Benjamin Netanjahu
Z Wikicitátů
Benjamin Netanjahu je současný izraelský premiér a předseda strany Likud.
- O amerických výtkách vůči bytové výstavbě ve východním Jeruzalémě (19.7.2009):
- Nemůžeme přistoupit na myšlenku, že Židé nemají právo žít a nabývat majetek v kterékoli části Jeruzaléma. Mohu si jen domýšlet, co by se stalo, kdyby někdo přišel s návrhem, že Židé nesmějí žít v některých částech New Yorku, Londýna, Paříže či Říma. Z toho by jistě byl velký mezinárodní poprask. Podobně tedy nemůžeme souhlasit s takovým nařízením ani v Jeruzalémě.[1]
-
- (We cannot accept the fact that Jews wouldn't be entitled to live and buy anywhere in Jerusalem. (...) I can only imagine what would happen if someone suggested Jews could not live in certain neighborhoods in New York, London, Paris or Rome. There would certainly be a major international outcry.)[2]
- V reakci na vládou schválené propuštění teroristů (18.8.2008):[3]
- Namísto pevného postoje vůči terorismu vláda Kadimy a Strany práce pokračuje v propouštění stovek teroristů výměnou za nic. Likudem vedená vláda nahradí politiku slabosti politikou nekompromisní války proti terorismu, silou a reciprocitou.
- Ke Golanským výšinám (30.5.2008):[4]
- Co najdete, budete-li kopat na Golanech? Syrské trosky? Ne, najdete řadu velkých synagog a pozůstatků židovských obcí. Izraelský národ je spojen s Golany po tisíce let. Golany vždy byly a vždy zůstanou izraelské. Kdokoliv sídlí na Golanských výšinách, zajišťuje izraelskou bezpečnosti. Zde je možné vidět existující spojení mezi bezpečností a mírem. Způsob, jak ochránit Golany a Jeruzalém, je jít nyní k volbám. Pokud zde nebudeme žít my, budou (tu žít) íránští vojáci.
- K rozdělení Jeruzaléma (16.4.2008):[5]
- Rozdělení Jeruzaléma by bylo morálním a historickým omylem. Je obtížné nalézt státy a lidi, kteří by připravovali rozdělení svých hlavních měst. Je to zejména šokující ve světle historických okolností spojení mezi lidem Izraele a jeho hlavním městem Jeruzalémem. Výsledek rozdělení Jeruzaléma a následný vstup Hamasu do města, by v jeho rámci znamenal vytvoření íránské enklávy, která by jeho občany vystavila každodennímu možnému útoku, učinila jejich životy nemožné a zvětšila konflikt do takových dimenzí, že si je neumíme představit.
