Johann Wolfgang Goethe

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Johann Wolfgang Goethe

Johann Wolfgang von Goethe (28. srpna 1749, Frankfurt nad Mohanem - 22. března 1832, Výmar) byl německý spisovatel, dramatik, básník, filozof a humanista. 10 let zastával funkci ministra ve Výmarském knížectví.


Faust[editovat]

  • Proč se s námi spolčuješ, nevydržíš-li s námi do konce? Chceš lítat a máš strach ze závrati? (Faust)
  • Proč vřídlo vyschne tak záhy, když prahnu po troše vláhy?
  • Šedivá je všechna teorie, ale zlatý strom žití se zelená.[1]
    • Šedá, brachu, všechna theorie, svěží zelení dýchá života vzrostlý strom.
    • Grau, teuer Freund, ist alle Theorie, und grün des Lebens goldner Baum.

O životě[editovat]

  • Člověk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý. V podstatě ale má člověk s přibývajícími lety co dělat, aby se udržel tak chytrý, jak byl.
  • Jakmile si začneš věřit, budeš vědět jak žít.
  • Každý by měl denně poslouchat trochu hudby, přečíst nějakou báseň, podívat se na dobrý obraz a pokud možno říci několik rozumných slov.
  • Mládí není období života, ale duševní stav.
  • Neužitečný život je předčasná smrt.
  • Samota je hezká věc, žije-li člověk sám se sebou v míru a má-li co dělat.
  • Ve všem je lépe doufat než zoufat, neboť kdo může určit možné?
  • V mládí každý věří, že svět začal teprve jím, že je tu vlastně všechno jen kvůli němu.
  • Žijete-li nebezpečně, žijete dobře.
  • Ten kdo nedokáže mít přehled o své minulosti v rozmezí alespoň tří tisíc let, žije jenom ze dne na den.[2]
  • Rostlina je jako svéhlavý člověk, od něhož získáte vše, pokud se zachováte, tak jak si přeje.
  • Pergamen tvou touhu neuhasí. Klíč k moudrosti nenajdeš na stránkách knih. Kdo po tajích života myšlenkou každou prahne, ve své duši najde pramen jich.
  • Je štěstí poznat v mládí přednosti stáří a stejné štěstí je udržet si ve stáří přednosti mládí.[3]

O lásce[editovat]

  • Jsme formováni a utvářeni tím, co milujeme.
  • Láska jsou dvě těla a jedna duše, dvě srdce a jeden tlukot.
  • Láska nemá jen pálit, ale i hřát.
  • Láska vždy přetrvává, ať jí vše dáváme nebo vše odpíráme.
  • Lépe je být smutný s láskou než být veselý bez ní.
  • Každý člověk je samostatný svět. Není do něj jiné cesty než přes most lásky.

O manželství[editovat]

  • Jediné „ano“ nás zavazuje velmi mnoho snášet.

O lidech[editovat]

  • Čím je člověk v malých věcech, tím je i ve velkých.[4]
  • Člověka nikdo neklame, člověk se klame sám.
  • Člověk musí být někdo, aby mohl něco dokázat.
  • Člověk neztrácí vždy, když se něčeho odříká.
  • Dokonalost je norma nebes. Pouze touha po dokonalosti je norma člověka.
  • Jsme zvyklí na to, že se lidé vysmívají, čemu nerozumí.
  • Veselému člověku připadá veselý celý svět.
  • V ničem neukazují lidé jasněji svou povahu jako v tom, čemu se smějí.[5]

Ostatní[editovat]

  • Ať král nebo poddaný, ten je nejšťastnější, kdo našel mír ve svém domově.
  • Barbarství je nerozpoznání toho, co vyniká.[6]
  • Co nevíš, to by mohlo posloužit. Co víš, ti není k praničemu.
  • Co zkracuje mi čas? Tvořivost! Co prodlouží jej k nesnesení? Nečinnost!
  • Chceš-li dostat chytrou odpověď, musíš položit chytrou otázku.
  • Jedině pokud víme strašně málo, víme alespoň něco – se znalostmi rostou pochyby o nich.
  • Jsem rád, když moudří muži promlouvají, když mohu chápat, jak to vlastně myslí.
  • Kdo dozrál, tomu nic už nepostačí, kdo zraje, umí za vše vděčný být.
  • Kdo se sám sobě nedokáže vysmát, nepatří mezi nejlepší.
  • Kdo splete první knoflík, ten se už pořádně nezapne.
  • Nasaď si paruku s kadeří na kadeři, choď na chůdách, jež celý loket měří, přec vždycky budeš, co jsi sám.
  • Nemůžeme děti tvořit podle své vůle. Musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.[7]
  • Není nic půvabnějšího než maminka s dítětem v náručí, a nic ctihodnějšího než matka v kruhu dětí.[8]
  • Nesprávné má tu výhodu, že se o tom může pořád povídat.[9]
  • Nevděk jest vždy jakýsi druh slabosti. Nevidělť jsem, že by řádní mužové byli bývali nevděčnými.[10]
  • Rozděl a panuj, tak zní motto. Lepší je ale: Spoj a veď.
  • Slova jsou jako listí na stromě, kde je listí hodně, tam je málo ovoce.
  • Talent se tvoří v tichu, charakter v proudu světa.
  • Zbraň je tužkou v rukou analfabeta.
  • Znalosti jsou málo, musíte je umět využít. Chtít je málo, musíte něco dokázat.
  • S výjimkou Shakespeara a Spinozy na mne neměl nikdo takový vliv, jako Linné.
  • Nikdo není beznadějněji zotročen, než ti, kteří falešně věří, že jsou svobodni.
    • Hoffnungslos versklavt sind Jene, die fälschlich glauben frei zu sein.
    • None are more hopelessly enslaved, than those who falsely believe they are free.

Reference[editovat]

  1. HONZÁK, Radkin. Základy psychologie. Praha : Galén, Karolinum, 2006. ISBN 80-7262-377-X, ISBN 80-246-1138-4. Kapitola Závěrečné slovo, s. 123.  
  2. GAARDER, Jostein. Sofiin svět. Praha : Albatros, 2006. 430 s. ISBN 978-80-00-01748-8. S. 139.  
  3. Rodina, 1974, roč. V, čís. 1, s. 32. (slovensky)
  4. Křížovka a hádanka 12/2002
  5. Psychologie dnes 7–8./2008
  6. Eckermannovi 22. 3. 1831
  7. Maminka 1/2008
  8. Maminka 9/2007
  9. Víkend Dnes, 14. srpna 2010, str. 23
  10. KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 237.  

Externí odkazy[editovat]