Česká přísloví: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
Byla spatne
značky: nahrazeno blanking editace z mobilu editace z mobilního webu
m Editace uživatele „31.7.245.10“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Danny B.
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1: Řádek 1:
{{Ověřit|20140422050930}}
Ahoj tady Jirka
Zde jsou shromážděna česká přísloví, [[pranostika|pranostiky]] však na zvláštní stránce.
J

J
* Lepší nic neumět, než se učit.
J
* Bezdomovec je doma všude.
J
* Bez [[práce]] nejsou koláče.
J
* Bez peněz do hospody nelez.
Jej
* Bližší košile nežli kabát.
J
* Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
H
* Co je dovoleno [[pán]]ovi, není dovoleno kmánovi.
Hfufumanfz
* Co je šeptem, to je s [[čert]]em.
* Co je v domě, není pro mě.
* Co jsi z úst vypustil, ani párem koní nedostaneš zpět.
* Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
* Co nejde po dobrým, to půjde po zlým.
* Co oči nevidí, to srdce nebolí (a ruce neukradnou).
* Co se škádlívá, to se rádo mívá.
* Co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš.
* Co sis uvařil, to si sněz.
* Co tě nezabije, to tě posílí.<ref group="pozn.">Rovněž takřka doslova uvedeno v díle Friedricha Nietzscheho "Soumrak model čili Jak se filosofuje kladivem".</ref>
* Cvik dělá mistra.
* Co tě nepálí, nehas.
* Co na srdci, to na jazyku.
* Co nejde silou, jde rozumem.
* Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří, ať máš dnes a zítra volno.
* Co nejde silou, jde ještě větší silou.
* Čas všechny rány zahojí.
* Častá krůpěj kámen proráží.
* Čím výše vystoupíš, tím hlouběji padáš.
* Čím výše vystoupíš, tím větší rozhled.
* Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
* Čistota - půl zdraví.
* Dal jsi se na vojnu, tak bojuj.
* Darovanému koni na zuby nehleď.
* Devatero řemesel – desátá bída.
* Dějiny píší vítězové.
* Dobré [[slovo]] i železná vrata otvírá.
* Dočkej času jako husa klasu.
* Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.
* Dvakrát měř, jednou řež.
* Důvěřuj, ale prověřuj
* [[Hlad]] je nejlepší kuchař.
* Hlad je převlečená žízeň.
* Hlad má velké oči.
* Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
* Hněv je špatný rádce.
* Host do domu, Bůh do domu.
* Host do domu, čagan do ruky.
* Host do domu, hůl do ruky.
* Chceš-li vědět, jaká bude tvá budoucí žena, podívej se na její maminku.
* Chodí štěstí dokola, sem-tam sedne na vola.
* Chybami se člověk učí.
* Chytil se toho jak hovno košile.
* Chytrému napověz, hloupého trkni.
* Chytrost nejsou žádné čáry.
* I mistr tesař se někdy utne.
* Iniciativní blbec, holé neštěstí.
* I kdybys osla vedl do Paříže, komoň z něho nebude.
* Jablko nepadá daleko od stromu.
* Jak bys nosil dříví do lesa.
* Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
* Jak si kdo ustele, tak si lehne.
* Jaká matka, taká Katka.
* Jaká paní, takový zažívání.
* Jak zaseješ, tak sklidíš.
* Jaký otec, takový syn.
* Jaký pán, taký krám.
* Jaký pán, takový pes.
* Jaký šel, takového potkal.
* Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.
* Jedna chyba sto jiných za sebou táhne.
* Jedna vlaštovka jaro nedělá.
* Jen blbec se spálí dvakrát o stejná kamna.
* Jen ten, kdo se odváží jít dál než ostatní, se dozví, jak daleko může doopravdy jít.
* Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti na plno léta.
* Ježek sám sobě kadeřav.
* Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou.
* Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
* Kam oči, tam hlava, kam hlava, tam tělo.
* Každá liška svůj ocas chválí.
* Každá slepice hrabe pod sebe, nikdy od sebe.
* Každý ať zamete nejprv před svým prahem.
* Každý chvilku tahá pilku.
* Kde je kozel zahradníkem, stará baba poručníkem, aby čert byl služebníkem.
* Kde nic není, ani smrt nebere.
* Kde rodina v rozbroji, tam je zlato na hnoji.
* Kdo čerstvý [[sýr]] jí, [[pes]] ho nekousne, [[zloděj]] ho neokrade, aniž zestárne.<ref name="sfinga3/2007">Sfinga křížovka 3/2007</ref>
* Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
* Kdo hodně chce, tomu hodně schází.
* Kdo chce kam, pomozme mu tam.
* Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
* Kdo chce [[Pes|psa]] bít, hůl si vždy najde.
* Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
* Kdo je zvědavý, bude brzo starý.
* Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
** ''Srovnej v Bibli:'' Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.<ref>Bible kralická, [[s:Bible Kralická/Přísloví|Přísloví 26, 27]]</ref>
* Kdo lže, ten i krade.
* Kdo má viset se neutopí, i kdyby šla voda přes šibenici
* Kdo míří vysoko, padá nízko.
* Kdo nemá, s kým by se vadil, pojmi sobě ženu.
* Kdo nemá svý muzikanty, na hubu si píská.
* Kdo neseje, ten nesklízí.
* Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
* Kdo nic nemá, nic neztratí.
* Kdo plevy seje, málo nažne.
* Kdo po tobě kamenem, ty po do něho chlebem.
* Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.
* Kdo se bojí, nesmí do lesa.
* Kdo se do ničeho nežene, nic nezkazí.
* Kdo se moc ptá, moc se dozví.
* Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.
* Kdo seje vítr, sklízí bouři.
* Kdo si krká, kdo si prdí, ten si jenom zdraví tvrdí.
* Kdo si svého mistra váží, na toho hlad nedoráží.
* Kdo spí, jako by jedl.
* Kdo šetří, má za tři.
* Kdybys desetkrát chtěl, bejka nepodojíš.
* Když dub padne, kdekdo třísky sbírá.
* Když dva dělají totéž, není to totéž.
* Když hra nejlepší, přestaň!<ref>Magazín Mladé fronty 3/1986, s. 89</ref>
* Když ne po dobru, tak po zlu.
* Když pánbůh dopustí, i motyka spustí.
* Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
* Když se dva perou, třetí se směje.
* Když se kácí les, tak lítají třísky.
* Když se zapne první knoflík špatně, tak je celé zapínání špatné.
* Koho Bůh miluje, toho také křížem navštěvuje.
* Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
* Koho jednou had uštknul, i stočeného provazu se bojí.
* Koho včera oběsili, k tomu se dnes modlí.
* Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
* Komu není rady, tomu není pomoci.
* Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
* Komu se nelení, tomu se zelení.
* Koně můžeš přivést k vodě, ale napít se musí sám.
* Koně za ovsem běží, osli ho dostávají.
* Kovářovic kobyla chodí bosa.
* Kozel dlouhou bradu má, a přece není mudrc.
* Kráva zajíce nedohoní.
* Kuj železo, dokud je žhavé.
* Láska hory přenáší.
* Lenoch se nejvíc sedře.
* Lehce nabyl, lehce pozbyl.
* Lepší dobře se oběsit, než zle oženit.
* Lepší nic neumět, než se učit.
* Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.
* Levné maso psi žerou.
* Lež má krátké nohy, daleko nedojde.
* Lidé pro nás stromy sázeli, sázejme my též.
* Líná huba – holé neštěstí.
* Malé ryby – taky ryby.
* Mezi slepými jednooký králem.
* Měl rýmu, jak začínající básník.
* Mladí ležáci – staří žebráci.
* Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
* Mnoho psů – zajícova smrt.
* Mokro hřeje.
* Mráz kopřivu nespálí.
* Mrtvý prd ví.
* Můj dům – můj hrad.
* My o vlku a vlk za dveřmi.
* Má oko jak z kašparovy krávy.
* Na svatého Václava, pěkný čas nastává.
* Na hrubý pytel, hrubá záplata.
* Na každém šprochu pravdy trochu.
* Na každou svini se vaří voda.
* Na každou svini se najde řezník.
* Náš zákazník, náš pán.
* Naděje umírá poslední.
* Nahoře huj a vespod fuj.
* Nakřápnutý hrnec nejdéle vydrží.
* Nebuď zvědavej, budeš brzo starej.
* Nekupuj zajíce v pytli.
* Nehas, co tě nepálí.
* Neházej flintu do žita.
* Neházej perly sviním.
* Nehodí se to do řepy ani do zelí.
* Nechval dne před večerem.
* Někdo rád holky, jinej zas vdolky.
* Někomu husu, někomu prase.
* Nemluv o provaze v oběšencově domě.
* Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází.
* Nemusí pršet, stačí, když kape.
* Nemůžeš kázat vodu a pít víno.
* Není každý den [[posvícení]].
* Není růže bez trní.
* Není všechno zlato, co se třpytí.
* Neotvírej, dokud jsi neodemkl.
* Nesklízej, cos nezasel.
* Nestačí, když kape, musí pršet!
* Nesuď knihu podle obalu.
* Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
* Nevadí, nevadí, znova se nasadí.
* Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.
* Nezasel, prý aby mu kroupy nepobily.
* Nové koště dobře mete.
* Na jazyku med, na srdci jed.
* Nikdy není tak špatně, aby nebylo ještě hůř.
* Od svatého Martina, zahřeje jen peřina.
* Odříkaného chleba největší krajíc.
* Odvážnému štěstí přeje.
* Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.
* Oko – do duše okno.
* Oko za oko, zub za zub.
* Otevírej oči, nikoli ústa.
* Pečení holubi nelítají do huby.
* Peníze dělaj peníze.
* Pes, který štěká, nekouše.
* Pilná včela, jaro dělá.
* Plný břich, rozum tich.
* Po bitvě je každý generál.
* Pod svícnem bývá největší tma.
* Pokroucené dřevo se těžko napřímí.
* Pomocnou ruku najdeš nejspíše na konci svého ramene.
* Pomoz si sám, a Bůh ti pomůže.
* Potmě každá kočka černá.
* Potrefená husa nejvíc kejhá.
* Pozdě bycha honit.
* Pozdní hosti jedí kosti.
* Práce kvapná málo platná.
* Práce šlechtí člověka.
* Prázdný sud nejvíce duní.
* Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
* Prodávám, jak jsem koupil.
* Proti gustu žádný dišputát.
* Protiklady (protivy) se přitahují.
* Přátelské služby se neúčtují.
* Přijít s křížkem po funuse.
* Příliš mnoho psů – zajícova smrt.
* Přítel k pomoci třeba o půlnoci.
* Psu ocas nenarovnáš.
* [[Pták]]a poznáš po peří, [[vlk]]a po srsti, člověka po řeči.
* [[Pýcha]] peklem dýchá.
* Pýcha předchází pád.
* Ranní ptáče dál doskáče.
* Ráno moudřejší večera.
* Ruka ruku myje.
* Ryba i host třetí den smrdí.
* Ryba smrdí od hlavy.
* Ryba hledá kde je hloub, člověk kde líp.
* Řekni, jakého máš kamaráda, a já ti řeknu, co jsi zač.
* Řemeslo má zlaté dno.
* S [[poctivost]]í nejdál dojdeš.
* S [[poctivost]]í leda pojdeš.
* S čím kdo zachází, tím také schází.
* S chutí do toho, půl je hotovo.
* S jídlem roste chuť.
* S úsměvem jde všechno líp.
* Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.
* Sejde z očí, sejde z mysli.
* Sklenka [[Víno|vína]] ti neuškodí, a plnou bečku nevypiješ.
* [[Slib|Slíbíš]]-li za druhého, dej půl svého.<ref name="vyber-200410">{{Citace periodika | titul = Citáty a postřehy | periodikum = Výběr Reader’s Digest | issn = 1210-7077 | měsíc = říjen | rok = 2004 | strany = 27}}</ref>
* Smaž hada, jak chceš, nebude z něho úhoř.
* Smůla ve hře, štěstí v lásce.
* [[Snídaně|Snídani]] sněz sám, o [[oběd]] se poděl s [[přítel]]em a [[Večeře|večeři]] dej [[nepřítel]]i.<ref name="trendmagazin">{{Citace elektronického periodika | titul = Tři tipy, jak být fit do plavek | periodikum = Trendmagazin.cz | url = http://www.trendmagazin.cz/zivotni-styl-wellness/1705-tri-tipy-jak-byt-fit-do-plavek.html | datum vydání = 2012-04-18 | datum přístupu = 2013-07-02 }}</ref>
* Starého psa novým kouskům nenaučíš.
* Stokrát nic umořilo osla.
* Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
* Strach má velké oči.
** Význam: Lidé kvůli strachu přeceňují nebezpečí.
** Zdroj: Strauss (1998). Concise Dictionary of European Proverbs. str. 228. ISBN 0-415-16050-2
* Svůj k svému.
* Sytý hladovému nevěří.
* Šaty dělaj člověka.
* Ševcova žena a kovářova kobyla chodí bosy.
* Ševče, drž se svého kopyta.
* Špatný vozka, který neumí obrátit!
* Škoda rány, která padne vedle.
* Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
* Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
* Tichá [[voda]] břehy mele.
* To nejlepší na konec.
* Tonoucí se stébla chytá.
* Trpělivost růže přináší.
* Tudy cesta nevede, přes tohle vlak nejede.
* Účel světí prostředky.
* V hněvu vyvře, co na srdci vře.
* V nouzi poznáš přítele.
* Veselá mysl - půl zdraví.
* Veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest.
* Vlk se nažral a koza zůstala celá.
* Vlky žene z lesů hlad.
* Vojna není kojná.
* Volům kroky a jelenům skoky.
* Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
* Všeho nechám, už tam spěchám.
* Všechna sláva, polní tráva.
* Všeho s mírou.
* Všechno zlé je pro něco dobré.
* Všude dobře, doma nejlépe.
* Vrána vráně oči nevyklove.
* Výjimka potvrzuje pravidlo.
* Vzduch – boží duch.
* Za dobrotu na žebrotu.
* Zadarmo ani kuře nehrabe.
* Zahálky jsa služebníkem, neběduj, žes hadrníkem.
* Z cizího krev neteče.
* Zítra je taky den.
* Zakázané ovoce chutná nejlépe.
* Zlaté slovo, které zůstane v ústech.
* Zvyk je železná košile.
* Žába močál vždy najde.
* Žádná píseň není tak dlouhá, aby jí nebyl konec.
* Žádný strom neroste do nebe.
* Žádný učený z nebe nespadl.
* Žízeň je věčná.


==Poznámky==
==Poznámky==

Verze z 5. 11. 2018, 13:53

Zde jsou shromážděna česká přísloví, pranostiky však na zvláštní stránce.

  • Lepší nic neumět, než se učit.
  • Bezdomovec je doma všude.
  • Bez práce nejsou koláče.
  • Bez peněz do hospody nelez.
  • Bližší košile nežli kabát.
  • Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
  • Co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi.
  • Co je šeptem, to je s čertem.
  • Co je v domě, není pro mě.
  • Co jsi z úst vypustil, ani párem koní nedostaneš zpět.
  • Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
  • Co nejde po dobrým, to půjde po zlým.
  • Co oči nevidí, to srdce nebolí (a ruce neukradnou).
  • Co se škádlívá, to se rádo mívá.
  • Co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš.
  • Co sis uvařil, to si sněz.
  • Co tě nezabije, to tě posílí.[pozn. 1]
  • Cvik dělá mistra.
  • Co tě nepálí, nehas.
  • Co na srdci, to na jazyku.
  • Co nejde silou, jde rozumem.
  • Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří, ať máš dnes a zítra volno.
  • Co nejde silou, jde ještě větší silou.
  • Čas všechny rány zahojí.
  • Častá krůpěj kámen proráží.
  • Čím výše vystoupíš, tím hlouběji padáš.
  • Čím výše vystoupíš, tím větší rozhled.
  • Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
  • Čistota - půl zdraví.
  • Dal jsi se na vojnu, tak bojuj.
  • Darovanému koni na zuby nehleď.
  • Devatero řemesel – desátá bída.
  • Dějiny píší vítězové.
  • Dobré slovo i železná vrata otvírá.
  • Dočkej času jako husa klasu.
  • Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.
  • Dvakrát měř, jednou řež.
  • Důvěřuj, ale prověřuj
  • Hlad je nejlepší kuchař.
  • Hlad je převlečená žízeň.
  • Hlad má velké oči.
  • Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
  • Hněv je špatný rádce.
  • Host do domu, Bůh do domu.
  • Host do domu, čagan do ruky.
  • Host do domu, hůl do ruky.
  • Chceš-li vědět, jaká bude tvá budoucí žena, podívej se na její maminku.
  • Chodí štěstí dokola, sem-tam sedne na vola.
  • Chybami se člověk učí.
  • Chytil se toho jak hovno košile.
  • Chytrému napověz, hloupého trkni.
  • Chytrost nejsou žádné čáry.
  • I mistr tesař se někdy utne.
  • Iniciativní blbec, holé neštěstí.
  • I kdybys osla vedl do Paříže, komoň z něho nebude.
  • Jablko nepadá daleko od stromu.
  • Jak bys nosil dříví do lesa.
  • Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
  • Jak si kdo ustele, tak si lehne.
  • Jaká matka, taká Katka.
  • Jaká paní, takový zažívání.
  • Jak zaseješ, tak sklidíš.
  • Jaký otec, takový syn.
  • Jaký pán, taký krám.
  • Jaký pán, takový pes.
  • Jaký šel, takového potkal.
  • Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.
  • Jedna chyba sto jiných za sebou táhne.
  • Jedna vlaštovka jaro nedělá.
  • Jen blbec se spálí dvakrát o stejná kamna.
  • Jen ten, kdo se odváží jít dál než ostatní, se dozví, jak daleko může doopravdy jít.
  • Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti na plno léta.
  • Ježek sám sobě kadeřav.
  • Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou.
  • Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
  • Kam oči, tam hlava, kam hlava, tam tělo.
  • Každá liška svůj ocas chválí.
  • Každá slepice hrabe pod sebe, nikdy od sebe.
  • Každý ať zamete nejprv před svým prahem.
  • Každý chvilku tahá pilku.
  • Kde je kozel zahradníkem, stará baba poručníkem, aby čert byl služebníkem.
  • Kde nic není, ani smrt nebere.
  • Kde rodina v rozbroji, tam je zlato na hnoji.
  • Kdo čerstvý sýr jí, pes ho nekousne, zloděj ho neokrade, aniž zestárne.[1]
  • Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
  • Kdo hodně chce, tomu hodně schází.
  • Kdo chce kam, pomozme mu tam.
  • Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
  • Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
  • Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
  • Kdo je zvědavý, bude brzo starý.
  • Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
    • Srovnej v Bibli: Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.[2]
  • Kdo lže, ten i krade.
  • Kdo má viset se neutopí, i kdyby šla voda přes šibenici
  • Kdo míří vysoko, padá nízko.
  • Kdo nemá, s kým by se vadil, pojmi sobě ženu.
  • Kdo nemá svý muzikanty, na hubu si píská.
  • Kdo neseje, ten nesklízí.
  • Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
  • Kdo nic nemá, nic neztratí.
  • Kdo plevy seje, málo nažne.
  • Kdo po tobě kamenem, ty po do něho chlebem.
  • Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.
  • Kdo se bojí, nesmí do lesa.
  • Kdo se do ničeho nežene, nic nezkazí.
  • Kdo se moc ptá, moc se dozví.
  • Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.
  • Kdo seje vítr, sklízí bouři.
  • Kdo si krká, kdo si prdí, ten si jenom zdraví tvrdí.
  • Kdo si svého mistra váží, na toho hlad nedoráží.
  • Kdo spí, jako by jedl.
  • Kdo šetří, má za tři.
  • Kdybys desetkrát chtěl, bejka nepodojíš.
  • Když dub padne, kdekdo třísky sbírá.
  • Když dva dělají totéž, není to totéž.
  • Když hra nejlepší, přestaň![3]
  • Když ne po dobru, tak po zlu.
  • Když pánbůh dopustí, i motyka spustí.
  • Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
  • Když se dva perou, třetí se směje.
  • Když se kácí les, tak lítají třísky.
  • Když se zapne první knoflík špatně, tak je celé zapínání špatné.
  • Koho Bůh miluje, toho také křížem navštěvuje.
  • Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
  • Koho jednou had uštknul, i stočeného provazu se bojí.
  • Koho včera oběsili, k tomu se dnes modlí.
  • Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
  • Komu není rady, tomu není pomoci.
  • Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
  • Komu se nelení, tomu se zelení.
  • Koně můžeš přivést k vodě, ale napít se musí sám.
  • Koně za ovsem běží, osli ho dostávají.
  • Kovářovic kobyla chodí bosa.
  • Kozel dlouhou bradu má, a přece není mudrc.
  • Kráva zajíce nedohoní.
  • Kuj železo, dokud je žhavé.
  • Láska hory přenáší.
  • Lenoch se nejvíc sedře.
  • Lehce nabyl, lehce pozbyl.
  • Lepší dobře se oběsit, než zle oženit.
  • Lepší nic neumět, než se učit.
  • Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.
  • Levné maso psi žerou.
  • Lež má krátké nohy, daleko nedojde.
  • Lidé pro nás stromy sázeli, sázejme my též.
  • Líná huba – holé neštěstí.
  • Malé ryby – taky ryby.
  • Mezi slepými jednooký králem.
  • Měl rýmu, jak začínající básník.
  • Mladí ležáci – staří žebráci.
  • Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
  • Mnoho psů – zajícova smrt.
  • Mokro hřeje.
  • Mráz kopřivu nespálí.
  • Mrtvý prd ví.
  • Můj dům – můj hrad.
  • My o vlku a vlk za dveřmi.
  • Má oko jak z kašparovy krávy.
  • Na svatého Václava, pěkný čas nastává.
  • Na hrubý pytel, hrubá záplata.
  • Na každém šprochu pravdy trochu.
  • Na každou svini se vaří voda.
  • Na každou svini se najde řezník.
  • Náš zákazník, náš pán.
  • Naděje umírá poslední.
  • Nahoře huj a vespod fuj.
  • Nakřápnutý hrnec nejdéle vydrží.
  • Nebuď zvědavej, budeš brzo starej.
  • Nekupuj zajíce v pytli.
  • Nehas, co tě nepálí.
  • Neházej flintu do žita.
  • Neházej perly sviním.
  • Nehodí se to do řepy ani do zelí.
  • Nechval dne před večerem.
  • Někdo rád holky, jinej zas vdolky.
  • Někomu husu, někomu prase.
  • Nemluv o provaze v oběšencově domě.
  • Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází.
  • Nemusí pršet, stačí, když kape.
  • Nemůžeš kázat vodu a pít víno.
  • Není každý den posvícení.
  • Není růže bez trní.
  • Není všechno zlato, co se třpytí.
  • Neotvírej, dokud jsi neodemkl.
  • Nesklízej, cos nezasel.
  • Nestačí, když kape, musí pršet!
  • Nesuď knihu podle obalu.
  • Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
  • Nevadí, nevadí, znova se nasadí.
  • Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.
  • Nezasel, prý aby mu kroupy nepobily.
  • Nové koště dobře mete.
  • Na jazyku med, na srdci jed.
  • Nikdy není tak špatně, aby nebylo ještě hůř.
  • Od svatého Martina, zahřeje jen peřina.
  • Odříkaného chleba největší krajíc.
  • Odvážnému štěstí přeje.
  • Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.
  • Oko – do duše okno.
  • Oko za oko, zub za zub.
  • Otevírej oči, nikoli ústa.
  • Pečení holubi nelítají do huby.
  • Peníze dělaj peníze.
  • Pes, který štěká, nekouše.
  • Pilná včela, jaro dělá.
  • Plný břich, rozum tich.
  • Po bitvě je každý generál.
  • Pod svícnem bývá největší tma.
  • Pokroucené dřevo se těžko napřímí.
  • Pomocnou ruku najdeš nejspíše na konci svého ramene.
  • Pomoz si sám, a Bůh ti pomůže.
  • Potmě každá kočka černá.
  • Potrefená husa nejvíc kejhá.
  • Pozdě bycha honit.
  • Pozdní hosti jedí kosti.
  • Práce kvapná málo platná.
  • Práce šlechtí člověka.
  • Prázdný sud nejvíce duní.
  • Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
  • Prodávám, jak jsem koupil.
  • Proti gustu žádný dišputát.
  • Protiklady (protivy) se přitahují.
  • Přátelské služby se neúčtují.
  • Přijít s křížkem po funuse.
  • Příliš mnoho psů – zajícova smrt.
  • Přítel k pomoci třeba o půlnoci.
  • Psu ocas nenarovnáš.
  • Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.
  • Pýcha peklem dýchá.
  • Pýcha předchází pád.
  • Ranní ptáče dál doskáče.
  • Ráno moudřejší večera.
  • Ruka ruku myje.
  • Ryba i host třetí den smrdí.
  • Ryba smrdí od hlavy.
  • Ryba hledá kde je hloub, člověk kde líp.
  • Řekni, jakého máš kamaráda, a já ti řeknu, co jsi zač.
  • Řemeslo má zlaté dno.
  • S poctivostí nejdál dojdeš.
  • S poctivostí leda pojdeš.
  • S čím kdo zachází, tím také schází.
  • S chutí do toho, půl je hotovo.
  • S jídlem roste chuť.
  • S úsměvem jde všechno líp.
  • Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.
  • Sejde z očí, sejde z mysli.
  • Sklenka vína ti neuškodí, a plnou bečku nevypiješ.
  • Slíbíš-li za druhého, dej půl svého.[4]
  • Smaž hada, jak chceš, nebude z něho úhoř.
  • Smůla ve hře, štěstí v lásce.
  • Snídani sněz sám, o oběd se poděl s přítelem a večeři dej nepříteli.[5]
  • Starého psa novým kouskům nenaučíš.
  • Stokrát nic umořilo osla.
  • Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
  • Strach má velké oči.
    • Význam: Lidé kvůli strachu přeceňují nebezpečí.
    • Zdroj: Strauss (1998). Concise Dictionary of European Proverbs. str. 228. ISBN 0-415-16050-2
  • Svůj k svému.
  • Sytý hladovému nevěří.
  • Šaty dělaj člověka.
  • Ševcova žena a kovářova kobyla chodí bosy.
  • Ševče, drž se svého kopyta.
  • Špatný vozka, který neumí obrátit!
  • Škoda rány, která padne vedle.
  • Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
  • Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
  • Tichá voda břehy mele.
  • To nejlepší na konec.
  • Tonoucí se stébla chytá.
  • Trpělivost růže přináší.
  • Tudy cesta nevede, přes tohle vlak nejede.
  • Účel světí prostředky.
  • V hněvu vyvře, co na srdci vře.
  • V nouzi poznáš přítele.
  • Veselá mysl - půl zdraví.
  • Veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest.
  • Vlk se nažral a koza zůstala celá.
  • Vlky žene z lesů hlad.
  • Vojna není kojná.
  • Volům kroky a jelenům skoky.
  • Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
  • Všeho nechám, už tam spěchám.
  • Všechna sláva, polní tráva.
  • Všeho s mírou.
  • Všechno zlé je pro něco dobré.
  • Všude dobře, doma nejlépe.
  • Vrána vráně oči nevyklove.
  • Výjimka potvrzuje pravidlo.
  • Vzduch – boží duch.
  • Za dobrotu na žebrotu.
  • Zadarmo ani kuře nehrabe.
  • Zahálky jsa služebníkem, neběduj, žes hadrníkem.
  • Z cizího krev neteče.
  • Zítra je taky den.
  • Zakázané ovoce chutná nejlépe.
  • Zlaté slovo, které zůstane v ústech.
  • Zvyk je železná košile.
  • Žába močál vždy najde.
  • Žádná píseň není tak dlouhá, aby jí nebyl konec.
  • Žádný strom neroste do nebe.
  • Žádný učený z nebe nespadl.
  • Žízeň je věčná.

Poznámky

  1. Rovněž takřka doslova uvedeno v díle Friedricha Nietzscheho "Soumrak model čili Jak se filosofuje kladivem".

Reference

  1. Sfinga křížovka 3/2007
  2. Bible kralická, Přísloví 26, 27
  3. Magazín Mladé fronty 3/1986, s. 89
  4. Citáty a postřehy. Výběr Reader’s Digest, říjen 2004, s. 27. ISSN 1210-7077.
  5. Tři tipy, jak být fit do plavek. Trendmagazin.cz [online]. 2012-04-18 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online.