František Palacký: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Nadbytečný parametr
doplněn citát a udělány opravy
Řádek 4: Řádek 4:


----
----
== Nejznámější citát a jeho tradované verze ==

* Kdyby nebylo Rakouska, musili bychom ho vytvořit. (1848)
* Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. (1865)
* Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. (1865)
* Co z pravé lásky pramení, nikdy nevysychá.
* Chceš-li si obhájit autoritu, musíš vědět třikrát tolik jako tvůj odpůrce.
* Jsem Čech rodu slovanského, i se vším tím nemnohým, co mám i co mohu, oddal sem se zcela i na vždy ve službu svému národu.
* Jsem pro zachování Rakouské říše.
* Jsem pro zachování Rakouské říše.
* Zajisté, kdyby státu rakouského nebylo již od dávna, musili bychom v interesu Evropy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve, aby se utvořil (1848).<ref>citováno z učebnice Čapka, František: Dějiny českých zemí 1800-1918. Masarykova univerzita. Brno 2006. ISBN 80-210-3078-X. Strana 72</ref>
* Kdyby nebylo Rakouska, musili bychom ho vytvořit. (1848)

== Nedoložené citáty ==
* Co z pravé [[láska|lásky]] pramení, nikdy nevysychá.
* Chceš-li si obhájit autoritu, musíš vědět třikrát tolik jako tvůj odpůrce.
* Jsem [[Čech]] rodu slovanského, i se vším tím nemnohým, co mám i co mohu, oddal sem se zcela i na vždy ve službu svému národu.
* Nic než [[národ]] má právo na existenci.
* Nic než [[národ]] má právo na existenci.
* Říká se, že děti, blázni a [[filozofie|filozofové]] mluví pravdu. Proto se děti bijí, blázni zavírají a filozofové nechápou.
* Překročuje meze [[spravedlnost]]i, kdo více činí, nežli k zachování jejímu potřebí jest.<ref name="Zlatá zrnka s339" /> ''(Dějiny II. díl)''
* Silní jsme jen silou [[duch]]a.
* Říká se, že děti, blázni a filozofové mluví pravdu. Proto se děti bijí, blázni zavírají a filozofové nechápou.
* Silní jsme jen silou ducha.
* [[Život]] můj a duch můj posvěcen budiž [[vlast]]i, a jen vlasti a národu budiž dýchání mé.
* [[Život]] můj a duch můj posvěcen budiž [[vlast]]i, a jen vlasti a národu budiž dýchání mé.

* Jáť aspoň, kdybych byl třeba cikánského rodu a již poslední jeho potomek, ještě za povinnost bych si ukládal přičiniti se všemožně k tomu, aby aspoň čestná památka po mně zůstala v dějinách člověčenstva ''(20. prosince 1825, odpověď Dobrovskému a Kašparovi na domněnku, že je již pozdě pomýšlet na vzkříšení národa)''<ref name="Fr. Palacký" />
== Doložené citáty ==
* Jáť aspoň, kdybych byl třeba cikánského rodu a již poslední jeho potomek, ještě za povinnost bych si ukládal přičiniti se všemožně k tomu, aby aspoň čestná památka po mně zůstala v [[dějiny|dějinách]] člověčenstva ''(20. prosince 1825, odpověď Dobrovskému a Kašparovi na domněnku, že je již pozdě pomýšlet na vzkříšení národa)''<ref name="Fr. Palacký" />
* Překročuje meze [[spravedlnost]]i, kdo více činí, nežli k zachování jejímu potřebí jest.<ref name="Zlatá zrnka s339" /> ''(Dějiny II. díl)''


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 24. 10. 2019, 05:46

František Palacký

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha) byl český spisovatel, historik a politik.


Nejznámější citát a jeho tradované verze

  • Kdyby nebylo Rakouska, musili bychom ho vytvořit. (1848)
  • Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. (1865)
  • Jsem pro zachování Rakouské říše.
  • Zajisté, kdyby státu rakouského nebylo již od dávna, musili bychom v interesu Evropy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve, aby se utvořil (1848).[1]

Nedoložené citáty

  • Co z pravé lásky pramení, nikdy nevysychá.
  • Chceš-li si obhájit autoritu, musíš vědět třikrát tolik jako tvůj odpůrce.
  • Jsem Čech rodu slovanského, i se vším tím nemnohým, co mám i co mohu, oddal sem se zcela i na vždy ve službu svému národu.
  • Nic než národ má právo na existenci.
  • Říká se, že děti, blázni a filozofové mluví pravdu. Proto se děti bijí, blázni zavírají a filozofové nechápou.
  • Silní jsme jen silou ducha.
  • Život můj a duch můj posvěcen budiž vlasti, a jen vlasti a národu budiž dýchání mé.

Doložené citáty

  • Jáť aspoň, kdybych byl třeba cikánského rodu a již poslední jeho potomek, ještě za povinnost bych si ukládal přičiniti se všemožně k tomu, aby aspoň čestná památka po mně zůstala v dějinách člověčenstva (20. prosince 1825, odpověď Dobrovskému a Kašparovi na domněnku, že je již pozdě pomýšlet na vzkříšení národa)[2]
  • Překročuje meze spravedlnosti, kdo více činí, nežli k zachování jejímu potřebí jest.[3] (Dějiny II. díl)

Reference

  1. citováno z učebnice Čapka, František: Dějiny českých zemí 1800-1918. Masarykova univerzita. Brno 2006. ISBN 80-210-3078-X. Strana 72
  2. CHALOUPECKÝ, V.. Fr. Palacký. Praha : Spolek výtvarných umělců MANES, 1912. S. 51.  
  3. KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 339.  

Externí odkazy