Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Z Wikicitátů
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1872)

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Фёдор Михайлович Достоевский, 11. listopadu 1821, Moskva – 9. února 1881, Petrohrad) byl ruský spisovatel považovaný za předchůdce psychologického románu, jedna z nejvýznamnějších postav světové literatury vůbec.

Výroky[editovat]

Připisované[editovat]

  • Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.
  • Hloupost je stručná a bez lsti, kdežto rozum se vykrucuje, rozum je podlec; hloupost je přímá a poctivá.
  • Hlupák, který poznal, že je hlupák, už není hlupák.
  • Kdo nemá peněz, je chudý, kdo nemá přátel, je chudší, ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě.
  • Krása je strašlivá věc. Ďábel v ní zápasí s Bohem a bojištěm jsou lidská srdce.
  • Krása ... spasí svět.
  • Láska je buď malá, nebo velká: nenávist vždy velká.
  • Láska je všemohoucí, neboť každého člověka od základu změní.
  • Láska k bližnímu, přátelskost, bratrský soucit je trpícímu často potřebnější než všechny léky.
  • Lásku, vlídnost a bratrský soucit potřebuje nemocný někdy více než všechny léky.
  • Manželka je přirozeným nepřítelem každého muže.
  • Milovat člověka znamená vidět ho tak, jak byl stvořen Bohem.
  • Největší štěstí je, když člověk ví, proč je nešťasten.
  • Neschopnost milovat: to je peklo.
  • Příčinou každé sebevraždy bývá nešťastná láska - někdy k ženě a vždy k životu.
  • Utrpení — to je život. Bez utrpení jaké by bylo v něm potěšení?
  • Zdá se, že ve druhé polovině lidského života převažují jen návyky, které jsme si vybudovali v té první.
  • Snažím se milovat život víc, než jeho smysl.
  • Je to velké tajemství lidského života, že starý zármutek ponenáhlu přechází v tichou a něžnou radost.
  • Láska je učitelka, ale je třeba, abychom ji uměli získat, neboť těžko lze podmanit, těžko získat, draze se vykupuje lidské srdce, dlouhou a úmornou prací, neboť nestačí milovat na náhodný okamžik, ale na celou dobu.
  • Tam, kde není láska, není ani rozum.
  • Abychom dosáhli dokonalosti, musíme dříve mnohé nechápat. Chápeme-li příliš brzy, chápeme snad i špatně.
  • Utrpení vše očistí.
  • Nejtěžší zločiny jsou ty, které činíme ve skrytu srdce.
  • Právo tělesného trestu dané jednomu nad druhým je jedním z vředů společnosti, jedním z nejmocnějších prostředků, jimiž v ní lze zničit každý zárodek, každý pokus o dosažení lidských práv a je jistou příčinou jejího nevyhnutelného a neodvratitelného rozkladu.
  • Láska je učitelka, ale je třeba, abychom ji uměli získat, nebot' lidi těžko lze podmanit, těžko získat. Draze se vykupuje lidské srdce; dlouhou, úmornou prací a po dlouhém čase, neboť' nestačí milovat na náhodný okamžik, ale na celou dobu.
  • Na celém světě není rozhodně nic, co by mohlo přiměti člověka, aby miloval svého bližního... Je-li a byla-li dosud láska na světě, tedy jen proto, že lidé věřili v nesmrtelnost... Kdyby v člověku vyhasla víra v nesmrtelnost, zmizí v něm nejen láska, nýbrž i všechna síla společenská. Nic nebude nemravného, všechno bude dovoleno. I lidojedství...
  • Není-li Boha, může člověk všechno. Všechno je dovoleno, jakmile rovnost duší před Bohem je vystřídána rovností pouhých nervových třásní před absolutní nulou, nicotou.
  • Prohlašuji, že láska k lidstvu je dokonce zhola nesmyslná, nepochopitelná a nadobro nemožná, bez současné víry v nesmrtelnost lidské duše. Víra v nesmrtelnost lidské duše jest jediné zřídlo živého života na zemi - života, zdraví, zdravých úsudků a závěrů.
  • Žádné odstranění chudoby, žádná organisace práce nezachrání lidstvo od nenormálnosti, a tudíž také od provinilosti a zločinu. Zlo se skrývá v lidstvu hlouběji, než předpokládají lékaři socialisté a v žádné organizaci společnosti se nevyhnete zlu; nenormálnost a hřích vyplývají z duše lidské samy.
  • Jest, jest rozkoš v posledním stupni poníženosti a nicotnosti. Čert ví, snad je rozkoš i v knutě, když přilehne na záda a rve maso na kousky.
  • A což není-li Boha? Není-li Boha, tedy člověk je šéfem země, celé budovy světa. Znamenitě! Ale jen jak bude pak ctnostný bez Boha?
  • Není-li Boha, tedy mám zcela svobodnou vůli...
  • Odstraněním pout tkvících ve veliké moci víry v Boha je puštěn Ďábel ze řetězu, neboť lidé jsou příliš slabí, než aby snesli absolutní svobodu. Jsou to nedodělané bytosti na zkoušku, stvořené na výsměch.
  • Lidé jsou snad jen drzá zkouška, aby bylo vidět: udrží-li se takový tvor na světě nebo neudrží?
  • Jsem dítě doby, dítě nevíry a pochyb...
  • Myslím, že Ďábel neexistuje, ale člověk ho vytvořil, vytvořil ho jako svůj obraz a podobu.
  • Mluvit nesmysly - to je jediné privilegium člověka, které jej odlišuje od ostatních živočichů.
  • Leckterý člověk, který ani nikoho nezabil, a přece je horší než ten, kdo se sem dostal třeba za šest vražd.
  • Krása je strašná a děsná věc! Je hrozná, neboť ji nikdo nepronikl, Bůh před nás neklade nic než hádanky. Zde se hranice setkávají a všechny protiklady existují bok po boku.

Dílo[editovat]

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Rovnost 15. 2. 1991
  2. Kalendárium, 2007-09-09 [2021-09-25]

Externí odkazy[editovat]