Náboženství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m nadbytečné mezery a konce řádků |
oprava gramatiky, zpřehlednění číslovaných prvků |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
* Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli. Gottlieb Fichte<ref>HELLER, Jan; MRÁZEK, Milan. Nástin religionistiky. Praha : Kalich, 2004. ISBN 80-7017-721-7. s. 18.</ref> |
* Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli. Gottlieb Fichte<ref>HELLER, Jan; MRÁZEK, Milan. Nástin religionistiky. Praha : Kalich, 2004. ISBN 80-7017-721-7. s. 18.</ref> |
||
* Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého. [[Sigmund Freud]]<ref>ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Náboženství v dialogu. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-168-1. s. 28.</ref> |
* Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého. [[Sigmund Freud]]<ref>ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Náboženství v dialogu. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-168-1. s. 28.</ref> |
||
* Náboženství je |
|||
⚫ | * |
||
**1) systém symbolů, které |
|||
**2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že |
|||
**3) formulují pojmy obecného řádu bytí a |
|||
**4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že |
|||
⚫ | |||
* Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu. [[Karl Marx|Karel Marx]]<ref>ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-804-X. s. 269.</ref> |
* Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu. [[Karl Marx|Karel Marx]]<ref>ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-804-X. s. 269.</ref> |
||
* Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každému náboženství. Náboženství je pak vztah člověka k posvátnému. [[Rudolf Otto]]<ref>OTTO, Rudolf. Posvátno. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-260-8. s. 20-26.</ref> |
* Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každému náboženství. Náboženství je pak vztah člověka k posvátnému. [[Rudolf Otto]]<ref>OTTO, Rudolf. Posvátno. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-260-8. s. 20-26.</ref> |
||
Řádek 7: | Řádek 12: | ||
* Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti. [[Ivan Štampach]]<ref>ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Malý přehled náboženství. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-26123-X. s. 10.</ref> |
* Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti. [[Ivan Štampach]]<ref>ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Malý přehled náboženství. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-26123-X. s. 10.</ref> |
||
* [[Skutečnost]] '''náboženství''' je zděšení [[člověk]]a před sebou samým. [[Karl Barth]] |
* [[Skutečnost]] '''náboženství''' je zděšení [[člověk]]a před sebou samým. [[Karl Barth]] |
||
* '''Náboženské''' utrpení je současně výrazem skutečného utrpení a protestem proti skutečnému utrpení. '''Náboženství''' je vzdychem |
* '''Náboženské''' utrpení je současně výrazem skutečného utrpení a protestem proti skutečnému utrpení. '''Náboženství''' je vzdychem utlačeného tvora, srdcem světa bez srdce a duší podmínek bez duše. Je [[opium|opiem]] [[lid]]stva! [[Karl Marx]] |
||
* Jakmile jde o [[peníze]], jsou všichni lidé stejného [[náboženství]]. [[Voltaire]] |
* Jakmile jde o [[peníze]], jsou všichni lidé stejného [[náboženství]]. [[Voltaire]] |
||
* Dokud budou darebáci a hlupáci, budou i [[náboženství]]. Naše je nepochybně nejsměšnější, nejabsurdnější a nejkrvavější, které kdy nakazilo svět. [[Voltaire]]<ref>„Tant qu’il y aura des fripons et des imbéciles, il y aura des religions. La nôtre est sans contredit la plus ridicule, la plus absurde, et la plus sanguinaire qui ait jamais infecté le monde." [[Voltaire]] v dopisu pruskému králi [[Fridrich II. Veliký|Fridrichu II. Velikému]] ze dne 5. 1. 1767. Otištěno mnohokrát, viz např.: ''Oeuvres Complètes de Voltaire. Tome LIII. Correspondance avec le Roi le de Prusse, Tome II.'' Paris: Armand-Aubree, 1830. [Uvedený text je na str. 184.]</ref> |
* Dokud budou darebáci a hlupáci, budou i [[náboženství]]. Naše je nepochybně nejsměšnější, nejabsurdnější a nejkrvavější, které kdy nakazilo svět. [[Voltaire]]<ref>„Tant qu’il y aura des fripons et des imbéciles, il y aura des religions. La nôtre est sans contredit la plus ridicule, la plus absurde, et la plus sanguinaire qui ait jamais infecté le monde." [[Voltaire]] v dopisu pruskému králi [[Fridrich II. Veliký|Fridrichu II. Velikému]] ze dne 5. 1. 1767. Otištěno mnohokrát, viz např.: ''Oeuvres Complètes de Voltaire. Tome LIII. Correspondance avec le Roi le de Prusse, Tome II.'' Paris: Armand-Aubree, 1830. [Uvedený text je na str. 184.]</ref> |
||
Řádek 14: | Řádek 19: | ||
* Jestliže [[víra|věříte]] v [[Bůh|Boha]], tak nerozumím, proč by měl být rozdíl [[víra|věřit]] jako katolík, žid nebo muslim. Základ všech [[náboženství]]: dobro, etika, nezabíjet a starat se o své [[rodiče]] - je stejný. Myslím, že lidi by měli míň dbát o to, co je v '''náboženství''' rozděluje, ale víc o [[etika|etiku]]. - ''[[Nicholas Winton]]'' <ref>http://www.wintonfilm.com/cs/pribeh.html</ref> |
* Jestliže [[víra|věříte]] v [[Bůh|Boha]], tak nerozumím, proč by měl být rozdíl [[víra|věřit]] jako katolík, žid nebo muslim. Základ všech [[náboženství]]: dobro, etika, nezabíjet a starat se o své [[rodiče]] - je stejný. Myslím, že lidi by měli míň dbát o to, co je v '''náboženství''' rozděluje, ale víc o [[etika|etiku]]. - ''[[Nicholas Winton]]'' <ref>http://www.wintonfilm.com/cs/pribeh.html</ref> |
||
* Dokud nestrhneme zdi mezi [[náboženství]]mi, [[mír]] na zemi nezavládne. – [[Son Mjong Mun]]<ref>Sun Myung Moon, As a Peace Loving Global Citizen, s.242, květen 2010, The Washington Times Foundation, ISBN 978-0-615-39377-3</ref> |
* Dokud nestrhneme zdi mezi [[náboženství]]mi, [[mír]] na zemi nezavládne. – [[Son Mjong Mun]]<ref>Sun Myung Moon, As a Peace Loving Global Citizen, s.242, květen 2010, The Washington Times Foundation, ISBN 978-0-615-39377-3</ref> |
||
* Myslím, že by bylo smutné, |
* Myslím, že by bylo smutné, kdybyste opravdu potřebovali náboženství k tomu, aby jste byli dobří. Neboť když se nad tím zamyslíte, znamenalo by to, že buď jste získali svou morálku a své hodnoty z Bible, Koránu či jiné svaté knihy, anebo že jste dobří jenom proto, že se bojíte Boha, protože nechcete jít do pekla nebo chcete jít do nebe. – [[Richard Dawkins]]<ref name="Q&A"> [[Richard Dawkins|DAWKINS, Richard]]. In: ''Q&A'' [televizní pořad]. ABC Australia, 8.3.2010.</ref> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 5. 2. 2016, 16:46
- Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli. Gottlieb Fichte[1]
- Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého. Sigmund Freud[2]
- Náboženství je
- 1) systém symbolů, které
- 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že
- 3) formulují pojmy obecného řádu bytí a
- 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že
- 5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické. Clifford Geertz[3]
- Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu. Karel Marx[4]
- Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každému náboženství. Náboženství je pak vztah člověka k posvátnému. Rudolf Otto[5]
- Náboženství je loajalita ke světu. Alfred North Whitehead[6]
- Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti. Ivan Štampach[7]
- Skutečnost náboženství je zděšení člověka před sebou samým. Karl Barth
- Náboženské utrpení je současně výrazem skutečného utrpení a protestem proti skutečnému utrpení. Náboženství je vzdychem utlačeného tvora, srdcem světa bez srdce a duší podmínek bez duše. Je opiem lidstva! Karl Marx
- Jakmile jde o peníze, jsou všichni lidé stejného náboženství. Voltaire
- Dokud budou darebáci a hlupáci, budou i náboženství. Naše je nepochybně nejsměšnější, nejabsurdnější a nejkrvavější, které kdy nakazilo svět. Voltaire[8]
- Nepotřebujeme mravnosti a náboženství abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v životě, v hospodaření a v politice. Etika není pro psací stůl, náboženství není pro kostel.Tomáš Garrigue Masaryk[9]
- Politika slouží k náboženství. Politika, zbavená náboženství je smrtelnou léčkou, protože vraždí duši. Mahátmá Gándhí
- Jestliže věříte v Boha, tak nerozumím, proč by měl být rozdíl věřit jako katolík, žid nebo muslim. Základ všech náboženství: dobro, etika, nezabíjet a starat se o své rodiče - je stejný. Myslím, že lidi by měli míň dbát o to, co je v náboženství rozděluje, ale víc o etiku. - Nicholas Winton [10]
- Dokud nestrhneme zdi mezi náboženstvími, mír na zemi nezavládne. – Son Mjong Mun[11]
- Myslím, že by bylo smutné, kdybyste opravdu potřebovali náboženství k tomu, aby jste byli dobří. Neboť když se nad tím zamyslíte, znamenalo by to, že buď jste získali svou morálku a své hodnoty z Bible, Koránu či jiné svaté knihy, anebo že jste dobří jenom proto, že se bojíte Boha, protože nechcete jít do pekla nebo chcete jít do nebe. – Richard Dawkins[12]
Odkazy
- ↑ HELLER, Jan; MRÁZEK, Milan. Nástin religionistiky. Praha : Kalich, 2004. ISBN 80-7017-721-7. s. 18.
- ↑ ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Náboženství v dialogu. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-168-1. s. 28.
- ↑ GEERTZ, Clifford. Náboženství jako kulturní systém. in: Interpretace kultur: vybrané eseje, Praha : Portál, 2000. ISBN 80-85850-89-3. s. 107.
- ↑ ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-804-X. s. 269.
- ↑ OTTO, Rudolf. Posvátno. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-260-8. s. 20-26.
- ↑ Alfred North Whitehead, Religion in the making, kap. II.
- ↑ ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Malý přehled náboženství. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-26123-X. s. 10.
- ↑ „Tant qu’il y aura des fripons et des imbéciles, il y aura des religions. La nôtre est sans contredit la plus ridicule, la plus absurde, et la plus sanguinaire qui ait jamais infecté le monde." Voltaire v dopisu pruskému králi Fridrichu II. Velikému ze dne 5. 1. 1767. Otištěno mnohokrát, viz např.: Oeuvres Complètes de Voltaire. Tome LIII. Correspondance avec le Roi le de Prusse, Tome II. Paris: Armand-Aubree, 1830. [Uvedený text je na str. 184.]
- ↑ Židlochovický zpravodaj, březen 2008, s.2
- ↑ http://www.wintonfilm.com/cs/pribeh.html
- ↑ Sun Myung Moon, As a Peace Loving Global Citizen, s.242, květen 2010, The Washington Times Foundation, ISBN 978-0-615-39377-3
- ↑ DAWKINS, Richard. In: Q&A [televizní pořad]. ABC Australia, 8.3.2010.
Externí odkazy
- Encyklopedický článek Náboženství ve Wikipedii
- Slovníkové heslo náboženství ve Wikislovníku