladatel, který dokázal v hudbě přenést přímou linku na Boha, jeho hudba dokáže otevřít nebesa. Žádný jiný autor mě takovýmto pocitem nenaplňuje. – Eva Urbanová[4]

Související[editovat]

Reference[editovat]

  1. Hlasatelka Jitka Novotná cituje Dvořáka v přestávce záznamu koncertu festivalu Dvořákova Praha, vysíláno na stanici ČRo 3 – Vltava 27. 9. 2011
  2. Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 482
  3. 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 Řekli o Dvořákovi, antonin-dvorak.cz
  4. Řekli o Dvořákovi, antonin-dvorak.cz

Externí odkazy[editovat]