Dílo:Malý princ: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Porovnání se starší verzí Porovnání s novější verzí →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 1. 2021, 03:45

K tomuto dílu je třeba přidat informace o něm.

Můžete Wikicitátům pomoci tím, že je přidáte.

Malý princ (francouzsky Le petit prince) vydaný v roce 1943 je nejznámější literární dílo francouzského spisovatele a pilota Antoina de Saint-Exupéryho. Jde současně o jeden z nejznámějších pohádkových příběhů moderní světové literatury. Kniha obsahuje mnoho metafor a přirovnání.^[1]

„Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje."

Věnování Léonu Werthovi

„Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde ... “

Kapitola III

Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry?“ Místo toho se zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.

Kapitola IV

„Víš..., když je člověku moc smutno, má rád západy slunce...“

Kapitola VI

Svět slz je tak záhadný.

Kapitola VII

„Květiny nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.“

Kapitola VIII

„ Musím přeci snést dvě nebo tři housenky, když chci poznat motýly.“...

Kapitola IX

Zkus být šťastný.^[2]

Kapitola IX

„Správně. Je třeba žádat od každého to, co může dát,“ odvětil král. „Autorita je založená především na rozumu.“...

Kapitola X

„Ty jsi podivné zvíře," řekl mu konečně, „tenké jako prst..."
„Ale jsem mocnější, než prst krále," řekl had.

Kapitola XVII

„Lidé? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu mnoho let, co jsem je spatřila. Kdo ví, kde jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí.“

Kapitola XVIII

„Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“
„A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ aby si to zapamatoval.
„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“
„Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

Kapitola XXI

Správně vidíme jenom srdcem. To, co je důležité, je očím neviditelné.

Kapitola XXI

„Nikdy nejsme spokojeni tam, kde jsme,“ vysvětloval výhybkář.

Kapitola XXII

Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk jednu polkne nemusí týden pít.
„Proč to prodáváš?“ zeptal se malý princ.
„Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. „Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.“
„A co udělá s těmito padesáti třemi minutami?“
„Co kdo chce...“
Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce...

Kapitola XXIII

„Nebyl jsem však uklidněn. Vzpomněl jsem si na lišku. Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit…“
„Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu.“

Kapitola XXIV

„U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě,“ řekl malý princ, „a přece tam nenalézají, co hledají...“

Kapitola XXV

Reference

↑ SAINT EXUPÉRY DE, Antoine. Malý princ. Praha : Albatros, 2005. ISBN 978-80-00-01462-3.
↑ Štěstí : Antoine de Saint–Exupéry : Nejkrásnější citáty. Překlad Zdeněk Dan. 2. vyd. Praha : Euromedia Group, 2016. 48 s. ISBN 978-80-7549-170-1.

Externí odkazy

Encyklopedický článek Malý princ ve Wikipedii
Ilustrovaný Malý princ v češtině

[maly-princ-1] SAINT EXUPÉRY DE, Antoine. Malý princ. Praha : Albatros, 2005. ISBN 978-80-00-01462-3.

[stesti-2] Štěstí : Antoine de Saint–Exupéry : Nejkrásnější citáty. Překlad Zdeněk Dan. 2. vyd. Praha : Euromedia Group, 2016. 48 s. ISBN 978-80-7549-170-1.

[1]

[2]

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 * „Všichni dospělí byli [[Dítě|dětmi]], ale málokdo si na to pamatuje."
 :Věnování Léonu Werthovi
 * „Když jde [[člověk]] stále rovně, daleko nedojde ... “
 :''Kapitola III''
 * Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém [[přítel]]i, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry?“ Místo toho se zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.
 :''Kapitola IV''
 * „Víš..., když je člověku moc smutno, má rád západy [[slunce]]...“
 :''Kapitola VI''
 * [[Svět]] [[Slza|slz]] je tak záhadný.
 :''Kapitola VII''
 * „[[Květina|Květiny]] nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a&nbsp;vdechovat jejich [[Vůně|vůni]]. Moje [[květina]] naplňovala [[Vůně|vůní]] celou [[Planeta|planetu]], ale nedovedl jsem se z&nbsp;toho těšit.“
 :''Kapitola VIII''
 * „ Musím přeci snést dvě nebo tři [[Housenka|housenky]], když chci poznat [[motýl]]y.“...
 :''Kapitola IX''
 * Zkus být šťastný.<ref name="stesti" />
 :''Kapitola IX''
 * „Správně. Je třeba žádat od každého to, co může dát,“ odvětil [[král]]. „[[Autorita]] je založená především na [[rozum]]u.“...
 :''Kapitola X''
 * „Ty jsi podivné [[zvíře]]," řekl mu konečně, „tenké jako [[prst]]..."<br />„Ale jsem mocnější, než [[prst]] [[král]]e," řekl had.
 :''Kapitola XVII''
 * „[[Člověk|Lidé]]? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu mnoho [[Léta|let]], co jsem je spatřila. Kdo ví, kde jsou. [[Vítr]] jimi povívá. Nemají [[kořen]]y a&nbsp;to jim velice vadí.“
 :''Kapitola XVIII''
 * „Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé [[tajemství]], úplně prostinké: správně vidíme jen [[srdce]]m. Co je důležité, je očím [[neviditelné]].“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.<br />„A pro ten čas, který jsi své [[Růže|růži]] věnoval, je ta tvá [[růže]] tak důležitá.“<br />„A pro ten čas, který jsem své [[Růže|růži]] věnoval...,“ opakoval malý princ aby si to zapamatoval.<br />„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou [[Růže|růži]]...“<br />„Jsem zodpovědný za svou [[Růže|růži]]...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
 :''Kapitola XXI''
 * Správně vidíme jenom srdcem. To, co je důležité, je očím neviditelné.
 :''Kapitola XXI''
 * „Nikdy nejsme spokojeni tam, kde jsme,“ vysvětloval výhybkář.
 :''Kapitola XXII''
 * Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk jednu polkne nemusí týden pít.<br />„Proč to prodáváš?“ zeptal se malý princ.<br />„Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. „Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.“<br />„A co udělá s těmito padesáti třemi minutami?“<br />„Co kdo chce...“<br />Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce...
 :''Kapitola XXIII''
 * „Nebyl jsem však uklidněn. Vzpomněl jsem si na lišku. Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit…“
 * „Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu.“
 :''Kapitola XXIV''
 * „U vás [[Člověk|lidé]] pěstují pět tisíc [[Růže|růží]] v jedné zahradě,“ řekl malý princ, „a přece tam nenalézají, co hledají...“
 :''Kapitola XXV''