Pýthagoreismus
Pýthagoreismus je filosofická esoterní škola a významná tradice západního myšlení, kterou založil kolem roku 530 př. n. l. předsókratovský filosof Pýthagorás. K Pýthagorovým stoupencům a následovníkům (pýthagorovcům, pýthagorejcům) byli řazení např. Parmenidés, Empedoklés, Démokritos a další.
Výroky konrétních pýthagorovců viz jednotlivé stránky o nich.
Ve výrocích[editovat]
- Pýthagorovci skládají celý vesmír z čísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.[1]
— 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20. - …čísla jsou první z celé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí a že celý vesmír je harmonií a číslem.[1]
— 58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3. - Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž
omezené a neomezené,
sudé a liché,
jedno a množství,
pravé a levé,
mužské a ženské,
věc v klidu a věc v pohybu,
přímé a křivé,
světlo a tma,
dobré a zlé,
čtverec a obdélník.[1]
— Aristotelés, Met. I, 5, 986a22-26. - Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.[1]
— 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.
Reference[editovat]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Kosmologie u předsókratiků: Pýthagorejská kosmologie [online]. Filosofická fakulta Masarykovy university, [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat]
Encyklopedický článek Pythagoreismus ve Wikipedii
