Platón

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Platón

Platón (427 př. n. l. – 347 př. n. l.) byl řecký aristokrat a filosof. Dětství směl prožívat jako syn jedné z předních athénských rodin.


Ověřené[editovat]

Filosofie[editovat]

  • Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento.[1]
  • Myšlení je řeč, kterou vede duše sama se sebou o zkoumaném předmětu. [2]
  • U nás nastalo jakoby jakési sucho v oboru moudrosti.[3]
  • Nastala jakási špatná theatrokracie, vláda hlediště. [4]
  • Filosofie je dobrá věc a politická činnost také, ale každá se vztahem k jinému předmětu; kdo má účast v obojím, je uprostřed, nemluví podstatné věci a je horší než obě dvě.[5]
  • ..nevědomí nefilosofují a netouží státi se moudrými; a neboť právě v tom záleží zlo nevědomosti, že člověk, který není krásný a dobrý ani moudrý, si o sobě myslí, že je takový. Tak nikdo kdo necítí svého nedostatku, netouží po tom, čeho nedostatku necítí.[6]
  • Jedině filozof má vládnout ježto zná ideální pravdu. (Platón: Ústava)
  • Jistě nikdy nebývá opouštěn od bohů ten, kdo se s dobrou vůlí vynasnažuje, aby se stával spravedlivým a aby se, pokud člověku možno, konáním ctnosti připodobňoval bohu.
  • Keby niektorý z bohov povedal: čomu dáš prednosť - žiť ďalej s tým, čo máš, alebo ihneď zomrieť, keby ti nemalo byť dožičené nadobudnúť ešte niečo väčšie, voľ radšej smrť. (Platón)

Poznání[editovat]

  • Celá příroda je sourodá a duše poznala všechny věci.[7]
  • Člověk musí poznávat podle eidos, pojmového druhu, který pochází z mnoha vjemů a je rozumovým myšlením sbírán v jednotu. [8]
  • Když se ty jednotlivé věci, jména a výměry, názory a jiné smyslové vjemy vespolek o sebe třou, v laskavých posudcích jsouce opravovány a s nezávistivým užíváním otázek a odpovědí, tu konečně vyšlehne oheň poznání a rozumu o každé jednotlivé věci.[9]

Etika[editovat]

  • Všechno dění má ten účel, aby bylo životu veškerenstva uskutečňováno šťastné bytí, takže se neděje kvůli tobě, nýbrž ty jsi pro ono veškerenstvo. [10]
  • Kdo není schopen mít podíl studu a spravedlnosti, má být usmrcen jako nákaza obce. [11]
  • Raději trpět bezpráví nežli je činit. [12]
  • Kdo platí pokutu, je zbavován špatnosti své duše. [13]
  • Vždyť soudce nesedí na soudě proto, aby dělal právo předmětem milosti, nýbrž aby je rozsuzoval. [14]
  • Budeme-li to porovnávat a navzájem třít jedno o druhé, snad dosáhneme toho, že spravedlnost vyšlehne, jako když se třou dřeva.[15]
  • Nemáme se tedy (...) tak mnoho starat o to, co o nás řekne množství, nýbrž co řekne odborník ve věcech spravedlivých a nespravedlivých, ten jeden a sama pravda. [16]

Pochybné[editovat]

  • Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.
  • Náleží k tomu nemnoho umění a práce, aby byl člověk počat, jakmile se však narodil, jest na sebe vzíti péči pilnou a úzkostlivou, aby byl odchován a vychován.
  • Pouze smrt končí válku.
  • Jen mrtví se dočkali konce války.
  • Starajíce se o štěstí druhých nacházíme své vlastní.
  • Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.

Reference[editovat]

  1. Platón,Theaitétos, 155d
  2. Platon, Theaitétos 189e.
  3. Platón, Menon 70.
  4. Platón, Zákony 701.
  5. Platon, Euthydémos 306b
  6. Platón Theaithétos (PALÁN, Zdeněk. Základy andragogiky. Praha : UJAK, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7. S. 9.  )
  7. Platón, Menon 81.
  8. Platón, Faidros 249b.
  9. Platón, Sedmý list 344 b.
  10. Platon, Zákony 903.
  11. Platón, Protagoras 323.
  12. Platón, Gorgias 469c
  13. Platón, Gorgias 477a.
  14. Platón, Obrana Sókratova 35c.
  15. Platón, Ústava 435 a.
  16. Platón, Kritón 48a

Externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Platón ve Wikipedii