Marie Curie-Sklodowská: Porovnání verzí

← Porovnání se starší verzí Porovnání s novější verzí →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 6. 2011, 14:35

Marie Curie-Skłodowska (7. listopadu 1867, Varšava, Polsko – 4. července 1934, Passy, Francie), byla významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie.

Ničeho se v životě nemusíme bát - jen to pochopit!
Nechci ji. Chci, abyste mne nechali o samotě. (lékaři s utišující injekcí)
Naučila jsem se, že cesta pokroku není rychlá ani snadná.^[1]

Reference

↑ Moudrost našich dnů. Nakladatelství Slovart 2003

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikipedie}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „článek“, „kategorie“, „portál“, „rozcestník“.

[1] Moudrost našich dnů. Nakladatelství Slovart 2003

[1]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 * Naučila jsem se, že cesta [[pokrok|pokroku]] není rychlá ani snadná.<ref>''Moudrost našich dnů. Nakladatelství Slovart 2003''</ref>
+== Reference ==
-Marie Curie - Sklodowská, jedna z nejslavnějších žen lidské historie, představuje symbol pracovitosti, vědecké poctivosti, obětavosti a ušlechtilosti. Stala se nositelkou dvou Nobelových cen, za fyziku v roce 1903 a za chemii roku 1911, řádným nebo čestným členem 103 akademií a vědeckých společností, laureátem 16 medailí a 10 cen. Největší světoví vědci, umělci a státníci si pokládali za čest, když se s ní mohli pozdravit. A když se v roce 1921 zaoceánský parník Olympik s paní Curieovou na palubě blížil k newyorskému přístavišti, čekaly tu na ni dlouhé hodiny zástupy novinářů, fotografů, kameramanů a zvědavců jako na dobroditelku světa. Ctitelé ji zahrnovali květinami, americké univerzity čestnými doktoráty. New York ji udělil čestné občanství a prezident Harding ji v Bílém domě předal gram radia, tedy prvku mnohonásobně dražšího než je zlato. V červnu 1925 přijela paní Curieová i do Československa, kde navštívila Prahu, Jáchymov a Karlovy Vary.
+<references/>
-Polka Marie Curieová-Sklodowská se narodila ve Varšavě v rodině gymnaziálního profesora fyziky a matematiky. Matka, rovněž učitelka, zemřela na tuberkulózu, když bylo Marii 10 let. Marie byla nejmladší z pěti sourozenců; měla tři sestry, z nichž nejstarší zemřela v mladém věku na tyfus, a bratra. Varšava však byla v době Mariina mládí součástí ruské říše, bylo to krátce po krvavém potlačení polského povstání a Poláci tehdy těžce nesli nenáviděný carský útlak, který doléhal i na rodinu Sklodowských. Ženy také nemohly studovat na domácích univerzitách, a tak se Marie po krátkém působení jako domácí učitelka vydala do Paříže na věhlasnou Sorbonnu. Její milovaná fyzika ji svedla dohromady i s budoucím manželem Pierrem Curriem, profesorem na Škole průmyslové fyziky a chemie. Curie, tehdy jednadvacetiletý, měl již za sebou významné fyzikální objevy. V roce 1880 se svým bratrem mineralogem objevil piezoelektrický jev, při němž mechanický tlak vyvolává elektrické napětí na povrchu krystalů. Dobře jej známe z piezoelektrických zapalovačů. Pierre Curie studoval také magnetizmus a určil teplotu, při níž se magnetické vlastnosti ztrácejí.
-Krátce poté, co se Marie a Pierre v roce 1895 vzali, oznámil Becquerel svůj objev neviditelných paprsků vyzařovaných sloučeninami uranu. Pro Marii Curieovou to byla životní výzva a její manžel se spolu s ní též plně věnoval výzkumu radioaktivity. Marie Curieová měřila intenzitu radioaktivního záření podle jeho ionizačních účinků elektrometrem. Dospěla k závěru, že v uranových rudách musejí existovat další neznámé silně radioaktivní chemické prvky. Historie objevů těchto prvků, tedy polonia v roce 1898 a radia v roce 1902, se stala již legendou. Oba vědci pracovali do úmoru po dlouhé čtyři roky v nevyhovujícím prostředí rozlehlé kůlny na Lohmondově ulici a zpracovali přes deset tun smolince z jáchymovských dolů v čechách, než se jim podařilo izolovat první gram radia. Radium a další radioizotopy našly rozsáhlé uplatnění v lékařství i technice, ale práce s nimi se ukázala i velmi nebezpečnou.
-Dne 19. dubna 1906 postihla Marii životní tragedie; při pouliční nehodě zahynul její manžel Pierre. Křehká žena však v sobě našla energii pokračovat ve vědecké práci, vychovat dvě dcery, bojovat s nemocemi ledvin a šedým zákalem s hrozbou oslepnutí, ale také s lidskou závistí a pomluvami. Byla sice jmenována profesorkou pařížské Sorbonny, ale je příznačné, že se nikdy nestala členkou Akademie.
-Za první světové války se dala plně do služeb své druhé vlasti, jezdila s pojízdnou rentgenovou laboratoří po frontových liniích a zachraňovala životy raněných. Je s podivem, že její organizmus vystavený tolika rizikům jí umožnil dožít se 67 let, kdy zemřela ve švýcarském sanatoriu na zhoubnou anémii. Nedožila se už toho, kdy její neméně nadanná dcera Irena a zeť Fréderic Joliot-Curie převzali v roce 1935 Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity.
-Na počest této veleslavné ženy, která předčila mnohé muže, nese chemický prvek o atomovém čísle 96 jméno curium.
 == Externí odkazy ==