Člověk: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
10x ve vyrocich >> v dilech
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
→‎V dílech: abcde; self linky
Řádek 75: Řádek 75:




* [[Člověk]] je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – [[Plotinos]]<ref> Plotin ''Enneadés'' III,2,8,9nn</ref>.
* '''Člověk''' nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [[Člověk]] je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého '''člověka'''. – [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
* [[Člověk]] je zvíře, které nutně potřebuje [[výchova|výchovu]]. <br /> [[Immanuel Kant]], ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
* V něm, totiž v '''člověku''', je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
* [[Člověk]] nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [[Člověk]] je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého [[člověka]]. – [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
* Neboť '''člověk''' není to nejlepší ve [[vesmír]]u. – [[Aristotelés]].<ref>''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref>.
* [[Člověk]]u, který si zlomil nohu, můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'', AA VII.239.
* '''Člověk''' je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – [[Plotinos]]<ref> Plotin ''Enneadés'' III,2,8,9nn</ref>.
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich '''člověk''' rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
* [[Člověk]]: [[živočich]], který může [[slib]]ovat. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Genealogie der Moral'', 2.1.</ref>.
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich [[člověk]] rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
* Neboť [[člověk]] není to nejlepší ve [[vesmír]]u. – [[Aristotelés]].<ref>''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref>.
* Pole [[filosofie]] v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
* Pole [[filosofie]] v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
# Co mohu vědět?
# Co mohu vědět?
# Co mám činit?
# Co mám činit?
# V co mohu doufat?
# V co mohu doufat?
# Co je '''člověk'''? .<br />[[Immanuel Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
# Co je [[člověk]]? .<br />[[Immanuel Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
* Prostřednictvím [[člověk]]a se nemožné tlačí na realitu. – [[Paul Valéry]].<ref> ''Œuvres'' II (1941), ''Paul Valéry'', éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref>
* '''Člověk''' je zvíře, které nutně potřebuje [[výchova|výchovu]]. <br /> [[Immanuel Kant]], ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
* V něm, totiž v [[člověk]]u, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
* '''Člověku''', který si zlomil nohu, můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'', AA VII.239.
* '''Člověk''': [[živočich]], který může [[slib]]ovat. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Genealogie der Moral'', 2.1.</ref>.
* Prostřednictvím '''člověka''' se nemožné tlačí na realitu. – [[Paul Valéry]].<ref> ''Œuvres'' II (1941), ''Paul Valéry'', éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref>


=== Talmud ===
=== Talmud ===

Verze z 18. 12. 2020, 07:45

Člověk je bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.

Ve výrocích

Doložené

  • Člověk bez vizí neuskuteční žádnou velkou naději, ani nepodnikne nic většího.[1]Woodrow Wilson
  • Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.--Jan Hus[2]
  • Láska jest dar Boží, jimž člověk jest Bohu vzácen. --Jan Hus[3]
  • Co udělají dvě kozy, potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes vodu? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? Přírodou je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat člověk k člověku a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, přel a vedl boj. -- Martin Luther[4]
  • Je člověk, je problém, není člověk, není problém.
    • Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы. [Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.]
    • Nejde o výrok historického J. V. Stalina. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova Děti Arbatu (1987). Ve svých vzpomínkách (Roman-vospominanije, 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel.[5]
  • Smrt jednoho člověka je katastrofa, sto tisíc mrtvých je statistika.
    • Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik! (Kurt Tucholsky)[6]
    • Varianta „Když zemře jeden člověk, je to tragédie, když zemře milion lidí, je to statistika" bývá připisována J. V. Stalinovi, ale bez přesvědčivých dokladů.[7]
  • Ponížení je to nejhorší, čeho se může člověk od člověka dočkat. Ponížení, ač nejsem soudce ani moralista, pokládám téměř za rovnocené vraždě. – Arnošt Lustig[8]
  • Jsem člověk a nic lidského mi není cizí. – Terentius [9]
  • Každý člověkprávo mít kolem svého pozemku plot, ke svému bytu dveře, ke svému kontu PIN kód. (odpověď na otázku o soukromí)Ewa Farna[10]

Nedoložené

Autor neznámý

  • Vše co je člověkem vymyšleno, je lidské. - neznámý autor?
  • Žádný člověk si nezaslouží, aby na něj byl ten druhý zlý, zaslouží si jen vědět, kdy to stačí. - neznámý autor?

V dílech


  • Člověk je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – Plotinos[11].
  • Člověk je zvíře, které nutně potřebuje výchovu.
    Immanuel Kant, Refl. zur Anthropologie, AA XV.621.
  • Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... Člověk je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého člověka. – Jan Pavel II., Redemptor hominis, č. 10 a 13.
  • Člověku, který si zlomil nohu, můžeme jeho neštěstí ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.
    Immanuel Kant, Anthropologie, AA VII.239.
  • Člověk: živočich, který může slibovat. – Friedrich Nietzsche.[12].
  • Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.
    Immanuel Kant, Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
  • Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru. – Aristotelés.[13].
  • Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
  1. Co mohu vědět?
  2. Co mám činit?
  3. V co mohu doufat?
  4. Co je člověk? .
    Immanuel Kant, Logik AA IX.25.
  • Prostřednictvím člověka se nemožné tlačí na realitu. – Paul Valéry.[14]
  • V něm, totiž v člověku, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost. – Joannes Eriugena, Perifyseon, 5,20.

Talmud

Lidová slovesnost

Reference

  1. Tony Buzan: Síla duchovní inteligence, Columbus, Praha 2002, ISBN 80-7249-131-8
  2. Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.54
  3. Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových. Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141
  4. Hovory u stolu, cit. dle Na každý den 1986, s.77. Kalich 1985
  5. Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" – dostupné online
  6. TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.]– dostupné též online
  7. Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" – dostupné online
  8. Reader´s Digest Výběr 03/2009, s.35
  9. KRATOCHVÍL, Miloš V.. Život Jana Amose. Praha : Československý spisovatel, 1988. S. 86.  
  10. Moment, kdy by mě přestala bavit hudba, zatím nenastal. Rozhovor Evy Fraňkové v ČD pro vás, reklamním magazínu národního dopravce, roč. 11, 2019, č.2, s.10
  11. Plotin Enneadés III,2,8,9nn
  12. Genealogie der Moral, 2.1.
  13. Etika Nikomachova 1141a23
  14. Œuvres II (1941), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775
  15. citováno podle "Na každý den 2020". Praha: Kalich 2019, s.83 a podle http://peutel.blogy.rvp.cz/2013/01/28/zasmejte-se-chytre/

Související

Externí odkazy