Dílo:Stopařův průvodce Galaxií

Douglas Adams

Stopařův průvodce Galaxií

• Konvice, zásuvka, lednice, mlíko, káva. Zívnutí.
• Žlutý, pomyslel si…
• …Všechno bylo, jak mělo být. Vše bylo připraveno.
  Věděl, kde má ručník.
• Lodi visely na obloze přesně tak, jak by tam cihly viset nemohly.
• „Život,“ pronesl chmurně Marvin, „si můžeš hnusit nebo jej můžeš ignorovat. Ale líbit se nemůže nikomu.“
• „Kdo to byl?“ „Myslíš toho maniaka s pěti hlavama a bezinkovym keřem plnym uzenáčů?“ „Jo, přesně toho.“ „Nevim, prostě někdo.“ „Aha“

Restaurant na konci vesmíru

• Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco mnohem bizarnějšího a nepravděpodobnějšího.
  Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se to stalo.
• Bylo to asi takhle:
  Na počátku byl stvořen vesmír.
  Spoustu lidí to naštvalo a všeobecně se to považovalo za chybný krok.

Převážně neškodná

• Cokoliv se stane, se stane. Cokoliv, co přitom, jak se děje, způsobí, že se stane něco dalšího, způsobí, že se stane něco dalšího. Cokoliv, co přitom, jak se děje, způsobí, že se samo stane znovu, se stane znovu.
  Nemusí k tomu docházet nutně chronologicky.