Aristotelés

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Aristotelés

Aristotelés ze Stageiry (384 př. n. l., Stageira, Chalkidiki – 322 př. n. l., Euboia) byl filosof vrcholného období řecké filosofie.


Barbar[editovat]

  • Barbar a otrok je od přírody totéž.[1]

Čísla a pýthagoreismus[editovat]

  • Pýthagorovci skládají celý vesmírčísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.[2]
    — 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20.
  • čísla jsou první z celé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí a že celý vesmír je harmoniíčíslem.[2] (o Pýthagorovcích)
    — 58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3.
  • …prvky čísla jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé nebe… z čísel.[2]
    — Aristotelés, Met. I, 5, 986a17-21.
  • Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž
    omezené a neomezené,
    sudé a liché,
    jedno a množství,
    pravé a levé,
    mužské a ženské,
    věc v klidu a věc v pohybu,
    přímé a křivé,
    světlo a tma,
    dobré a zlé,
    čtverec a obdélník.[2]
    — Aristotelés, Met. I, 5, 986a22-26.
  • Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.[2]
    — 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.

Člověk[editovat]

Přisuzované výroky[editovat]

Různé[editovat]

Bůh[editovat]

  • Třebaže je Bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.[4]

Ctižádost[editovat]

Čas[editovat]

  • Čas věci rozdírá. Vše stárne pod mocí Času a je zapomenuto, jak Čas mine.[upřesnit 5]

Člověk[editovat]

Filozofie[editovat]

  • Lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili.

Hněv[editovat]

  • Každý se může rozhněvat – to je snadné. Ale rozhněvat se na správnou osobu, ve správné míře, ve správnou dobu, správným směrem a správným způsobem – to není v moci každého a není to snadné.

Jídlo[editovat]

Moudrost[editovat]

Mravnost[editovat]

  • Kdo pokračuje ve vědách, ale upadá v mravnosti, více upadá než pokračuje.

Odvaha[editovat]

Peníze[editovat]

  • Jedni šetří, jako by měli žít věčně, druzí utrácejí, jako by měli hned zemřít.

Poznání[editovat]

  • Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat.

Pravda[editovat]

Přátelství[editovat]

  • Touha po přátelství vzniká rychle, avšak přátelství nikoliv.

Příroda[editovat]

Přítel[editovat]

  • Ach milí přátelé! Přátelé neexistují.
  • Co je přítel? Jedna duše ve dvou tělech.
  • Míti přátele znamená být vážen pro sebe samého.
  • Přítel všech - přítel nikoho.
  • V neštěstí poznáš přítele.[upřesnit 6]

Spravedlnost[editovat]

  • Být spravedlivým v mysli ještě neznamená být spravedlivým v činech.

Stát[editovat]

Štěstí[editovat]

  • Štěstí náleží těm, kdo sami sobě dostačí.

Rozum[editovat]

Tělo[editovat]

  • Nic tak neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost.

Úspěch[editovat]

  • Neuspět je možné mnoha způsoby, zatímco uspět je možné pouze způsobem jedním.[upřesnit 2]

Vášeň[editovat]

  • Je v povaze vášně, že není uspokojena, a většina lidí žije jenom kvůli požitku z ní.[upřesnit 4]

Vzdělanost[editovat]

  • Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří.
  • Vzdělání má hořké kořínky, ale sladké ovoce.

Zákon[editovat]

Zkušenost[editovat]

  • Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč.

Zlo[editovat]

  • Zlo sobě připravuje, kdo ho chystá jinému.
  • Zlo lidi spojuje.[upřesnit 1]
  • Válčíme proto,abychom mohli žít v míru.

Žena[editovat]

  • Chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor a ohlédl se za hezkou ženou? Lituji tě, příteli, protože to je otázka slepce.

Život[editovat]

  • Život je pohyb.

Řekli o Aristotelovi[editovat]

  • Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.[5]
    Brian Rotman

Reference[editovat]

  1. Politika 1252b
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Kosmologie u předsókratiků: Pýthagorejská kosmologie [online]. Filosofická fakulta Masarykovy university, [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.
  3. Etika Nikomachova 1141a23
  4. Milujte se! 16/2011 strana 10 Nebesa vypravují o boží slávě... (Dostupné on-line)
  5. BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 60.  

Potřebující upřesnění[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 Rétorika
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Etika Nikomanchova
  3. 3,0 3,1 Metafyzika
  4. 4,00 4,01 4,02 4,03 4,04 4,05 4,06 4,07 4,08 4,09 4,10 4,11 Politika
  5. Fyzika
  6. Eudemiánská etika

Externí odkazy[editovat]