Člověk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
neověřené, nevhodný zdroj |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
* [[Mír]] má tři různé stránky: [[mír]] [[člověk]]a s [[Bůh|Bohem]], [[člověk]]a se sebou samým a [[člověk]]a s [[bližní]]m. A celý tento [[mír]] má svůj základ v zachovávání [[Bůh|Božích]] příkazů.--[[Jan Hus]]<ref>Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.54</ref> |
* [[Mír]] má tři různé stránky: [[mír]] [[člověk]]a s [[Bůh|Bohem]], [[člověk]]a se sebou samým a [[člověk]]a s [[bližní]]m. A celý tento [[mír]] má svůj základ v zachovávání [[Bůh|Božích]] příkazů.--[[Jan Hus]]<ref>Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.54</ref> |
||
* [[Láska]] jest dar [[Bůh|Boží]], jimž [[člověk]] jest [[Bůh|Bohu]] vzácen. --[[Jan Hus]]<ref>''Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových.'' Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141</ref> |
* [[Láska]] jest dar [[Bůh|Boží]], jimž [[člověk]] jest [[Bůh|Bohu]] vzácen. --[[Jan Hus]]<ref>''Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových.'' Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141</ref> |
||
* Co udělají dvě [[koza|kozy]], potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes [[voda|vodu]]? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? [[příroda|Přírodou]] je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat [[člověk]] k [[člověk]]u a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, [[pře]]l a vedl [[boj]]. -- [[Martin Luther]]<ref>''Hovory u stolu'', cit. dle Na každý den 1986, s.77. Kalich 1985</ref> |
|||
* '''Člověk''' nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [Člověk je |
* '''Člověk''' nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [[Člověk]] je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého '''člověka'''. – [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13. |
||
* V něm, totiž v '''člověku''', je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20. |
* V něm, totiž v '''člověku''', je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20. |
||
* Je '''člověk''', je problém, není '''člověk''', není problém. |
* Je '''člověk''', je problém, není '''člověk''', není problém. |
Verze z 18. 6. 2018, 07:14
Člověk je bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.
Doložené
- Člověk bez vizí neuskuteční žádnou velkou naději, ani nepodnikne nic většího.[1] – Woodrow Wilson
- Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.--Jan Hus[2]
- Láska jest dar Boží, jimž člověk jest Bohu vzácen. --Jan Hus[3]
- Co udělají dvě kozy, potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes vodu? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? Přírodou je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat člověk k člověku a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, přel a vedl boj. -- Martin Luther[4]
- Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... Člověk je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého člověka. – Jan Pavel II., Redemptor hominis, č. 10 a 13.
- V něm, totiž v člověku, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost. – Joannes Eriugena, Perifyseon, 5,20.
- Je člověk, je problém, není člověk, není problém.
- Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы. [Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.]
- Nejde o výrok historického J. V. Stalina. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova Děti Arbatu (1987). Ve svých vzpomínkách (Roman-vospominanije, 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel.[5]
- Smrt jednoho člověka je katastrofa, sto tisíc mrtvých je statistika.
- Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik! (Kurt Tucholsky)[6]
- Varianta „Když zemře jeden člověk, je to tragédie, když zemře milion lidí, je to statistika" bývá připisována J. V. Stalinovi, ale bez přesvědčivých dokladů.[7]
- Co je člověk,
když žije jenom proto, aby spal
a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc.
Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet,
nazírat věci minulé i příští,
zajisté nechtěl, aby božský rozum
v nás zahníval a tlel. – William Shakespeare, Hamlet, III,4,33. - A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě. – Milouš Jakeš[8]
- Lidský rod se hloupým narodil a darebáci jej vedou. – Benjamin Constant
- „Le genre humain est né sot et mené par des fripons."[9]
- Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru. – Aristotelés.[10].
- Člověk je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – Plotinos[11].
- Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.
Immanuel Kant, Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161. - Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
- Co mohu vědět?
- Co mám činit?
- V co mohu doufat?
- Co je člověk? .
Immanuel Kant, Logik AA IX.25.
- Člověk je zvíře, které nutně potřebuje výchovu.
Immanuel Kant, Refl. zur Anthropologie, AA XV.621. - Člověku, který si zlomil nohu, můžeme jeho neštěstí ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.
Immanuel Kant, Anthropologie, AA VII.239. - Člověk: živočich, který může slibovat. – Friedrich Nietzsche.[12].
- Prostřednictvím člověka se nemožné tlačí na realitu. – Paul Valéry.[13]
- Není možné říci světu nebo svému tělu: nic od tebe nechci, ale nechtěj nic ode mne. – Paul Valéry.[14]
- Být sám sebou! ... Ale stojí to za tu námahu? – Paul Valéry[15]
- Ponížení je to nejhorší, čeho se může člověk od člověka dočkat. Ponížení, ač nejsem soudce ani moralista, pokládám téměř za rovnocené vraždě. – Arnošt Lustig[16]
- Mýliti se, je lidské. Levitovati, božské. – Woody Allen
- Jsem člověk a nic lidského mi není cizí. – Terentius [17]
Nedoložené
- Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji. -- Tomáš Garrigue Masaryk
- Postavte člověka před zrcadlo a odstraňte z jeho života veškeré povědomí o Bohu, andělech a démonech. A pak mu můžete říci: Teď máš před sebou svého nejnelítostnějšího soudce. -- Viktor Frankl
- Nulli ad aliena respicienti sua placent. Nikomu, kdo se ohlíží po cizích věcech, se nelíbí vlastní. --Seneca
- Est quidem haec natura mortalium, ut nihil magis placeat quam quod amissum est. Je už přirozenost lidí, že se jim nic tak nelíbí jako to, co pozbyli. --Seneca
- Buď tím, čím se děláš. --Friedrich Schiller
- Člověk neztrácí vždy, když se něčeho odříká. --Johann Wolfgang Goethe
- Člověk je pro to člověkem, že je schopen sebeovládání. --Mahátma Gándhí
- Člověk často dělá plány, jen aby mu je Bůh zvrátil. Ale kde je konečným cílem hledání Pravdy, nechť jakkoli jsou zkříženy lidské plány, výsledek není nikdy škodlivý a je často lepší než jsme čekali. --Mahátma Gándhí
- Člověk má klíč k uzamčení nežádoucí myšlenky. --Mahátma Gándhí
- K docílení dokonalé čistoty je člověk nucen povznésti se nad protilehlé proudy lásky a nenávisti, příchylnosti a odporu, a být úplně prost vášně v myšlence, řeči i skutku. --Mahátma Gándhí
- Člověk prostě není Bůh a hra na něj se mu krutě mstí. --Václav Havel
- Člověk sám nemá přátele, jen jeho úspěch je má.--Napoleon Bonaparte
- Člověk, který ví, že je hlupák, není velký hlupák.--Lao-c’
- Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk.--Lao-c’
- Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne. --Franz Kafka
- Člověk je (ne)tvor společenský.--Pavel Kosorin
- Člověk odpovídá hlavně za to, na co se ptal.--Pavel Kosorin
- O každém člověku si uděláme nějaký obrázek – a většinu z nich pak musíme přemalovat.--Pavel Kosorin
- Člověk roste starostí o to, co zasel.--Pavel Kosorin
- Člověk je dospělý, pokud neváhá převzít odpovědnost za své dětinské jednání.--Pavel Kosorin
- Čím výš se člověk dostane, tím snadněji něčemu propadne.--Pavel Kosorin
- Dnešní člověk si neklade otázky, na které by musel hledat odpověď.--Pavel Kosorin
- Nejdál člověk doběhne, když utíká sám před sebou.--Pavel Kosorin
- Znám plno čistotných lidí, kteří se neštítí ničeho.--Pavel Kosorin
- Když se člověk škrábe na pořádnou horu, alespoň má záruku, že to s ním nepůjde z kopce.--Pavel Kosorin
- Člověk se nenaučí padat, dokud má pod zadkem polštář.--Pavel Kosorin
- Člověka nelze předělat, a přesto přibývá profesí, které se specializují právě na toto.--Pavel Kosorin
- Když člověk padá z velké výšky, nezbývá mu nic jiného, než se naučit létat.--Pavel Kosorin
- Když se člověk začne topit, vždycky mu hrozí, že se ho bude snažit zachránit nějaký neplavec.--Pavel Kosorin
- Dnes je člověk o životě dokonale informován, ale ví toho o něm čím dál méně.--Pavel Kosorin
- Velikost člověka je dána velikostí toho, před čím je ochoten se sklonit.--Pavel Kosorin
- Člověk má žít tak, aby se necítil jako neplatící divák.--Pavel Kosorin
- Člověk musí být do moudrosti blázen, aby z ní něco pochytil.--Pavel Kosorin
- Jak se má člověk chopit příležitosti, když má svázané ruce?--Pavel Kosorin
- Nejvyšším posláním člověka žijícího v masové společnosti je být sám sebou. --Pavel Kosorin
- Bůh nedělá zázraky, když se člověku nechce pracovat.- Pavel Kosorin
- Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí. --Miroslav Horníček
- Člověk píše to, co cítí, a ne to, co od něj druzí chtějí.--Miroslav Horníček
- Člověk který se směje, je jako baterka, která se nabíjí. --Miroslav Horníček
- Vše co je člověkem vymyšleno, je lidské.
- Člověk, který nesní, je jako člověk, který se nepotí: střádá v sobě spoustu jedu. --Truman Capote
- Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila. --Albert Einstein
- Homo sapiens se vyvinul nad všechny druhy tvorstva - je už schopen sám sebe jako druh vyhubit. -- Gabriel Laub
- Člověk bez obezřetnosti je jako loď bez kotvy. -- velšské přísloví
- Máloco obšťastňuje víc než pocit, že člověk pro ostatní lidi něco znamená. --Dietrich Bonhoeffer
- Většina lidí jsou jako moje pohorky. Na jedné je dlouhá tkanička ale málo háčků. Na druhé dost háčků ale krátká tkanička. --Jakub Chromý
- Žádný člověk si nezaslouží, aby na něj byl ten druhý zlý, zaslouží si jen vědět, kdy to stačí. - neznámý autor?
- Jedinec je pošetilý, lidstvo moudré. --Edmund Burke
Reference
- ↑ Tony Buzan: Síla duchovní inteligence, Columbus, Praha 2002, ISBN 80-7249-131-8
- ↑ Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.54
- ↑ Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových. Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141
- ↑ Hovory u stolu, cit. dle Na každý den 1986, s.77. Kalich 1985
- ↑ Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" – dostupné online
- ↑ TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.]– dostupné též online
- ↑ Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" – dostupné online
- ↑ projev na Červeném hrádku, URL: http://filmovezvuky.fdb.cz/komunisticke-hity/
- ↑ Z dopisu, který Constant napsal paní de Charrière dne 10.12.1790. Viz KLOOCKE, Kurt. Benjamin Constant. Une biographie intellectuelle. Librairie Droz, Genève–Paris,1984. [Uvedený citát je na str. 41.]
- ↑ Etika Nikomachova 1141a23
- ↑ Plotin Enneadés III,2,8,9nn
- ↑ Genealogie der Moral, 2.1.
- ↑ Œuvres II (1941), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775
- ↑ Œuvres II (1941), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Cahier B, p. 589
- ↑ Œuvres II (1942), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, p. 811
- ↑ Reader´s Digest Výběr 03/2009, s.35
- ↑ KRATOCHVÍL, Miloš V.. Život Jana Amose. Praha : Československý spisovatel, 1988. S. 86.