Menachem Begin

Z Wikicitátů
Menachem Begin, 1978

Menachem Begin (16. srpna 1913, Brest, Bělorusko – 9. března 1992, Tel Aviv, Izrael) byl izraelský politik, který v letech 1977 až 1983 zastával post izraelského premiéra. Ještě před vznikem Izraele velel radikální židovské organizaci Irgun, která bojovala proti britské správě mandátní Palestiny. Po téměř třiceti letech v opozici se v roce 1977 stal historicky prvním izraelským pravicovým premiérem. Za jeho vlády Izrael uzavřel s Egyptem mírovou smlouvu, za což si spolu se svým egyptským protějškem Anvarem Sadatem vysloužil Nobelovu cenu za mír.

Výroky[editovat]

  • Všichni, kdo sledují příběh mého života, vědí, že osud mě nehýčkal. Trpěl jsem hladem a bolestí, často jsem hleděl smrti do očí. Ale nikdy jsem nedokázal plakat, ačkoli – jak jsme zjistili v boji proti utlačovateli – někdy musí místo slz přijít krev, zatímco při jiných příležitostech musí místo krve nastoupit slzy.[1]
  • Od dětství mne můj otec, který šel na smrt rukou nacistů vyjadřujíc svou víru v Boha a zpívajíc Hatikvu, učil, že mi Židé se vrátíme do země izraelské – tedy ne, že tam půjdeme, budeme cestovat či přijdeme, ale že se tam vrátíme.[2]
  • Nikdy jsem nepoznal statečnějšího muže, než byl on. (…) Nikdy nezapomenu, jak můj otec bránil židovskou čest.[3]
    (o svém otci)
  • Budeme bojovat, každý Žid v domovině bude bojovat. Bůh Izraele, Hospodin zástupů, nám pomůže. Nedojde k žádným ústupům. Svoboda nebo smrt! Bojující mládež neodradí oběti, krev, ani utrpení. Nevzdá se a nebude mít klid, dokud neobnoví naší minulou slávu, a dokud našemu lidu nezajistí vlast, svobodu, čest, chléb, spravedlnost a právo. A pokud jim poskytnete svou pomoc, dočkáte se, za našich dní, návratu k Sijónu a obnovy Izraele.[3]
    (v „Prohlášení povstání“ z 1. února 1944)
  • Historie a zkušenosti nás naučily, že pokud budeme schopni zničit prestiž Britů v Palestině, režim padne.[4]
  • Svět nemá soucit s poraženými. Respektuje pouze ty, kteří bojují.[5]
  • Proč je tato mírová smlouva tak důležitá? Jde o vůbec první mírovou smlouvu, kterou Izrael podepsal, první mírovou smlouvu po pěti válkách, během nichž jsme ztratili 12 tisíc našich lidí. Naším cílem, naší touhou a naším snem je rozbít tuto spirálu nenávisti. Musíme tuto smlouvu podepsat, protože je lidským činem nejvyššího stupně.[2]
    (při projevu v Knesetu před hlasováním o schválení egyptsko-izraelské mírové smlouvy, 20. března 1979)

Ve výrocích[editovat]

  • Menachem Begin byl vyhnán nacisty z Polska, vězněn Sověty, pronásledován Brity a téměř zavražděn Židy. I samotné přežití by bylo samo o sobě dostatečně působivé. To, čeho dosáhl – vedl první [židovskou národní] revoluci po téměř dvou tisících letech a podepsal první mírovou smlouvu v izraelských dějinách – se téměř rovná zázraku. – Sidney Zion
    Menachem Begin was run out of Poland by the Nazis, imprisoned by the Soviets, hunted by the British and nearly murdered by the Jews. To have survived would have been impressive enough. To have flourished- Begin led the first [Jewish nationalist] revolution in nearly 2,000 years [and] signed the first peace treaty in Israeli history- ranks as something of a miracle.[6]
  • Beginovo zakotvení v minulosti a v onom zmizelém světě východoevropských Židů a jeho téměř mystické vytržení, když lyricky opěvoval „židovské parašutisty, židovské vojáky, židovské tanky“, připadalo sabrovi Šaronovi zvláštní: „Když mluvil, cítili jsme, že by byl sám rád řídil takové muže a zbraně, aby smetl nacisty a antisemity z ledových plání Polska a Ukrajiny…“[7] – Luc Rosenzweig

Po jeho smrti[editovat]

  • Jeho historická role na mírovém procesu nebude nikdy zapomenuta.[6]George Herbert Walker Bush
  • Byl to muž beze strachu. V mládí se nebál perzekucí v diaspoře. Nebál se a nezlomilo jej vězení během oněch „Bílých nocí“. Neodradil je složitý život v podzemí, kdy byl neustále pronásledován. Neváhal podstoupit vážné a osudové rozhodnutí v životě národa. Nebál se ani války, ani domlouvání míru.[8]Chajim Herzog
  • Židovský národ ztratil jednoho ze svých velkých vůdců. (…) Byl jedním z nejvýznačnějších představitelů národa po celé generace.[8]Jicchak Šamir
  • Strana práce si ho bude pamatovat jako člověka, který výrazně přispěl k demokracii v Izraeli, jako vynikajícího poslance a tvrdého politického soupeře, s nímž jsme měli ostré ideologické spory. Budeme si ho ale taky pamatovat jako státníka a premiéra, který věděl, jak natáhnout svou ruku k míru s největším z našich nepřátel, a otevřít tak dveře k životu ve skutečném míru na Blízkém východě.[8]Jicchak Rabin

Reference[editovat]

  1. BEN AMI, Šlomo. Válečné šrámy, mírové rány: izraelsko-arabská tragédie. Praha : Argo, 2010. 371 s. ISBN 978-80-257-0334-2. S. 159.  
  2. 2,0 2,1 FERON, James. Menachem Begin, Guerrilla Leader Who Became Peacemaker [online]. The New York Times, 1992-03-10, [cit. 2013-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 3,0 3,1 GRUNOR, Jerry A. Let My People Go. Lincoln : iUniverse, 2005. 372 s. Dostupné online. ISBN 978-0595674169. S. 134–135. (anglicky) 
  4. BEGIN, Menachem. The Revolt: Story of the Irgun. Tel Aviv : Hadar, 1964. 386 s. (anglicky) 
  5. KAUFMAN, Burton Ira. The Carter Years. New York : Infobase, 2009. 648 s. Dostupné online. ISBN 0-8160-5369-3. S. 36. (anglicky) 
  6. 6,0 6,1 Menachem Begin – 6th Prime Minister of Israel [online]. Orthodox Union, [cit. 2013-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ROSENZWEIG, Luc. Ariel Šaron. Praha : Garamond, 2008. 350 s. ISBN 978-80-7407-023-5. S. 157.  
  8. 8,0 8,1 8,2 HURWITZ, Harry. Begin: His Life, Words and Deeds. Jerusalem : Gefen, 2004. 290 s. Dostupné online. ISBN 978-965-229-324-4. S. 241. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat]