František Ladislav Rieger

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Ladislav Rieger

František Ladislav Rieger (10. prosince 1818, Semily – 3. března 1903, Praha) byl nejvýznamnější osobnost českého politického života 19.století, zárověn však osobností mimořádně všestrannou, která ovlivňovala a spoluvytvářela podobu moderní české společnosti také v oblasti hospodářské, kulturní i vědecké. Přesto byl už za svého života terčem tvrdé kritiky svých politických odpůrců.


  • Jak jest záhubno a zavržení hodno pronásledovati někoho pro jeho přesvědčení, buď si ono již politické nebo náboženské.[1]
  • Jak mohu česky psát, když neumím ani gramatiku?
  • Jako národ náš v tuhém boji kráčí k vítězství a slávě, tak Národní divadlo zdvihni se per angusta ad augusta.
  • …jsme šlechtou mezi národy ostatními a diplomem k tomu slavná naše historie…
  • Každý člověk jest svoboden, každý má stejné právo rozmnožovati blaho své hmotné i duševní.[2]
  • Návalům cizinstva neodoláme, národnosti a samostatnosti své neobhájíme, nebudeme-li se svými sousedy statně a vytrvale závoditi v průmyslu a vzdělanosti.
  • Pramenem všeho neštěstí lidského jest lidské poznání.[3]
  • ...spojenectví se šlechtou potřebujeme kvůli dvoru. Když s námi šlechtici nepůjdou, tak budeme považováni za nebezpečné rebely a revolucionáře.[4]
  • Stát, který za našich dnů nemůže dáti svým národům ústavu, jež by vyhovovala jejich potřebám, nemůže doufati, že by mohl značně prodloužiti své trvání.
  • V práci a vědění je naše spasení.[5]
  • Za reformy, za pokrok a stejné právo všem.
  • To slovo "náš král" má pro našeho člověka, Čecha, jakési zvláštní magické kouzlo, neboť v pojmu krále našeho cítíme svou politickou i historickou individualitu respektovánu a v pojmu koruny cítíme se representovanými jako historický národ český.[6]
  • Ne každý z nás může vykonati skutky nesmrtelné, ne každý může býti velikým myslitelem, anebo básníkem, učitelem národu nebo spisovatelem, neb žurnalistou, vůdcem válečným, anebo státníkem, ale každý může pracovati v oboru svém podle sil svých věrně a poctivě, každý může probouzeti spící a napomínati dřímavé ke skutkům národní povinnosti.[7]
  • Národ náš může přemožen býti přesilou, ale toho nás uchovej Bůh, aby se zahodil sám, aneb aby kdy netrpělivostí, malátností nebo zoufalostí nevčasnou zavinil stav svého bezpráví.[8]
  • Jako muži tak i národu sluší, aby ve všem, cokoli jedná, především uměl zůstati věrný samu sobě.[9]
  • Jako božské světlo lidského rozumu má jen jediný původ – ducha všehomíra, tak má i svrchovanost čili nejvyšší mocnost ve státě též jediný původ, jediný pramen, a ten jest: veškerenstvo lidu.[10]
  • Vímť já, že nejvíce miluje národ svůj ten, kdo mu pravdu mluví.[11]
  • A o víc, než nám dle práva a slušnosti náleží, Bůh ví, nežádáme. My zkrácení jiných nechceme a nehledáme, ale od toho, co naše poctivé právo, se nedáme ani odhánět, ani odlichotit, ani odkoupit, ani odporučit, ani odhrozit, ani násilím odehnat.[12]

Reference[editovat]

  1. RIEGER, František Ladislav. Řeči Dra. Frant. Ladisl. Riegra a jeho jednání v zákonodárných sborech.. Svazek Díl I., Z let 1848-1849. Praha : J. Otto, 1883. S. 193.  
  2. KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 351.  
  3. KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 234.  
  4. GLASSHEIM, Eagle. Urození nacionalisté. [s.l.] : Garamond, 2012. ISBN 9788074071409. S. 40.  
  5. BAČKOVSKÝ, František. Úvod. In TYL, Josef Kajetán. Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha. Praha : Frant. Bačkovský, 1895. Dostupné online. S. 14.
  6. SCHWARZENBERG, Karel. Obrazy českého státu. Praha : Melantrich, 1939. S. 27.  
  7. RIEGER, František Ladislav. Vybrané řeči a úvahy. Praha : F. Topič, 1924. S. 98.  
  8. RIEGER, František Ladislav. Vybrané řeči a úvahy. Praha : F. Topič, 1924. S. 95.  
  9. RIEGER, František Ladislav. Vybrané řeči a úvahy. Praha : F. Topič, 1924. S. 78.  
  10. RIEGER, František Ladislav. Vybrané řeči a úvahy. Praha : F. Topič, 1924. S. 26.  
  11. RIEGER, František Ladislav. Vybrané řeči a úvahy. Praha : F. Topič, 1924. S. 92.  
  12. RIEGER, František Ladislav. Vybrané řeči a úvahy. Praha : F. Topič, 1924. S. 95.  

Externí odkazy[editovat]