Ján Kollár: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava reference
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
+ 1
Řádek 4: Řádek 4:


== Výroky ==
== Výroky ==
* [[Láska]] je [[Počátek|počátkem]] všech velkých [[čin]]ů.<ref
name="lunarni-kalendar-2020-51" />
* Sám [[svoboda|svobody]] kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,<br /> ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
* Sám [[svoboda|svobody]] kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,<br /> ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
** ''Slávy dcera, 1824''
** ''Slávy dcera, 1824''
Řádek 13: Řádek 15:
== Reference ==
== Reference ==
<references>
<references>
<ref name="lunarni-kalendar-2020-51">
{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Lunární kalendář
| překladatelé =
| vydavatel = Krásná paní
| místo = Praha
| rok = 2020
| vydání =
| počet stran = 53
| strany = 51
| isbn =
}}
</ref>
<ref name="pomnenky">
<ref name="pomnenky">
{{Citace sborníku
{{Citace sborníku

Verze z 12. 12. 2020, 05:42

Ján Kollár

Ján Kollár, někdy také Jan Kollár, (29. července 1793, Mošovce – 24. ledna 1852, Vídeň) byl básník, jazykovědec, historik a evangelický kněz slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození.

Výroky

  • Láska je počátkem všech velkých činů.[1]
  • Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
    ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
    • Slávy dcera, 1824

Ve výrocích

  • Jsa živ nosil v srdci národ celý, zemřev žije v srdci národu celého. — František Matouš Klácel, nápis na Kollárově náhrobku[2]
  • Kollárovo zdôrazňovanie, že vzájomnosť „nezáleží v politickém všech Slávov sjednoceniu“, teda vo vytvorení jednotného slovanského štátu a jeho sústredenie vzájomnosti na pole literárne a kultúrne vyplývalo z realistického odhadnutia vtedajších možností a situácie slovanských národov. Kollár bol príliš veľkých duchom, aby si neuvedomoval politické korene a politický dosah i ním hlásanej literárnej vzájomnosti. Ohas, aký vyvolala jeho Slávy dcéra a štúdia o Vzájomnosti najmä medzi Čechmi, Juhoslovanmi a Ukrajincami, nemohol nechávať nikoho v tejto veci na pochybách. – Vladimír Clementis[3]

Reference

  1. Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 51.  
  2. BAČKOVSKÝ, František. Úvod. In TYL, Josef Kajetán. Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha. Praha : Frant. Bačkovský, 1895. Dostupné online. S. 14.
  3. Slovanstvo kedysi a teraz

Externí odkazy