Jan Čulík: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
formát (částečně)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:IMGP6475 Jan Čulík.JPG|thumb|Jan Čulík]]
[[Soubor:IMGP6475 Jan Čulík.JPG|náhled|Jan Čulík]]


'''Jan Čulík''' (* 2. listopadu 1952, Praha) je český bohemista a publicista, vyučující ve Velké Británii. Je letitým redaktorem deníku ''Britské listy''.
'''Jan Čulík''' (* 2. listopadu 1952, Praha) je český bohemista a publicista, vyučující ve Velké Británii. Je letitým redaktorem deníku ''Britské listy''.

Verze z 31. 1. 2019, 20:06

Jan Čulík

Jan Čulík (* 2. listopadu 1952, Praha) je český bohemista a publicista, vyučující ve Velké Británii. Je letitým redaktorem deníku Britské listy.

Výroky

  • Články Wikipedie v češtině nejsou důvěrodný zdroj. Píší je a redigují je nevzdělaní pravicoví komsomolci, kteří nemají ponětí o profesionální úrovni kritické a nezávislé novinářské práce ani moc o ničem jiném.[1]
  • Divím se, že Romové už nezahájili občanskou válku. Mají zřejmě obrovské množství tolerance a trpělivost s rasisty, jako jste vy.[2]
  • Naprosto komická a pikantní je však skutečnost, že i odpůrci Miloše Zemana jsou tak blbí, že se nedokážou shodnout na jednotném protikandidátu.[3]
  • (O Jiřím Ovčáčkovi): Návštěva jeho twitterového účtu je nezapomenutelným zážitkem.[4]
  • Evropská unie mi připadá svou nynější xenofobií trochu jako uzavřený středověký městský stát: jenže ani jeho ochranná opatření proti vnějšímu světu neměla dlouhého trvání - jeho hradby se rozpadly.[5]
  • Nevím, jak by se dalo zmanipulovaným českým občanům vysvětlit, že strašák "muslimské invaze do Evropy" neexistuje a že muslimové žijí v mnoha zemích západní Evropy desítky let, v Británii už od devatenáctého století, a jejich příspěvek do západní společnosti je veskrze pozitivní.[6]
  • Neuvěřitelnou a šokující praxí je i zvyk českých médií uvádět při informacích o kriminálních činech etnickou příslušnost či národnost pachatele.[7]
  • V ČR dnes fungují naprosto kriminální instituce, jako jsou Parlamentní listy, které léta systematicky porušují hned asi tři paragrafy trestního zákoníku, a nikdo proti tomu nejedná a nikdo proti tomu, že soudy a policie nejednají, neprotestuje. Velká část českých politiků PL dokonce legitimizuje tím, že jim poskytuje rozhovory. Zřejmě se tím dopouštějí trestního činu schvalování trestného činu.[8]

Reference

Externí odkazy