Štěstí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
presun 1x: overene >> v dilech |
m robot: kosmetické úpravy |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
name="literarky" /><br |
name="literarky" /><br |
||
/>— [[Vratislav Brabenec]] |
/>— [[Vratislav Brabenec]] |
||
* Zda filozof, který vstoupil do paláce [[boháč]]e zamilovaného do rozkoši a zvolá: "Kolik je tu věcí, které nepotřebuji!", není blíže ke [[štěstí]] než majitel nechutných a odpor budících zbytečností? Proč bychom měli litovat národ, který má moudrost tohoto filozofa? — |
* Zda filozof, který vstoupil do paláce [[boháč]]e zamilovaného do rozkoši a zvolá: "Kolik je tu věcí, které nepotřebuji!", není blíže ke [[štěstí]] než majitel nechutných a odpor budících zbytečností? Proč bychom měli litovat národ, který má moudrost tohoto filozofa? — <ref>MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 13. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 124</ref> — [[Gabriel Bonnot de Mably]] |
||
* Přílišné potřeby budí touhy zbytečné pro skutečné [[štěstí]] a naplňují mysl těmi najnesprávnejšími a najnezmyselnejšími předsudky nebo omyly. <ref>MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 26. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 124</ref> — [[Gabriel Bonnot de Mably]] |
* Přílišné potřeby budí touhy zbytečné pro skutečné [[štěstí]] a naplňují mysl těmi najnesprávnejšími a najnezmyselnejšími předsudky nebo omyly. <ref>MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 26. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 124</ref> — [[Gabriel Bonnot de Mably]] |
||
* [[Štěstí]] můžeme dosáhnout pouze při společném majetku. <ref>MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 35. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 126</ref> — [[Gabriel Bonnot de Mably]] |
* [[Štěstí]] můžeme dosáhnout pouze při společném majetku. <ref>MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 35. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 126</ref> — [[Gabriel Bonnot de Mably]] |
||
* [[Štěstí]], které nám příroda poskytuje, se vůbec nekupuje za peníze. <ref>MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 17. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 127</ref> — [[Gabriel Bonnot de Mably]] |
* [[Štěstí]], které nám příroda poskytuje, se vůbec nekupuje za peníze. <ref>MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 17. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 127</ref> — [[Gabriel Bonnot de Mably]] |
||
* Cílem revoluce je štěstí co největšího počtu lid... ti, kteří touží jen zavést svou nadvládu namísto nadvlády jiné, protože kdyby byla revoluce ukončena, byla by jen velkým zločinem... štěstí je potřebné pro všechny a musí být rovnoměrně rozděleny mezi všechny. <ref>Gracchus Babeuf: Sprisahanie rovných. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 167, 171</ref> — [[Gracchus Babeuf]] |
* Cílem revoluce je štěstí co největšího počtu lid... ti, kteří touží jen zavést svou nadvládu namísto nadvlády jiné, protože kdyby byla revoluce ukončena, byla by jen velkým zločinem... štěstí je potřebné pro všechny a musí být rovnoměrně rozděleny mezi všechny. <ref>Gracchus Babeuf: Sprisahanie rovných. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 167, 171</ref> — [[Gracchus Babeuf]] |
||
* |
* Organizace společnosti, která by zajistila všem jednotlivcům, kteří ji tvoří, nejvyšší možnou míru štěstí, byla ze všech věcí, o kterou se kdy lidé snažili, nejdůležitější; její realizování však bylo nejméně snadné. Není divu, že snaha našich předchůdců, kteří provedli v této věci mnoho, dospěla jen k počátečním stadiu. <ref>SAINT-SIMON, H. de. Výbor z díla. Praha : Orbis, 1949, s. 78. Cit. podle Henri de Saint-Simon: Industriálna utópia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 181</ref> — [[Henri de Saint-Simon]] |
||
* Mou jedinou osobní pohnutkou, která má na mé jednání vliv, je přání, abych vás a svých ostatních druhů viděl těšit se ze štěstí, které Příroda ve své svrchované hojnosti připravila. Kdyby byla světu dána moudrost, dávno by byl pochopil v průběhu staletí, že toto každým člověkem hledané slovo, tento dar, převyšující prostředky a kupní moc bohatství, byl světu vždy k službám ... ale prostředky štěstí, i když byly kolem nás v hojnosti rozesety, byly zastřené našemu zraku; nevědomost je bezpečně zahalila mrakem nejhrubších omylů. <ref>Robert Owen, Řeč v City of London Tavern, popsaná v londýnských listech, 1817. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 229</ref> — [[Robert Owen]] |
* Mou jedinou osobní pohnutkou, která má na mé jednání vliv, je přání, abych vás a svých ostatních druhů viděl těšit se ze štěstí, které Příroda ve své svrchované hojnosti připravila. Kdyby byla světu dána moudrost, dávno by byl pochopil v průběhu staletí, že toto každým člověkem hledané slovo, tento dar, převyšující prostředky a kupní moc bohatství, byl světu vždy k službám ... ale prostředky štěstí, i když byly kolem nás v hojnosti rozesety, byly zastřené našemu zraku; nevědomost je bezpečně zahalila mrakem nejhrubších omylů. <ref>Robert Owen, Řeč v City of London Tavern, popsaná v londýnských listech, 1817. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 229</ref> — [[Robert Owen]] |
||
* Dobrá, tělesná a mravní konstituce; naplněné potřeby; rozvoj duševních, tělesných a mravních sil; štěstí našich bližních; zvyšování znalostí; možnost stýkat se s těmi, ke kterými cítíme náklonnost a úctu; mobilita, svoboda vyjadřovat myšlenky; svoboda konání ve shodě s blahobytem společnosti a pravdomluvnost za každých okolností, to jest 12 podmínek lidského [[štěstí]] podle Roberta Owena. <ref>PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 249</ref> — [[Robert Owen]] |
* Dobrá, tělesná a mravní konstituce; naplněné potřeby; rozvoj duševních, tělesných a mravních sil; štěstí našich bližních; zvyšování znalostí; možnost stýkat se s těmi, ke kterými cítíme náklonnost a úctu; mobilita, svoboda vyjadřovat myšlenky; svoboda konání ve shodě s blahobytem společnosti a pravdomluvnost za každých okolností, to jest 12 podmínek lidského [[štěstí]] podle Roberta Owena. <ref>PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 249</ref> — [[Robert Owen]] |
||
| Řádek 90: | Řádek 89: | ||
* Nikdo by se neměl vydat za [[štěstí]]m tak dychtivě, aby omezoval ostatní.<ref>Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 88</ref><br |
* Nikdo by se neměl vydat za [[štěstí]]m tak dychtivě, aby omezoval ostatní.<ref>Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 88</ref><br |
||
/>— [[Thomas More]], ''[[Dílo:Utopie|Utopie]]'' |
/>— [[Thomas More]], ''[[Dílo:Utopie|Utopie]]'' |
||
* Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá [[štěstí]], nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle |
* Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá [[štěstí]], nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou [[ctnost]]í, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu [[štěstí]]. Utopijští totiž vymezují [[ctnost]] takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil [[bůh]] -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k [[Láska|lásce]] a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni [[štěstí]]; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.<ref |
||
name="utopie" /><br |
name="utopie" /><br |
||
/>— [[Thomas More]], ''[[Dílo:Utopie|Utopie]]'' |
/>— [[Thomas More]], ''[[Dílo:Utopie|Utopie]]'' |
||
* Práce bez poznání je neužitečná, naše štěstí je nemožné bez štěstí ostatních.<ref |
* Práce bez poznání je neužitečná, naše štěstí je nemožné bez štěstí ostatních.<ref |
||
name="co-robit" /><br |
name="co-robit" /><br |
||
/>— [[Nikolaj Gavrilovič |
/>— [[Nikolaj Gavrilovič Černyševskij]], ''Čo robiť?'' |
||
* Sladké [[iluze]], sladké [[přelud]]y. Poslední [[útočiště]] nešťastných! Ach, pokud je to možné nahraďte nám [[skutečnost]]! Jste přece ještě čímsi pro ty, pro které už [[štěstí]] neexistuje.<ref>Jean Jacques Rousseau: Júlie alebo Nová Heloisa</ref><br |
* Sladké [[iluze]], sladké [[přelud]]y. Poslední [[útočiště]] nešťastných! Ach, pokud je to možné nahraďte nám [[skutečnost]]! Jste přece ještě čímsi pro ty, pro které už [[štěstí]] neexistuje.<ref>Jean Jacques Rousseau: Júlie alebo Nová Heloisa</ref><br |
||
/>— [[Jean-Jacques Rousseau]], ''[[Dílo:Julie aneb Nová Heloisa|Julie aneb Nová Heloisa]]'' |
/>— [[Jean-Jacques Rousseau]], ''[[Dílo:Julie aneb Nová Heloisa|Julie aneb Nová Heloisa]]'' |
||
Verze z 28. 2. 2021, 20:06
Pokud nebude tato stránka do 90 dnů upravena do přijatelné podoby, může být smazána.
Ve výrocích
Ověřené
- Až, až příliš štěstí mnohým dá, nižádnému dosti.[1]
— František Ladislav Čelakovský - Mne vždy bavilo dělat dobročinné práce pro staré lidi a pro postižené děti. Štěstím je pro mne a mou ženu skutečnost, že se dokážeme vzájemně tolerovat i po padesáti letech. Nebo dokonce víc než tolerovat.[2]
— Nicholas Winton - Myslím, že hodně štěstí vám přinesou děti, ale taky hodně neštěstí, když se jim nedaří. Myslím, že štěstí přináší, když se vám daří dělat to, co máte rádi.[2]
— Nicholas Winton - Není trvalého štěstí v žádném z předmětů světa. Je v nás.[3]
— Eduard Tomáš - Při stvoření člověka zapomněli naplánovat štěstí.[4]
— Sigmund Freud - Štěstí je větší, pokud přijde jako překvapení.[5]
— Christopher A. Pissarides - Štěstí patří těm, kteří patří sami sobě.[6]
— Aristotelés - Toužíme po pravdě a nalézáme nejistotu; hledáme štěstí a nalézáme bídu a smrť.[1]
— Blaise Pascal - Zbavit se zbytečných starostí, neuhánět světem zběsile, s ambicí, že to všem nandám a ukážu. Nehnat se za mamonem, odolat lákadlům, to je štěstí. Dokázat si najít chvíli na lenošení, umět se zastavit, nadechnout, odpočinout, v tom se podle mne skrývá pravý pocit štěstí.[7]
— Vratislav Brabenec - Zda filozof, který vstoupil do paláce boháče zamilovaného do rozkoši a zvolá: "Kolik je tu věcí, které nepotřebuji!", není blíže ke štěstí než majitel nechutných a odpor budících zbytečností? Proč bychom měli litovat národ, který má moudrost tohoto filozofa? — [8] — Gabriel Bonnot de Mably
- Přílišné potřeby budí touhy zbytečné pro skutečné štěstí a naplňují mysl těmi najnesprávnejšími a najnezmyselnejšími předsudky nebo omyly. [9] — Gabriel Bonnot de Mably
- Štěstí můžeme dosáhnout pouze při společném majetku. [10] — Gabriel Bonnot de Mably
- Štěstí, které nám příroda poskytuje, se vůbec nekupuje za peníze. [11] — Gabriel Bonnot de Mably
- Cílem revoluce je štěstí co největšího počtu lid... ti, kteří touží jen zavést svou nadvládu namísto nadvlády jiné, protože kdyby byla revoluce ukončena, byla by jen velkým zločinem... štěstí je potřebné pro všechny a musí být rovnoměrně rozděleny mezi všechny. [12] — Gracchus Babeuf
- Organizace společnosti, která by zajistila všem jednotlivcům, kteří ji tvoří, nejvyšší možnou míru štěstí, byla ze všech věcí, o kterou se kdy lidé snažili, nejdůležitější; její realizování však bylo nejméně snadné. Není divu, že snaha našich předchůdců, kteří provedli v této věci mnoho, dospěla jen k počátečním stadiu. [13] — Henri de Saint-Simon
- Mou jedinou osobní pohnutkou, která má na mé jednání vliv, je přání, abych vás a svých ostatních druhů viděl těšit se ze štěstí, které Příroda ve své svrchované hojnosti připravila. Kdyby byla světu dána moudrost, dávno by byl pochopil v průběhu staletí, že toto každým člověkem hledané slovo, tento dar, převyšující prostředky a kupní moc bohatství, byl světu vždy k službám ... ale prostředky štěstí, i když byly kolem nás v hojnosti rozesety, byly zastřené našemu zraku; nevědomost je bezpečně zahalila mrakem nejhrubších omylů. [14] — Robert Owen
- Dobrá, tělesná a mravní konstituce; naplněné potřeby; rozvoj duševních, tělesných a mravních sil; štěstí našich bližních; zvyšování znalostí; možnost stýkat se s těmi, ke kterými cítíme náklonnost a úctu; mobilita, svoboda vyjadřovat myšlenky; svoboda konání ve shodě s blahobytem společnosti a pravdomluvnost za každých okolností, to jest 12 podmínek lidského štěstí podle Roberta Owena. [15] — Robert Owen
- Štěstí spočívá v spokojenosti a spokojenost v svobodě. Svoboda bez majetkového společenství je možná částečně možná pro jednotlivce, avšak není myslitelná pro všechny ... Šťastný je pouze ten, který je spokojený, a spokojený může být jen člověk, který má vše, co mají druzí. [16] — Wilhelm Weitling
- Není štěstí bez sdružování a rovnosti. [17] — Etienne Cabet
- Velké štěstí spočívá v tom, že nechceme, že něco nejsme, že nikam nejdeme.[18]
— Jiddu Krishnamurti - Žádný důvtip lidský neobsáhne štěstí.[1]
— Matěj Milota Zdirad Polák
Neozdrojované
- Kdo chce radost vychutnat, musí se o ni rozdělit. Štěstí se narodilo jako dvojče, musí se sdílet. — George Gordon Byron
- Mít rád lidi a milovat lidi, to je snad ten jediný recept na štěstí. — Jan Werich
- Není žádného světla, jež by svítilo jen pro sebe. Každé štěstí osvětluje svět. — Hans Margolius
- Nepotřebovat štěstí - to je vaše štěstí. — Lucius Annaeus Seneca
- Neštěstí zdrtí jen toho kdo se dal oklamat štěstím.
Neminem adversa fortuna comminuit, nisi quem secunda decepit. — Lucius Annaeus Seneca - Přání mohou být jen tam, kde jsou naděje. V každém přání je vždycky také záblesk štěstí. — Hans Margolius
- Štěstí je důvěra v lidi. — Miroslav Horníček
- Štěstí je mozaika složená z nepatrných částí radost]í. — Eliot Spitzer
- Štěstí je umění být spokojen. — Ingmar Bergman
- Štěstí jezdí po světě na praseti s rolničkama. — Karel Plíhal
- Štěstí nespočívá na kráse, ani na bohatství, ale v harmonii dvou srdcí, která patří k sobě. — Fráňa Šrámek
- Štěstí plyne z přibližování se k dobrému, k cestě k dobrému. — Alois Jirásek
- Tajemství liského štěstí je nemluvit tolik o minulosti. — Viktor Dyk
- Velké štěstí je velké otroctví.
Magna servitus est magna fortuna. — Lucius Annaeus Seneca
Anonymní nebo autor neupřesněn
V dílech
- A nepokládám za důležité navzájem srovnávat definice, které stanovují, co je štěstí. Život je takový, jaký je.[19]
— Antoine de Saint-Exupéry, Citadela - Devět desetin našeho štěstí spočívá ve zdraví.[20]
— Arthur Schopenhauer - […] Důležitá je pouze šíře duše. Duše s jejím střídajícím se počasím, s jejími horami, mlčenlivými opuštěnými krajinami, s táním sněhu, svahy posetými květinami i s jejími spícími vodami: všechno to je neviditelné a vznešené tajemství. A v něm spočívá tvé štěstí a už se od něho nemůžeš odloučit.[19]
— Antoine de Saint-Exupéry, Citadela - Každý člověk chce být šťastný, ale aby takový mohl být, nejprve musí vědět, co je štěstí. Štěstí přirozeného člověka je tak jednoduché jako jeho život. Spočívá v tom, aby netrpěl, aby byl zdravý, svobodný a měl, co potřebuje.[21]
— Jean-Jacques Rousseau, Emil aneb O výchově - Konáním dobrých skutků si člověk pojistí štěstí, které přijde po smrti.[22]
— Thomas More, Utopie - Mám před sebou další den. Mohu se zabývat žehráním na nepřízeň osudu. Mohu se sžírat závistí vůči všem, kdo podle mne mají víc než já. Mohu celý den promarnit vyhlížením zítřejšího štěstí. Raději se chci radovat z toho, co mám už dnes. Vzpomínat na všechno krásné, co jsem měl třeba včera, a přitom se těšit, že i zítra budu mít něco, z čeho budu mít radost. A možná se mi podaří trochu té své radosti a toho štěstí přenést i na Vás a na lidi, se kterými se dnes potkám.[23]
— Vlastimil Fűrst, Pastorův blog - Nikdo by se neměl vydat za štěstím tak dychtivě, aby omezoval ostatní.[24]
— Thomas More, Utopie - Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou ctností, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu štěstí. Utopijští totiž vymezují ctnost takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil bůh -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.[25]
— Thomas More, Utopie - Práce bez poznání je neužitečná, naše štěstí je nemožné bez štěstí ostatních.[26]
— Nikolaj Gavrilovič Černyševskij, Čo robiť? - Sladké iluze, sladké přeludy. Poslední útočiště nešťastných! Ach, pokud je to možné nahraďte nám skutečnost! Jste přece ještě čímsi pro ty, pro které už štěstí neexistuje.[27]
— Jean-Jacques Rousseau, Julie aneb Nová Heloisa - V čem tedy spočívá lidská moudrost neboli cesta k opravdovému štěstí? ... spočívá v tom, že zmenšujeme převahu tužeb nad schopnostmi, a v tom, že uvádíme do úplné rovnováhy sílu a vůli. ... bída netkví v nedostatku něčeho, ale v potřebě, kterou pro ně cítíme.[28]
— Jean-Jacques Rousseau, Emil aneb O výchově - Štěstí příliš posuzujeme podle zdání, předpokládáme ho tam, kde je ho nejméně, hledáme ho tam, kde ani nemůže být, veselost je jen jeho klamavým znamením. Veselý člověk je nejednou nešťastný, chce jen splést jiných a oklamat sebe sama ... Opravdová spokojenost není ani veselá, ani pošetilá ... opravdu šťastný člověk, téměř nemluví, skoro se nesměje, celé své štěstí ukrývá ve svém srdci.[29]
— Jean-Jacques Rousseau, Emil aneb O výchově
Lidová slovesnost
- Ctnost a štěstí visí na tenké niti.
— české přísloví - Kapka štěstí nad bečku moudrosti.
— latinské přísloví - Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.
Ko kamel ča pes, na džanel s'oda bacht.
— romské přísloví - Není štěstí bez přátel, ale bez neštěstí nepoznáš, kdo je tvým přítelem.
— anglické přísloví - Odvážnému štěstí přeje.
— české přísloví - Pokud máš to štěstí, že jsi Ir, máš štěstí víc než dost.
— irské přísloví - Smůla ve hře, štěstí v lásce.
— české přísloví - Štěstí a duhu nevidíme nikdy nad sebou, ale nad hlavami druhých.[30]
— dánské přísloví - Štěstí nikdy nepřichází dvakrát, neštěstí nikdy nepřichází osaměle.[31]
— čínské přísloví - Štěstí pomáhá odvážným.
La fortuna aiuta gli audaci
— italské přísloví - Štěstí přichází k těm, kteří se snaží.
Viene ventura a quien la procura.
— španělské přísloví - Štěstí se nečekaně samo oznámí. Náhodou zívne pes – a moucha vlítne psovi do tlamy.
— japonské přísloví - Veslování je práce a štěstí vítr, který se opírá do plachet.[32]
— portugalské přísloví - Vítr a štěstí trvají krátce.
Viento y ventura poco dura.
— španělské přísloví
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 361–363.
- ↑ 2,0 2,1 wintonfilm.com, Wintonovy názory, 2012-01-09 (anglicky) [cit 2020-12-14]
- ↑ POLTIKOVIČ, Viliam. Paměti mystika. ceskatelevize.cz [online]. 1998 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Hampel, Günter. Každý touží po štěstí. Praha: CASD 1990. str.8.
- ↑ Three win economics Nobel for job market analysis. independent.co.uk [online]. 2010-10-11 [cit. 2010-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 10.
- ↑ http://www.literarky.cz/kultura/rozhovor/2043-pokora-neznamena-zbabelost
- ↑ MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 13. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 124
- ↑ MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 26. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 124
- ↑ MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 35. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 126
- ↑ MABLY, B. G. Výbor zdíla. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1958, s. 17. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 127
- ↑ Gracchus Babeuf: Sprisahanie rovných. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 167, 171
- ↑ SAINT-SIMON, H. de. Výbor z díla. Praha : Orbis, 1949, s. 78. Cit. podle Henri de Saint-Simon: Industriálna utópia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 181
- ↑ Robert Owen, Řeč v City of London Tavern, popsaná v londýnských listech, 1817. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 229
- ↑ PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 249
- ↑ WEITLING, W.: Lidstvo jaké by mělo být.Praha: Mladá fronta, 1987, s. 51. Cit. podle: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 285
- ↑ CABET, E. Cesta do Ikárie: Zásady spoločenskej organizácie v Ikárii In ZAMAROVSKÝ, V. Utopisti. Bratislava : Slovenské vydavateľstvo politickej literatúry, 1961, s. 290. Cit. podle: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 353
- ↑ EXLEY, Helen. Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den. Překlad Zuzana Pavlová. Praha : Slovart, 2018. 368 s. ISBN 978-80-7529-518-7. S. 353.
- ↑ 19,0 19,1 Štěstí : Antoine de Saint–Exupéry : Nejkrásnější citáty. Překlad Zdeněk Dan. 2. vyd. Praha : Euromedia Group, 2016. 48 s. ISBN 978-80-7549-170-1.
- ↑ SCHOPENHAUER, Arthur. Životní moudrost. Praha, Hendrich 1941, str. 27.
- ↑ ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 207
- ↑ Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 87
- ↑ FÜRST, Vlastík. Pastorův blog. Praha: Advent-Orion, 2010, s. 83. ISBN 978-80-7172-963-1. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:cd18d810-4c33-11e7-b03f-005056827e52
- ↑ Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 88
- ↑ MORE, Thomas: Utopie; PDF, str. 30
- ↑ ČERNYŠEVSKIJ, N. G. Čo robiť? Bratislava : Pravda, 1976, s. 10. Cit. podle: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 303.
- ↑ Jean Jacques Rousseau: Júlie alebo Nová Heloisa
- ↑ Jean-Jacques Rousseau, Emil aneb o výchově, s. 81
- ↑ ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo ovýchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 281
- ↑ Magazín Mladé fronty 3/1987, s. 20
- ↑ Kalendář VZP 2003
- ↑ Magazín Mladé fronty 3/1987, s. 77
