Albert Einstein: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
+ 1
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 82: Řádek 82:
| isbn =
| isbn =
}}</ref>
}}</ref>

=== Různé ===
* [[Hodina|Hodinka]] na [[klín]]ě vašeho [[Milý|milého]] se zdá [[Minuta|minutkou]]; [[Minuta|minutka]] na horké [[Plotna|plotně]] se zdá [[Hodina|hodinou]]. A&nbsp;to je [[relativita]].<ref
name="kaleidoskop-038" />


== Nesprávně přisuzováno ==
== Nesprávně přisuzováno ==
Řádek 89: Řádek 93:
== Reference ==
== Reference ==
<references>
<references>
<ref name="kaleidoskop-038">
{{Citace monografie
| příjmení = Vaněk
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Kaleidoskop
| překladatelé =
| vydavatel = Zdeněk Vaněk
| místo = Plzeň
| rok = 2009
| vydání = 1
| počet stran = 420
| isbn = 978-80-254-5071-0
| url = http://kaleidoskop.webz.cz/Kaleidoskop.pdf
| strany = 38
}}
</ref>
<ref name="Barrow">
<ref name="Barrow">
{{Citace monografie
{{Citace monografie

Verze z 9. 1. 2021, 15:25

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879, Ulm, Německo – 18. dubna 1955, Princeton, New Jersey, Spojené státy americké) byl teoretický fyzik.

Výroky

O vědě

  • Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila.[1]
    The significant problems we face today can't be solved at the same level of thinking we were at when we created them.[2]
  • Bůh nehraje v kostky.[3]
  • Pokud fakta neodpovídají teorii, změňte fakta.
  • Uprostřed obtížnosti leží příležitost.
    In the middle of difficulty lies opportunity.

O poznání

  • Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, protože si nedovede představit, že by ony neobyčejně jemné souvislosti, které odhaluje, promýšlel poprvé sám. V nepochopitelném vesmíru se projevuje nesmírný převažující rozum.[4]
  • Představujete si možná, že se dívám zpátky na své životní dílo s klidným zadostiučiněním. Ale když se na to podíváme blíž, vlastně na něm nic není. Neobsahuje jedinou koncepci, jediné pojetí, o kterém bych byl přesvědčen, že přetrvá, a já se sám sebe ptám, jestli jsem vůbec na správné cestě. Jenže současníci ve mně vidí zároveň kacíře a zároveň zpátečníka, který, abych tak řekl, přežil sám sebe.[5]
  • Někdy se ptám sám sebe, jak se mohlo stát, že právě já jsem vymyslel teorii relativity. Důvod je myslím v tom, že normální mládenec se nikdy nezatěžuje přemýšlením o problémech prostoru a času. Na takové věci si udělal názor už jako dítě. Můj intelektuální vývoj byl však zpožděný, což způsobilo, že jsem se začal trápit prostorem a časem, až když jsem dospíval.[6]
  • Podívej se hluboce do přírody, a pak pochopíš všechno lépe.
    Look deep into nature, and then you will understand everything better.
  • Fantazie je důležitější než vědění.[7]

O lidech

  • Přehnaně soutěživý postoj je vštěpován do studenta, který je vychováván k uctívání zištného úspěchu jako příprava na jeho budoucí kariéru. Náš celý vzdělávací systém tímto zlem strádá.
  • Ústřední úloha socialistické společnosti spočívá v překonání predátorské fáze lidské evoluce
  • Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk.[8]
  • Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.
    I do not know the weapons with which World War III will be fought, but I can assure you that World War IV will be fought with sticks and stones.[9]
  • Některá tvrzení vašeho listu, týkající se mého života a mé osoby, jsou výhradně výplodem bujné redaktorské fantazie. Čtenář se pobaví další aplikací principu relativity. Takhle totiž současně platím v Německu za „německého vědce“ a v Anglii za „švýcarského Žida“. Představme si ale, že osud ze mě udělá černou ovci; pak budu „švýcarským Židem“ v Německu a „německým vědcem“ v Anglii.[10]
  • Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.[11]

O životě

  • Cenu má pouze život, který žijeme pro druhé.[12]
  • Existují pouze dvě cesty, jak žít svůj život: buď s vědomím, že nic není zázrak, nebo s vědomím, že všechno je zázrak.[13]
    There are only two ways to live your life. One is as though nothing is a miracle. The other is as though everything is a miracle.[14]

Různé

Nesprávně přisuzováno

  • Je-li nepořádek na stole odrazem nepořádku v mysli, co potom odráží prázdný stůl?[16]

Reference

  1. RUSSELL, Peter. Od vědy k bohu. Praha : dybbuk, 2008. ISBN 978-80-86862-68-2. S. 85.  
  2. SKUBE, Daneen. Interpersonal Edge. [s.l.] : Hay House, 2006. ISBN 9781401930622. S. 226. (angličtina) 
  3. BALIBAROVÁ, Françoise. Einstein – radost z myšlení. Bratislava : Slovart, 1995. ISBN 80-85871-33-5. S. 68.  
  4. Milujte se! 12/2010 strana 37 Jména známá z fyziky a matematiy (Dostupné on-line)
  5. Balibarová, str. 96.
  6. BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 53.  
  7. Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 17.  
  8. Český rozhlas D-dur 22. 11. 2007
  9. PALMER, Norman Dunbar; PERKINS, Howard Cecil. International relations: the world community in transition. [s.l.] : Houghton Mifflin, 1969. S. 207. (angličtina) 
  10. Balibarová, str. 96.
  11. Balibarová, str. 76.
  12. Lunární kalendář, op. cit., S. 44.
  13. RUSSELL, Peter. Od vědy k bohu. Praha : dybbuk, 2008. ISBN 978-80-86862-68-2. S. 90.  
  14. SCHOLL, Steven. Common era: best new writings on religion. [s.l.] : White Cloud Press, 1995. S. 200. (angličtina) 
  15. VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 38.  
  16. Psychologie dnes 3 2009 s. 25.
  17. BOWDEN, Paul: Telling It Like It Is, 2011. S. 429.

Externí odkazy