Jicchak Šamir

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Jicchak Šamir

Jicchak Šamir (hebrejsky: יִצְחָק שָׁמִיר, rodným jménem Jicchak Jazernicki, 15. října 1915 – 30. června 2012) byl izraelský politik, vůdce ultranacionalistické teroristické organizace Lechi a agent Mosadu. Dvakrát zastával funkci premiéra, poprvé jakožto v pořadí osmý izraelský premiér v letech 1983 až 1984 a podruhé coby v pořadí desátý premiér v letech 1986 až 1992.


  • Stát dnes známý jako Jordánské království je nedílnou součástí toho, co bylo kdysi známé pod názvem Palestina (77 % původního území); jeho obyvatelé jsou proto Palestinci – nelišící se svým jazykem, kulturou nebo náboženstvím a demografickou strukturou od jiných Palestinců. Je tedy jen dějinnou náhodou, že se tento stát jmenuje Jordánské království a nikoliv Palestinské království.
    • v 70. letech vyjádřil svůj postoj k Jordánsku[1]

Řekli/napsali o něm[editovat]

  • Jicchak Šamir byl nedůvěřivý muž, který věřil jen málokomu, a ze všeho nejméně Arabům. Jednou poznamenal: ‚Arabové jsou ti samí Arabové a moře je to samé moře,‘ čímž měl na myslí, že konečným cílem Arabů bylo nahnat Židy do moře.
    • Ahron Bregman. A History of Israel, s. 206[2]
  • Šamirova osobnost a styl se výrazně lišily od těch Beginových, a to navzdory silné shodě na ideologii a politice. Šamir byl zřejmě ovlivněn mnoha lety strávenými v podzemí a poté v Mosadu. Na rozdíl od Beginovy dominující osobnosti je Šamir jemnější. Držel se mnoha témat ze společného programu, avšak klidněji, nenápadněji a méně konfrontačním stylem. Má tendenci se vyhýbat publicitě a médiím a je poměrně nekomunikativní o své minulosti. Je pokládán za metodického a pracovitého člověka s příjemným zevnějškem, který skrývá drsnou osobnost. Byl vnímán, zejména ve Washingtonu, jako více diplomatický a méně bojovný než Begin. Někteří jej popisovali jako tichého, nudného, necharismatického, avšak odhodlaného člověka.
    • Bernard Reich. Political Leaders of the Contemporary Middle East and North Africa: A Biographical Dictionary. s. 490[3]

Reference[editovat]

  1. BARARI, Hassan Abdulmuhdi. Israeli Politics and the Middle East Peace Process, 1988-2002. Londýn : Routledge, 2004. 208 s. Dostupné online. ISBN 978-0415322263. S. 21-22. (anglicky) 
  2. BREGMAN, Ahron. A History of Israel. New York : Palgrave Macmillan, 2002. 206 s. Dostupné online. ISBN 978-0333676325. S. 205-206. (anglicky) 
  3. REICH, Bernard. Political Leaders of the Contemporary Middle East and North Africa: A Biographical Dictionary. Westport : Greenwood Press, 1990. 570 s. Dostupné online. ISBN 978-0313262135. S. 490. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat]