Ateismus
Z Wikicitátů
Ateismus je přesvědčení či mínění, že neexistuje žádný Bůh nebo bozi či nadpřirozená bytost obecně.
Obsah |
[editovat] Výroky řádně doložené
- Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání „nesesmilníš“, byl by Západ možná stále ještě křesťanský!
- Dinesh D´Souza v Křesťanství a ateismus úplně jinak[1]
- Ateismus navzdory všeobecnému přesvědčení není primárně revoltou intelektuální, ale morální. Bůh pro ateisty není ani tak neviditelný, jako spíše nežádoucí. Ateisté nepřizpůsobují své touhy pravdě, ale spíše pravdu svým touhám.
- Dinesh D´Souza v Křesťanství a ateismus úplně jinak[2]
[editovat] Přisuzované výroky
- Neozdrojované výroky a výroky, o jejichž autorství je pochybnost. V budoucnosti mohou být smazány.
- Jsem takový ateista, až se bojím, že mně Pán Bůh potrestá.
- Rozdíl mezi mnou a většinou takzvaných ateistů je pocit naprosté pokory před neuchopitelným tajemstvím a harmonií kosmu.
- Mnoho našich součastníků nechápe hluboké životní spojení s Bohem nebo je výslovně odmítá, takže ateismus je nutno počítat k nejvážnějším skutečnostem naší doby.
Jménem ateismu se označují jevy, které se mezi sebou velmi liší. Někteří Boha výslovně popírají; jiní se domnívají, že člověk o něm nemůže naprosto nic tvrdit; jiní pak zkoumají otázku Boha takovou metodou, že se zdá, jako by neměla smyslu. Mnozí neoprávněně překračují hranice zkušenostních věd a buď se snaží všecko vysvětlovat v rámci těchto věd, anebo už vůbec nepřipouštějí žádnou absolutní pravdu. Někteří člověka tak vyvyšují, že tím víra v Boha téměř ztrácí sílu. Zdá se však, že jim jde více o zdůraznění člověka, než o popírání Boha. Jiní zase chápou Boha tak, že představa, kterou odmítají, není Bůh evangelia. Jiní si otázky o Bohu vůbec nekladou; necítí totiž, jak se zdá, náboženský neklid a nechápou, proč by se měli o náboženství zajímat. Ateismus mimoto nezřídka vzniká buď z vášnivého protestu proti zlu ve světě, anebo z toho, že některým lidským hodnotám se neprávem přisuzuje známka absolutna, takže se stavějí na místo Boha. Přístup k Bohu může často ztěžovat sama dnešní civilizace, ne snad sama sebou, ale protože je příliž zapletena do pozemských věcí.
Ateismus, chápán ve své úplnosti, není něco původního, nýbrž vzniká spíše z různých příčin, mezi které je třeba počítat i kritickou reakci proti náboženství, a v některých zemích zvláště proti náboženství křesťanskému. Proto mohou mít nemalý podíl na vzniku ateismu věřící, pokud zanedbali svou náboženskou výchovu, klamně předkládali křesťanskou nauku a měli nedostatky ve svém náboženském, mravním a sociálním životě, a tak pravou tvář Boha spíše zastírali než zjevovali.- apoštolská konstituce Gaudium et spes (19)
- Nesetkal jsem se ještě nikde s hodnotou, která by byla motivována ateismem. Neznám ani jednu -- byť prostou -- skladbu či skutek, za kterým by stálo: činím tak z lásky k Boží neexistenci.
- Ateista je člověk, jenž si ani z ateismu nedělá boha.
- Pro ty, kteří se narodili do ateismu, je to víra jako každá jiná.
- Pravým ateistou může být jen bývalý věřící.
- Ateisté jsou jediní, kteří zůstávají věrni bohu, na nějž nevěří.
- Nejvíce potřebují boha ateisté. Co by jinak byli?
- Lze věřit na bohy s takovými věřícími?
[editovat] Reference
- ↑ Dinesh D´Souza Křesťanství a ateismus úplně jinak, nakl. Ideál, Praha 2009; ISBN 978-80-86995-11-3 (str. 232)
- ↑ Dinesh D´Souza Křesťanství a ateismus úplně jinak, nakl. Ideál, Praha 2009; ISBN 978-80-86995-11-3 (str. 234)
