Marcus Tullius Cicero

Z Wikicitátů
Marcus Tullius Cicero

Marcus Tullius Cicero (106–43 př. n. l.) byl římský politik, řečník a spisovatel.

Výroky[editovat]

  • Neque porro quisquam est qui dolorem ipsum quia dolor sit amet, consectetur, adipisci velit...
    Nikdo nemiluje bolest samu, nevyhledává ji a nechce, prostě proto, že to je bolest...
    základem pro výplňový text Lorem Ipsum
  • O tempora, o mores!
    Jaké to časy, jaké to mravy!
  • Stultitia excusationem non habet.
    Hloupost nemá omluvy.
  • Legum servi sumus ut liberi esse possimus.
    Jsme služebníky zákonů, abychom mohli být svobodní.
  • Amicus est tamquam alter idem.
    Přítel je jako druhé já.
    Laelius 21, 80
  • Dum spiro, spero.
    Dokud dýchám, doufám.
    Ad Atticum 9, 11
  • Ut corpora nostra sine mente, sic civitas sine lege.
    Tak jako naše těla bez mysli, tak vypadá i společnost bez zákonů.
    Pro Cluentio 53
  • Silent enim leges inter arma.
    Mezi zbraněmi zákony mlčí.
  • Quo usque tandem abutere Catilina patientia nostra! Quam diu furor iste tuus nos eludet!
    Jak dlouho budeš zneužívat naší trpělivosti, Catilino! Jak dlouho nás bude podvádět tento tvůj hněv!
  • Res publica est consensus iuris et communio utilitatis.
    Stát tvoří shoda v zákonech a společné dobro.
  • Appetitus rationi pareat.
    Touhy ať jsou vedeny rozumem.
  • Nemo enim fere saltat sobrius, nisi forte insanit.
    Nikdo neskáče za střízliva, pokud není blázen.
  • Quidem concessum est rhetoribus ementiri in historiis ut aliquid dicere possint argutius.
    Řečníkům je vskutku dovoleno lhát o historických záležitostech, aby mohli něco říci vybraněji.
  • Salus populi est suprema lex.
    Spása/zdraví lidu je nejvyšším zákonem.
  • Suum cuique.
    Každému, co jeho jest.
  • Ubi bene, ibi patria!
    Kde je dobře, tam je vlast!
  • Vi et armis.
    Silou a zbraněmi.
  • Vi victa vis.
    Moc zdolaná mocí.
  • Praeteritum tempus numquam revertitur.
    To, co uplynulo, se nikdy nevrací.
  • Nic není tak svaté, aby se to nedalo penězi zneuctít, nic tak opevněné, aby se to nedalo penězi dobýt.
  • Kdo pro sebe neznají cestičku, druhému ukazují cestu.
  • Tria videnda sunt oratori: Quid docat et quo quidque loco et quo modo
    Trojího si musí řečník hledět: Co říká, kde to říká a jak to říká.
  • Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
    Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.
  • Devět desetin moudrosti je – být moudrý včas.
  • Krása, která nemá svědka, není k užitku.
  • Lidé dosud nechápou, jak velkým příjmem je šetrnost.
  • Lidé, kteří někoho učí a vzdělávají, musí bedlivě přihlížet k tomu, kam každého nejvíc unášejí jeho přirozené sklony. Vyučující musí svou činnost podle možnosti přizpůsobit povaze každého jednotlivce.
  • Lidské je mýliti se, ale bláznovství v omylu setrvávat.
  • Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.
  • Není nic nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí.[1]
  • Není pravé přátelství tam, kde jedna polovina nechce slyšet pravdu a druhá je připravena lhát.
  • Nikdo není moudrý, kdo není také statečný.
  • Palčivou touhu po bohatství nikdy nepřekonáme, aniž ji neukojíme; ti, kdo bohatství mají, trápí se nejenom touhou nabýti ještě většího majetku, nýbrž i strachem, že přijdou o to, co už mají.
  • Pověra je projevem slabé mysli.[2]
  • Proč bych se měl divit tomu, že o mně špatně mluví špatní lidé?[3]
  • Svoboda je účast na moci.
  • V přátelství není horší nákazy nežli lichocení, úlisnost a přisvědčování.
  • Jeden dobrý přítel je dražší než sto příbuzných.
  • Dokud je život, je i naděje.
  • Kdo by nevěděl,že řečníkova síla se pozná především na tom, že dovede dohnat lidská srdce ke zlosti, nenávisti a bolesti, a právě tak je i odvést od těchto hnutí a naladit je ke smířlivosti a soucitu?
  • Proti stáří je třeba bojovat jako proti nemocem.[4]
  • Kdo pochopíš krásu přírody, nemůžeš zabloudit.[5]
  • Sobě samému je každý nejméně znám.[6]
  • Vše, co je podle přírody, je hodno úcty.[7]

Fiktivní[editovat]

Následující citáty jsou fiktivně přiřazeny Marcovi Tulliovi Cicerovi.

  • Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit, arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem a pomoc cizím zemím by se měla omezit, pokud Řím nemá přijít na mizinu. Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho, aby žili z veřejné podpory. (z knihy A Pillar of Iron od Taylor Caldwellové)[8]

Reference[editovat]

  1. Kalendář VZP 2003
  2. PLACHETKA, Jiří. Velká encyklopedie citátů a přísloví. 1.. vyd. Praha : Academia, 1996. ISBN 80-200-0712-1. S. 290. (česky) 
  3. Plánovací kalendář s citáty a daňovým kalendáriem 2009, vydalo a vyrobilo Nakladatelství Helma, s.r.o.
  4. Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 33.  
  5. Lunární kalendář, op. cit., S. 8.
  6. Lunární kalendář, op. cit., S. 24.
  7. Lunární kalendář, op. cit., S. 16.
  8. http://message.snopes.com/showthread.php?t=28532

Externí odkazy[editovat]