Ernst Ludwig Kirchner

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Kirchner v roce 1919

Ernst Ludwig Kirchner (6. května 1880, Aschaffenburg, Německo – 15. června 1938, Frauenkirch-Wildboden, Švýcarsko) byl německý expresionistický malíř a grafik. Jeden ze čtveřice zakladatelů umělecké skupiny Die Brücke a její čelný představitel.


  • Každý můj obraz vychází z prožitku přírody. Platí pro mě Dürerova věta: ‚Všechno umění vychází z přírody, kdo je umí od přírody oddělit, je umělec.‘ Příroda je pro mě vše viditelné a pociťovatelné. Hora stejně jako buňky, z nichž se skládá, ale také všechno stvořené lidmi, například stroje.[1]
  • Formy a barvy jsou krásné teprve tehdy, stanou-li se posli niterních psychických dění. Něco tajemného spočívá v podstatě lidí a věcí, barev a tvarů, a toto tajemné vše opět spojuje se životem i svědectvím smyslů – to je právě základ krásy, kterou hledám.[2]
  • Z jednotlivých zážitků vyroste čas od času souhrnný symbol, mající stejný smysl jako všeplatný životní zákon. Velký básník Walt Whitman usměrňoval o ovlivňoval moje pojetí života; za mého pobytu v Drážďanech, v temných dobách bídy a hladu, byla Stébla trávy mou útěchou a povzbuzením, a jsou jimi dodnes. Pro estetiky snad tento básník nic neznamená. Je cítit půdou a prosycen životem. Je svobodný, svobodný! A je posvěcen tím, co je v umění nejvyšší. Miluje a dává, aniž by za to cokoli chtěl.[3]
  • Mým cílem bylo vyjádřit zaujetí a zkušenost velkými a jednoduchými formami, a je to můj cíl podnes. Chci vyjadřovat bohatství, radost života, malovat lidi při práci i odpočinku, zachycovat jejich vzájemné reakce, vyjadřovat stejně lásku jako nenávist.[4]
  • Umělec je pán a tvůrce, ale zároveň nejponíženější sluha své fantazie.[4]
  • Není správné hodnotit mé obrazy měřítkem věrnosti zobrazení, protože to nejsou žádné reprodukce určitých věcí nebo bytostí, nýbrž svébytné organismy linií, ploch a barev, které si uchovávají přírodní formy jen do té míry, která je potřebná jako klíč k jejich pochopení. Mé obrazy jsou podobenství, ne zobrazení.[5]
  • Často jsem vstal uprostřed koitu, abych si poznamenal pohyb nebo výraz partnerky.[6]
  • Malíř maluje vzhled věcí, nikoliv jejich objektivní existenci. Ve skutečnosti vytváří zcela nový vzhled věcí.[7]

Reference[editovat]

  1. LAMAČ, Miroslav. Myšlenky moderních malířů. Praha : Odeon, 1989. Kapitola Ernst Ludwig Kirchner, s. 187–188.  
  2. Lamač, str. 185
  3. Lamač, str. 188
  4. 4,0 4,1 Lamač, str. 189
  5. WALTHER, Ingo F. (ed.). Umění 20. století. Praha : Taschen/Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-572-8. Kapitola Zápas o nový svět, s. 55.  
  6. LORENZ, Ulrike. Brücke. Köln : Taschen, 2008. ISBN 978-3-8228-5471-6. S. 8.  
  7. WOLF, Norbert. Ernst Ludwig Kirchner 1880–1938: Na hraně propasti času. Köln : Taschen, 2003. ISBN 978-3-8228-2123-7. S. přebal.  

Externí odkazy[editovat]