Maxmilián Kolbe

Svatý Maxmilián Maria Kolbe (7. ledna 1894 – 14. srpna 1941) byl polský římskokatolický kněz, minorita, filosof, teolog, misionář a mučedník.

Výroky

Je Ježíš spokojený s tím, že bydlí pod jednou střechou s tebou, pro tebe? ^[1]
S důvěrou dělej, co máš dělat, a nemíchej se do záležitostí druhých; tak získáš o mnoho více času k vyplnění vlastních povinností.
Dobře plnit to, co záleží na mně, a dobře snášet to, co na mně nezáleží – v tom je celá dokonalost a pramen pravdivého štěstí na světě.
Tak dlouho se cvič, dokud nebudeš chtít, aby tvoje chyby zůstaly ukryté, ale raději se budeš radovat z toho, že tě mají za nedokonalého, a přijmeš to jako zadostiučinění za svůj hřích.
Mysli, mysli, mysli na to často: „Kvůli čemu jsi sem přišel?“ Proto, abys sebe a ty druhé (mnoho druhých) spasil. „Kým jsi?“ Řeholníkem, homo Dei (člověkem Božím), přítelem Pána Ježíše.
Život krátký, utrpení krátké, a potom: nebe, nebe, nebe. Víc odvahy.
Umrtvuj smysly a budeš mít dost času na Pána Boha.
Podstata Boží lásky spočívá výlučně v plnění Boží vůle v každé chvíli a všechny pobožnosti mají za cíl pomoci nám splnit Boží vůli.
Kdo se v životě pokouší vyhnout se těžkostem a vždycky jen ustupuje, ten nezná opravdové štěstí.^[2]
Každou chvíli buď lepším.
Horlivostí vynahrazuj ztracený čas.
Pro co se nyní nerozhodneš, to nikdy nedokážeš.
Žij tak, jako kdyby byl tento den tvým posledním. Ráno je nejisté, včerejšek ti už nepatří, pouze dnešek je tvým.^[1]