Filosofie: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
ChtitBot (diskuse | příspěvky)
Rozšíření, setřídění, typo
Řádek 1: Řádek 1:
== Ověřené ==
== Ověřené ==
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně. --[[Kant]]<ref>''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.</ref>
* '''Filosofie''' je péče (starost) o duši. --[[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]<ref>Cicero, ''Disp. Tusculanae'' II. 5. 13. </ref>
* '''Filosofie''' jedná nepoctivě, když [[víra|víru]] haní a chce ji vyměnit za něco jiného. '''Filosofie''' víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá [[člověk|lidem]] víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --[[Søren Kierkegaard]] <ref>KIERKEGAARD,S. ''Bázeň a chvění''. Praha: Svoboda-Libertas 1993. str.29</ref>
* ('''Filosofie''' zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. --[[Kant]]<ref>''Kritika soudnosti'', Úvod, AA V.171</ref>
* Je více '''filosofie''' v&nbsp;[[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] než ve všech [[Kniha|knihách]].--[[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>
* Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.--[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.--[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>
* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.</ref>
* Všichni lidé od přirozenosti touží po [[vědění]]. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* '''Myšlenky''' bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'', AA III.75.</ref>
* '''Filosofovat''' znamená obrátit směr, jímž myšlení obyčejně pracuje - ''Philosopher consiste a invertir la direction habituelle du travail de la pensée''. -- [[Henri Bergson]]. <ref> ''La pensée et le mouvant'', 214.</ref>
* Je třeba odvrátit pozornost od prakticky zajímavé stránky [[vesmír]]u a obrátit ji k tomu, co prakticky k ničemu neslouží. Toto obrácení pozornosti je [[filosofie]] sama. -- [[Henri Bergson]].<ref>''La pensée et le mouvant'', 153.</ref>
* '''Filosofie''' je péče (starost) o [[duše|duši]]. --[[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]<ref>Cicero, ''Disp. Tusculanae'' II. 5. 13. </ref>
* [[Filosofie]] je svou povahou něco ezoterického, co není pro davy a z čeho se ani nedá pro davy něco uvařit: je filosofií jen tím, že je ... přímo protikladem zdravého [[rozum]]u. - ''Die Philosophie ist ihrer Natur nach etwas esoterisches, für sich weder für den Pöbel gemacht, noch einer Zubereitung für den Pöbel fähig: sie ist nur dadurch Philosophie, daß sie dem Verstande... gerade entgegengesetzt ist''. – [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]]. <ref> ''Über das Wesen der philosophischen Kritik'' (1802), Jubiläumausgabe I/185. </ref>
* [[Filosofie]] se stará o vybírání a systematické skládání toho, co se rozumí samo sebou a skrze co se musí chápat všechno ostatní. - ''Das Geschäft der Philosophie ist das Aussondern und systematische Zusammenstellen dessen, was sich von selbst versteht und wodurch alles andere muss verstanden werden''. -- [[Friedrich Heinrich Jacobi]].
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné [[nebe]] nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně. --[[Kant]]<ref>''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.</ref>
* Pole '''filosofie''' v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
* Pole '''filosofie''' v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
# Co mohu vědět?
# Co mohu vědět?
# Co mám činit?
# Co mám činit?
# V co mohu doufat?
# V co mohu doufat?
# Co je člověk? .--[[Kant]] <ref>''Logik'' AA IX.25</ref>
# Co je [[člověk]]? .--[[Kant]] <ref>''Logik'' AA IX.25</ref>
* '''Rozum''' není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství. --[[Kant]]<ref>''Reflexionen zur Anthropologie'', Nr. 897, AA XV.392.</ref>
* ('''Filosofie''' zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. --[[Kant]]<ref>''Kritika soudnosti'', Úvod, AA V.171</ref>
* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: [[Bůh|Boha]], [[svoboda|svobodu]] a [[nesmrtelnost]]. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.</ref>
* Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento. --[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>
* '''Myšlenky''' bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'', AA III.75.</ref>
* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>
* '''Filosofie''' jedná nepoctivě, když [[víra|víru]] haní a chce ji vyměnit za něco jiného. '''Filosofie''' víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá [[člověk|lidem]] víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --[[Søren Kierkegaard]] <ref>''Bázeň a chvění''. Praha: Svoboda-Libertas 1993. str.29</ref>
* Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* Zachytit hranice [[rozum]]u – jen to je pravá [[filosofie]]. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Antikrist'', § 55. </ref>
* [[Filosofie]] je jakási [[pomsta]] na skutečnosti. - ''Die Philosophie ist eine Art Rache an der Wirklichkeit''. -- [[Friedrich Nietzsche]]
* V&nbsp;[[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] je víc '''filosofie''' než ve všech [[Kniha|knihách]] dohromady. -- [[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>
* Velká [[filosofie]] není filosofie bez chyb, ale beze [[strach]]u. -- [[Charles Péguy]].<ref>''Cahiers de la Quinzaine'' (1914). </ref>
* Údiv je postoj člověka, který [[moudrost]] skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento. --[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>
* Ve '''filosofii''' jde o to začít s něčím tak jednoduchým, až se zdá, že to nestojí za řeč, a skončit něčím tak [[paradox]]ním, že tomu nikdo nechce věřit. - ''The point of philosophy is to start with something so simple as to seem not worth stating, and to end with something so paradoxical that no one will believe it''. -- [[Bertrand Russell]].<ref>Cit. u Barrow, ''Pí na nebesích''. </ref>
* [[Filosofie]] je touha po nekonečném. - ''Philosophie ist Sehnsucht nach dem Unendlichen''. -- [[Friedrich Schlegel]].<ref> ''Werke'' XIII.,7. </ref>
* Nejlepší obecná charakteristika evropské '''filosofické''' tradice je, že je to řada poznámek k [[Platón]]ovi. – [[Alfred North Whitehead]].<ref>''Process and Reality'', II.1.1. </ref>


== Neověřené ==
== Neověřené ==
Řádek 22: Řádek 31:
* '''Filozofie''' je láskyplné zacházení s moudrostí. --[[Dante Alighieri]]
* '''Filozofie''' je láskyplné zacházení s moudrostí. --[[Dante Alighieri]]
* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech. --[[Karl Jaspers]]
* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech. --[[Karl Jaspers]]
* První právo '''filozofie''': Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme. --[[Leonid Suchorukov]]
* Církve jsou pro všechny, '''filosofie''' pro jedince. --[[Karl Jaspers]]
* Církve jsou pro všechny, '''filosofie''' pro jedince. --[[Karl Jaspers]]
* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá. --[[Karl Jaspers]]
* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá. --[[Karl Jaspers]]
* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo. --[[Georg Christoph Lichtenberg]]
* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo. --[[Georg Christoph Lichtenberg]]
* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. --[[Georg Christoph Lichtenberg]]
* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. --[[Georg Christoph Lichtenberg]]
* První právo '''filosofie''': čím hlouběji myslíme, tím hlouběji klesáme. --[[Leonid Suchorukov]]



== Anonymní ==
* '''Filosofie''' vzniká z toho, že se lidé diví.


== Poznámky ==
== Poznámky ==
{{Wikipedie}}
<references/>
<references/>


[[Kategorie:Filosofie]]
{{Wikipedie}}


[[bg:Философия]]
[[bg:Философия]]

Verze z 12. 7. 2009, 10:31

Ověřené

  • Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve filosofii.--Aristotelés[1]
  • Údiv vedl lidi k filosofování – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. --Aristotelés[2]
  • Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění. --Aristotelés[3]
  • Filosofovat znamená obrátit směr, jímž myšlení obyčejně pracuje - Philosopher consiste a invertir la direction habituelle du travail de la pensée. -- Henri Bergson. [4]
  • Je třeba odvrátit pozornost od prakticky zajímavé stránky vesmíru a obrátit ji k tomu, co prakticky k ničemu neslouží. Toto obrácení pozornosti je filosofie sama. -- Henri Bergson.[5]
  • Filosofie je péče (starost) o duši. --Cicero[6]
  • Filosofie je svou povahou něco ezoterického, co není pro davy a z čeho se ani nedá pro davy něco uvařit: je filosofií jen tím, že je ... přímo protikladem zdravého rozumu. - Die Philosophie ist ihrer Natur nach etwas esoterisches, für sich weder für den Pöbel gemacht, noch einer Zubereitung für den Pöbel fähig: sie ist nur dadurch Philosophie, daß sie dem Verstande... gerade entgegengesetzt ist. – Georg Wilhelm Friedrich Hegel. [7]
  • Filosofie se stará o vybírání a systematické skládání toho, co se rozumí samo sebou a skrze co se musí chápat všechno ostatní. - Das Geschäft der Philosophie ist das Aussondern und systematische Zusammenstellen dessen, was sich von selbst versteht und wodurch alles andere muss verstanden werden. -- Friedrich Heinrich Jacobi.
  • Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. --Kant[8]
  • Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
  1. Co mohu vědět?
  2. Co mám činit?
  3. V co mohu doufat?
  4. Co je člověk? .--Kant [9]
  • (Filosofie zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. --Kant[10]
  • Metafysika má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla. --Kant[11]
  • Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý. --Kant[12]
  • Filosofie jedná nepoctivě, když víru haní a chce ji vyměnit za něco jiného. Filosofie víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá lidem víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --Søren Kierkegaard [13]
  • Zachytit hranice rozumu – jen to je pravá filosofie. – Friedrich Nietzsche.[14]
  • Filosofie je jakási pomsta na skutečnosti. - Die Philosophie ist eine Art Rache an der Wirklichkeit. -- Friedrich Nietzsche
  • láhvi vína je víc filosofie než ve všech knihách dohromady. -- Louis Pasteur [15]
  • Velká filosofie není filosofie bez chyb, ale beze strachu. -- Charles Péguy.[16]
  • Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento. --Platón[17]
  • Ve filosofii jde o to začít s něčím tak jednoduchým, až se zdá, že to nestojí za řeč, a skončit něčím tak paradoxním, že tomu nikdo nechce věřit. - The point of philosophy is to start with something so simple as to seem not worth stating, and to end with something so paradoxical that no one will believe it. -- Bertrand Russell.[18]
  • Filosofie je touha po nekonečném. - Philosophie ist Sehnsucht nach dem Unendlichen. -- Friedrich Schlegel.[19]
  • Nejlepší obecná charakteristika evropské filosofické tradice je, že je to řada poznámek k Platónovi. – Alfred North Whitehead.[20]

Neověřené

  • Filozofie je láskyplné zacházení s moudrostí. --Dante Alighieri
  • Filosofie prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech. --Karl Jaspers
  • Církve jsou pro všechny, filosofie pro jedince. --Karl Jaspers
  • Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá. --Karl Jaspers
  • I když má filozofie nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo. --Georg Christoph Lichtenberg
  • Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, filozofové to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. --Georg Christoph Lichtenberg
  • První právo filosofie: čím hlouběji myslíme, tím hlouběji klesáme. --Leonid Suchorukov

Poznámky

CHYBA: {{Wikipedie}} — Chybí některý z parametrů „článek“, „kategorie“, „portál“, „rozcestník“.

  1. Aristotelés, Politika, 1267a
  2. Aristotelés, Metafysika, 982b
  3. Aristotelés, Politika, 1267a
  4. La pensée et le mouvant, 214.
  5. La pensée et le mouvant, 153.
  6. Cicero, Disp. Tusculanae II. 5. 13.
  7. Über das Wesen der philosophischen Kritik (1802), Jubiläumausgabe I/185.
  8. Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
  9. Logik AA IX.25
  10. Kritika soudnosti, Úvod, AA V.171
  11. Kritika čistého rozumu B 395, AA III.260.
  12. Kritika čistého rozumu, AA III.75.
  13. Bázeň a chvění. Praha: Svoboda-Libertas 1993. str.29
  14. Antikrist, § 55.
  15. http://citaty.net/autori/pasteur-louis
  16. Cahiers de la Quinzaine (1914).
  17. Platón,Theaitétos, 155d
  18. Cit. u Barrow, Pí na nebesích.
  19. Werke XIII.,7.
  20. Process and Reality, II.1.1.