Zdeněk Neubauer: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kychot (diskuse | příspěvky)
Hranice mezi náboženstvím a vědou
Kychot (diskuse | příspěvky)
Smysl a svět, Subjektivita jako ontologická zkušenost přirozeného světa
Řádek 19: Řádek 19:
* Pravda je tam, odkud jste vyšli, abyste ji našli!
* Pravda je tam, odkud jste vyšli, abyste ji našli!
* Hranice mezi náboženstvím a vědou neprobíhají mezi vírou a poznáním, ale mezi věděním pravým a mylným. V tom vidím doklad, že věda dnes zastává roli náboženství, je dnešním náboženstvím. <ref>týdeník Mladý svět, 21. října 2003</ref>
* Hranice mezi náboženstvím a vědou neprobíhají mezi vírou a poznáním, ale mezi věděním pravým a mylným. V tom vidím doklad, že věda dnes zastává roli náboženství, je dnešním náboženstvím. <ref>týdeník Mladý svět, 21. října 2003</ref>
* Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21) <br />Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V ní se vztahujeme bezprostředně sami k sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16) <ref>Smysl a svět, Subjektivita jako ontologická zkušenost přirozeného světa, 2001</ref>


== Řekli o něm ==
== Řekli o něm ==

Verze z 5. 7. 2016, 21:43

Zdeněk Neubauer (* 30. května 1942, Brno) je český filozof a biolog.


  • Vědecké poznání spočívá ve skromném vytváření ostrůvků jasna, řádu, pravidelnosti a přehledné srozumitelnosti uprostřed dramatu bytí.[1]
  • Pravda je tam, odkud jste vyšli, abyste ji našli!
  • Hranice mezi náboženstvím a vědou neprobíhají mezi vírou a poznáním, ale mezi věděním pravým a mylným. V tom vidím doklad, že věda dnes zastává roli náboženství, je dnešním náboženstvím. [2]
  • Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21)
    Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V ní se vztahujeme bezprostředně sami k sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16) [3]

Řekli o něm

  • Nikdy jsem nepotkal člověka, který by byl tak archetypálně silný, ba v nejpůvodnějším slova smyslu mytický, jako je právě on.[4]
    Stanislav Komárek

Reference

  1. HAVEL, Ivan M. Zvednuté obočí a zjitřená mysl. vesmir.cz [online]. 2001 [cit. 2011-02-05].
  2. týdeník Mladý svět, 21. října 2003
  3. Smysl a svět, Subjektivita jako ontologická zkušenost přirozeného světa, 2001
  4. LUKAVEC, Jan. Komárek, Stanislav: Eseje o přírodě, biologii a jiných nepravostech (in LtN). iliteratura.cz [online]. 2011-05-06 [cit. 2012-09-16]. Dostupné online.

Externí odkazy