Hněv

Z Wikicitátů

Hněv je silná afektivní reakce na urážku, frustraci apod.; krátkodobější než hostilita, méně výrazný než vztek. Projevy hněvu nejčastěji narušují vztahy mezi lidmi. Nakonec mohou vést k izolaci a bolestné osamělosti. I když projevy hněvu mají často svůj důvod, jsou většinou přehnané a nepřiměřené situaci, která je vyvolala. Z hlediska náboženského bývá odsuzován jako hřích, např. katolická nauka jej považuje za jeden ze sedmi hlavních hříchů. Opakem hněvu je mírumilovnost.

Ve výrocích[editovat]

Lidová slovesnost[editovat]

Reference[editovat]

  1. Pokoj v srdci, Být v souladu sám se sebou, Paulínky, 2007, ISBN 978-80-86949-37-6, s.74
  2. 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. S. 100.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 Abeceda moudrosti. S. 100.
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 Abeceda moudrosti. S. 100.

Související[editovat]

Externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Hněv ve Wikipedii
  • Slovníkové heslo hněv ve Wikislovníku
  • Kategorie Anger ve Wikimedia Commons