François de La Rochefoucauld: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava kategorizace
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m nadbytečné mezery a konce řádků
Řádek 31: Řádek 31:
* Opravdový [[úspěch]] máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati [[závist]]ivci.<ref name="vzp2003" />
* Opravdový [[úspěch]] máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati [[závist]]ivci.<ref name="vzp2003" />
* Opravdu [[statečnost|statečný]] je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým [[svět]]em.<ref> časopis Svět 09/07</ref>
* Opravdu [[statečnost|statečný]] je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým [[svět]]em.<ref> časopis Svět 09/07</ref>
* Pokrytectví je poklona, již skládá [[neřest]] [[ctnost]]i.<ref>''Maximes'', N. 218.</ref>
* Pokrytectví je poklona, již skládá [[neřest]] [[ctnost]]i.<ref>''Maximes'', N. 218.</ref>
* Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.
* Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.
* Pravá [[láska]] je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
* Pravá [[láska]] je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.

Verze z 14. 11. 2015, 21:30

François de La Rochefoucauld

François VI de La Rochefoucauld (15. září 1613, Paříž – 17. března 1680, tamtéž) byl francouzský spisovatel, autor aforismů.


  • Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.[1]
  • Čeho se na nás dopustí druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.
  • Člověk není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.[2]
  • Člověk se v životě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako blázen, musí si jako blázen počínat.[3]
  • Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.[1]
  • Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.[1]
  • Je málo počestných žen, které by svou počestností nebyly syté.
  • Když nás opouštějí neřesti, lichotíme si vírou, že my opouštíme je.[2]
  • Když nás opustí přátelé, najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
  • Když sám žádné názory nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí.
  • K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.
  • Lidé i události potřebují spravedlivý odstup: co se nám na dálku moc nelíbí, zblízka se nám líbí ještě míň.[4]
  • Lze dosáhnout zásluh beze jména. Bohužel i jména bez zásluh.
  • Míru radosti i žalu nám určuje naše hrdost.[1]
  • Moudrého učiní šťastným docela málo, pošetilého nic na světě, proto jsou téměř všichni lidé na světě nespokojeni.[5]
  • Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího než ostatní.
  • Není nic hloupějšího, než chtít být ze všech nejmoudřejší.
  • Nestačí mít velkolepé vlastnosti, musí se také s nimi umět hospodařit.
  • Nikdo nehoní lidi tolik jako líní, když už se vylenošili, aby se zdáli pilnými.
  • Nikdy se nemluví tak těžko, jako když je hanba mlčet.
  • Odmítnutí chvály je přáním být chválen dvakrát.
  • Odpouštíme do té míry, nakolik milujeme.
  • Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
  • Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
  • Opravdový úspěch máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati závistivci.[2]
  • Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým světem.[6]
  • Pokrytectví je poklona, již skládá neřest ctnosti.[7]
  • Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.
  • Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
  • Rozum neumí příliš dlouho hrát úlohu srdce.
  • Sebeláska je největším ze všech lichotníků.
  • Slabost je jediná chyba, kterou nemůžeme napravit.
  • Slaboši nemohou být nikdy upřímní.[8]
  • Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí.[1]
  • Snadno promíjíme přátelům chyby, pokud jimi nepostihují nás.
  • Spory by netrvaly tak dlouho, kdyby byla chyba jen na jedné straně.
  • Tělesná práce osvobozuje od duševních bolů.
  • Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho ten druhý přestal milovat.
  • Upřímnost se najde zřídka; obvykle je to jen obratná přetvářka, jak přimět druhého ke sdílnosti.
  • Velký talent nemůže mít malý člověk.[1]
  • Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
  • Všichni máme dost sil na zveličení chyb těch druhých.[9]
  • Vrchol chytrosti je být s to ji zatajit.[2]
  • Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.[1]
  • Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má člověk sílu se přiznat.[1]
  • Zdravý lidský rozum nepřisuzujeme téměř nikomu, leda tomu, kdo je našeho mínění.
  • Zdrženlivost v jídle znamená buď starost o zdraví, anebo neschopnost mnoho jíst.
  • Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat.
  • Názory našich nepřátel jsou mnohem blíže pravdě o nás samotných než naše vlastní názory.
  • Jestliže chcete získat nepřátele, naparujte se před svými přáteli. Ale jestliže chcete získat přátelé, nechte je ať se mohou sami před vámi blýsknout.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 Rovnost 19. 4. 1991
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Kalendář VZP 2003
  3. Rovnost 19. 7. 1991
  4. Sfinga křížovka 24/2008
  5. Sfinga křížovka 23/2007
  6. časopis Svět 09/07
  7. Maximes, N. 218.
  8. Křížovka 11/2002
  9. Plánovací kalendář s citáty a daňovým kalendáriem 2009, vydalo a vyrobilo Nakladatelství Helma, s.r.o.

Externí odkazy