Marcus Aurelius

Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 Řím – 17. března 180 Vídeň) byl římským císařem v letech 161 až 180.

Výroky[editovat]

Konáš-li svou denní povinnost podle příkazů správného rozumu - horlivě, neoblomně, v dobré vůli a nikdy jen jako něco vedlejšího, a uchováváš-li ono své božstvo v ryzí čistotě, jako bys je měl vrátit už teď, slučuješ-li to obojí, aniž co dále očekáváš nebo se čeho bojíš, nýbrž setrváváš na konání přítomné povinnosti ve shodě s přírodou a na statečné pravdivosti v každém slově i výroku, pak budeš v životě šťasten. A vůbec nikdo tomu nemůže zabránit.^[1]

Přestaň už vykládat o tom, jaký asi má být dobrý člověk: raději už jím buď!^[2]
Kdo hřeší, na sobě hřeší; kdo ubližuje, sobě ubližuje, neboť sebe sama dělá špatným.^[1]
Po své vůli můžeš prožít život v plné duševní pohodě, i kdyby ti všichni spílali a i kdyby divoká zvěř sápala bědné údy tvé tělesné schránky. Neboť co překáží při tom všem tvé duši zachovat klid, správně posuzovat okolnosti a pohotově užívat nabízejících se příležitostí?^[1]
Kdykoli tě roztrpčí něčí nestoudnost, ihned se ptej sebe sama: „Cožpak je možné, aby nebyli ve světě nestoudní?“ Není to možné! Nežádej tedy nemožnosti; neboť také tento člověk je jeden z oněch nestoudných, kteří ve světě být musí.^[1]

Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.^[3]
Máte moc nad svou myslí - ne nad vnějšími událostmi. Uvědomte si to a najdete sílu.
Koho chce bůh zničit, toho nejprve připraví o rozum.
Quos vult Jupiter perdere dementat prius.^[4]

Jestliže se probouzíš po ránu mrzutě, uvědom si: Procitám ke svému lidskému dílu. Mám být tedy dále rozmrzelý, jestliže se ubírám k práci, ke které jsem zrozen a pro kterou jsem byl do vesmíru uveden? Či snad jsem určen k tomu, abych si hověl na teplém loži?^[1]
Pamatuj, že nikdo neztrácí žádný jiný život než ten, který teď žije, ani nežije žádný jiný život než ten, který nyní ztrácí.
Vesmír je změna; náš život je takový, jaký ho udělají naše myšlenky.^[5]
Ze všech svízelů jsem dnes vyvázl; anebo raději: všechny svízele jsem vyhostil. Neboť nebyly kolem mne, nýbrž ve mně – v mých představách.^[1]
Každý den prožívat, jako by byl tvůj poslední, bez prudkých vzruchů, bez otupělosti a bez přetvářky - to je znak dokonalé povahy.^[1]
Neveď si tak, jako bys měl žít myriády let! Nevyhnutelný osud se vznáší nad tebou. Dokud žiješ, dokud ještě můžeš, staň se dobrým!^[1]
Všude tam, kde lze žít, lze žít dobře.^[6]
Vzpomeň si, jak dlouho jsi otálel s těmito úvahami a kolikrát jsi dostal od bohů lhůtu, a neužil jsi jí! Musíš si už konečně uvědomit, jakého světového celku jsi částí a jakého světovládce jsi výronem; a že máš vymezenou lhůtu! Jestli ji neužiješ k vyjasnění své duše, pomine, jako i ty pomineš, a už se nevrátí.^[1]

Co neprospívá roji, neprospívá ani včele.
I kdybys i zlostí pukl, přes to budou lidé stále jednat stejně.^[zdroj?]
Když ráno vstaneš, přemýšlej o tom, jaké vzácné privilegium je být naživu - dýchat, myslet, užívat si, milovat.
Máme moc nemít na věc žádný názor a nenechat si jím narušit svůj stav mysli.^[7]
Všechno, čeho si přeješ dosáhnout postupem času, můžeš mít už nyní, nebudeš-li to sám sobě odpírat.

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 ^1,5 ^1,6 ^1,7 ^1,8 AURELIUS ANTONINUS, Marcus. Hovory k sobě. [s.l.] : Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0799-5.
↑ Sfinga křížovka 23/2007
↑ Slovník myslitelů. Velké postavy západního myšlení, str. 78, ISBN 80-7260-002-8.
↑ ŠKUTINA, Vladimír. Na hradě plném bláznů : Presidentův vězeň. 3. vyd. Praha : Naše vojsko, 1990. 159 s. ISBN 80-206-0163-5. S. 129.
↑ PARLETTE, Snowdon. Tipy, triky a techniky pro trénink mozku. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-709-4. S. 70.
↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2022. 53 s. S. 10.
↑ KURAS, Benjamin. BIG BEN: Brát svět se stoickým klidem. neviditelnypes.lidovky.cz [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. (česky)