Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1872)

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881) byl ruský spisovatel považovaný za předchůdce psychologického románu, jedna z nejvýznamnějších postav světové literatury vůbec.


Připisované[editovat]

  • Ach ty přízemní povahy! I ta jejich láska se podobá nenávisti.[1]
  • Ať jsem, kdo jsem, nebudu jednati proti svému svědomí.[1]
  • Bez vyšší ideje neobstojí ve světě ani člověk, ani národ.[1]
  • Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.
  • Hloupost je stručná a bez lsti, kdežto rozum se vykrucuje, rozum je podlec; hloupost je přímá a poctivá.
  • Hlupák, který poznal, že je hlupák, už není hlupák.
  • Jsou okamžiky – je to cosi, co trvá jen pět, šest vteřin – kdy cítíte pojednou přítomnost věčného souladu. Úkaz ten není ani pozemský, ani nebeský, je to jasný a nesporný pocit. Zdá se vám pojednou, že jste ve styku s celou přírodou, a řeknete si: ano, to je pravda.[1]
  • Kdo nemá peněz, je chudý, kdo nemá přátel, je chudší, ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě.
  • Krása je strašlivá věc. Ďábel v ní zápasí s Bohem a bojištěm jsou lidská srdce.
  • Krása ... spasí svět.
  • Láska je buď malá, nebo velká: nenávist vždy velká.
  • Láska je všemohoucí, neboť každého člověka od základu změní.
  • Láska k bližnímu, přátelskost, bratrský soucit je trpícímu často potřebnější než všechny léky.
  • Lásku, vlídnost a bratrský soucit potřebuje nemocný někdy více než všechny léky.
  • Manželka je přirozeným nepřítelem každého muže.
  • Milovat člověka znamená vidět ho tak, jak byl stvořen Bohem.
  • Největší štěstí je, když člověk ví, proč je nešťasten.
  • Nejvýhodnější výhodou člověka je, že může jednat nevýhodně.[1]
  • Neschopnost milovat: to je peklo.
  • Pracuj neustále! Vzpomeneš-li si v noci, když jdeš spát: „Neudělal jsem, co bylo třeba,“ tak vstaň a udělej to![1]
  • Příčinou každé sebevraždy bývá nešťastná láska - někdy k ženě, a vždy k životu.
  • Štěstí nespočívá ve štěstí, ale v jeho dosahování.[1]
  • Utrpení — to je život. Bez utrpení jaké by bylo v něm potěšení?
  • V rohu map z 15. století bývá prázdný prostor bez tvaru a jména, kde jsou napsána tři slova: hic sunt leones. Onen temný kout je i v člověku. Vášně obcházejí a bouří kdesi v nás, a v tomto temném prostoru duše lze oprávněně říci: zde jsou lvi.
  • Zdá se, že ve druhé polovině lidského života převažují jen návyky, které jsme si vybudovali v té první.
  • Snažím se milovat život víc, než jeho smysl.
  • Je to velké tajemství lidského života, že starý zármutek ponenáhlu přechází v tichou a něžnou radost.
  • Láska je učitelka, ale je třeba, abychom ji uměli získat, neboť těžko lze podmanit, těžko získat, draze se vykupuje lidské srdce, dlouhou a úmornou prací, neboť nestačí milovat na náhodný okamžik, ale na celou dobu.
  • Tam, kde není láska, není ani rozum.
  • Abychom dosáhli dokonalosti, musíme dříve mnohé nechápat. Chápeme-li příliš brzy, chápeme snad i špatně.
  • Utrpení vše očistí.
  • Byť by byla lichotka sebeabsurdnější, přece se alespoň z poloviny bere vážně. (Zločin a trest)
  • Nejtěžší zločiny jsou ty, které činíme ve skrytu srdce.

Dílo[editovat]

Zápisky z mrtvého domu (1862)[editovat]

  • Peníze jsou ražená svoboda.
  • Člověk je tvor, který zvykne všemu - tohle je tuším jeho nejlepší definice.
  • Rus vůbec nerad krmí psa.
  • Rus vždycky pociťuje k opilému jisté sympatie.
  • A jak dovedli nadávat (trestanci)! Tak vybraně, umělecky.
  • Byl to strašný hrdlořez, klidně zabíjel starce i děti - člověk neobyčejně silné vůle a s hrdým vědomím své moci.
  • Podloudník je trochu jako básník.
  • Uvědomit si vinu a dědičný hřích je ještě málo, velmi málo, je třeba mu zcela odvyknout. A to nejde tak rychle.
  • Právo tělesného trestu dané jednomu nad druhým, je jedním z vředů společnosti, jedním z nejmocnějších prostředků, jimiž v ní lze zničit každý zárodek, každý pokus o dosažení občanských práv, a je jistou příčinou jejího nevyhnutelného a neodvratného rozkladu.
  • Leckterý člověk ani nikoho nezabil a přece je horší než ten, kdo se sem dostal za šest vražd.

Idiot (1866)[editovat]

  • Tolik si jí vážil a tak se jí bál, že ji bezmála miloval.
  • Krása ... spasí svět.
  • Přiveďte vojáka a postavte ho za boje přímo před jícen děla, střílejte na něho, on stále ještě bude doufat, ale přečtěte témuž vojákovi neodvolatelný rozsudek a on zešílí nebo se rozpláče.

Bratři Karamazovi (1879–1880)[editovat]

  • Lidé někdy mluví o zvířecí krutosti, ale to je velká nespravedlnost a urážka zvířat. Zvíře nemůže být nikdy tak kruté jako člověk, tak umělecky kruté. Tygr jen trhá a hryže, to je vše, co svede. Nikdy ale nepřibije druhého člověka za uši, i kdyby toho byl schopen.
  • Myslím, že ďábel neexistuje, avšak člověk jej vytvořil, vytvořil jej jako svůj obraz a podobu.
  • Kdybys zničil v lidstvu víru v nesmrtelnost, nevyschla by pouze láska, ale všechna životní síla, která udržuje život světa.
  • Krása je strašná a děsná věc! Je hrozná, neboť ji nikdo nepronikl, Bůh před nás neklade nic než hádanky. Zde se hranice setkávají a všechny protiklady existují bok po boku.
  • Hrozné je, že krása je tajemná a právě tak hrozná. Bůh a ďábel zde bojují na bojišti lidského srdce.
  • Lidé odmítají své proroky a zabíjejí je, avšak milují své mučedníky a ctí ty, které zabili.
  • Když vyženou Boha ze země, my jej ubytujeme v podsvětí.

Uražení a ponížení (1861)[editovat]

  • Chceš-li být ctěn ostatními, velkou věcí je ctít sám sebe. Jen tím, pouze sebeúctou donutíš ostatní, aby tě ctili.

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Rovnost 15. 2. 1991

Externí odkazy[editovat]