Plútarchos

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání

Plútarchos (řecky Πλούταρχος, asi 46 – asi 127) byl významný řecký spisovatel, historik a filozof, autor historických a moralistických děl.


  • Je smutné objevit, že nemáme přátele, až ve chvíli, kdy bychom je potřebovali.
  • Když jsou svíce zhasnuty, všechny ženy jsou krásné.
  • Nepotřebuji přítele, který přikývne na všechno, co řeknu. Můj stín kývá přesněji.
  • Oddech je kořením práce.
  • Tíhnutí lidské povahy k nepřejícnosti je takové, že se člověk pro přednosti ostatních rmoutí víc, než se raduje ze svých vlastních.
  • Věřte, že chybují ti, kdo spolu spí jen pro rozkoš, ale pohněvají-li se nějak a pohašteří, lehnou si odděleně a zapomínají právě tehdy nejvíce vzývat Afroditu, která bývá v podobných případech nejlepší lékařkou.
  • To ať má na mysli muž a nikoho více se neostýchá než své ženy, ježto manželská ložnice se jí stane buď učebnou zdrženlivosti, nebo nezřízenosti.
  • Je pravda, že synové boháčů a králů se mohou naučit dokonale pouze jízdě na koni, ale ničemu jinému, neboť ve školách jim svým vychvalováním podkuřuje učitel, při zápasu jim úmyslně podléhá soupeř: jen kůň, který neví a nerozlišuje, kdo je boháč a kdo chuďas, shodí vždy jen ty, kteří neumějí jezdit.[1]
  • Kdo se trápí tím, že není horský lev, jenž se pyšní silou, a současně i maltský psík rozmazlovaný na klíně bohaté vdovy, je na hlavu padlý.[2]
  • Naše duše má od přírody vrozenou touhu po vědění a pozorování.
  • Nic není tak ubohé, aby se nemohlo bránit, má-li dostatek zmužilosti (pravil poté, co jej myš kousnula do prstu).


Reference[editovat]

  1. Plútarchos: Myšlenky (výbor z díla). Bratislava: Nestor, 2000, s.182
  2. Plútarchos: Myšlenky (výbor z díla). Bratislava: Nestor, 2000, s.272

Externí odkazy[editovat]