Lucius Annaeus Seneca

Lucius Annaeus Seneca

Lucius Annaeus Seneca (4 př.n.l. - 65 n.l.) byl římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Nerona.

---

Lidé a člověk (populus et homo)

• Jaký muž, taková řeč. (Qualis vir talis oratio.)
• Jednej s podřízenými tak, jak chceš, aby nadřízený jednal s tebou.
• Máme se od ostatních lišit nitrem, ne zevnějškem.
• Nikdo se nerodí moudrým.

Ženy (feminae)

• Nejkrásnější ženská vlastnost je - mlčení.
• Žena buď miluje, nebo nenávidí. Třetí možnost nezná.

Život (vita)

• Celý život je trestem. (Omnis vita supplicimum est.)
• Dovede-li se člověk zasmát sám sobě, nevyjde ze smíchu po celý život.
• Chtějícího osud vede, nechtějícího vleče. (Volentem fata ducunt, nolentem trahunt.)
• Kdo nežije pro někoho, ani pro sebe nežije.
• Máme se chovat tak, jako kdybychom nežili kvůli tělu, ale jako kdybychom bez těla nemohli žít.
• Někdy i žít je statečným činem.
• Není nám přidělen krátký život, ale sami si jej zkracujeme. není pravda, že máme příliš málo času, ale že ho příliš mnoho promarníme.
• Nikdo nemůže vládnout, neovládá-li sám sebe. (Nemo autem regere potest, nisi qui et regi.)
• Nikdo neváhá snášet osud společný všem.
• O mnohé věci se nepokoušíme ne proto, že jsou těžké, ale těžké jsou proto, že se o ně nepokoušíme.
• Osud osvobodí mnohé od trestu, ale od strachu nikoho. (Multos fortuna liberat poena, metau neminem.)
• Po zásluze následuje sláva tak nezadržitelně jako stín za tělem, jenže právě jako on někdy kráčí napřed a někdy vzadu.
• Pozdě je dát si pozor, když už je člověk uprostřed běd.
• Slepá je odvaha, když za vůdce chce náhodu.
• Šťastný není ten, kdo se druhým šťastný zdá, ale ten, kdo se sám pokládá za šťastného.
• To, co nemůžeš napravit, je nejlépe snášet.
• Trpaslík nebude větší, i kdyby se na horu postavil.
• Vidíš-li, kolika se vede lépe, pomysli na ty, jimž se vede hůře.
• Vládnout sám sobě je největším vladařským uměním.
• Všem lidem prospívá dopřát čas od času duši uvolnění. Odpočinek obnovuje totiž životní sílu a veselá nálada volna rozežene každý smutek.
• Ze země ke hvězdám nevede vyšlapaná cesta.
• Žít znamená bojovat. (Vivere – Militére est!)
• Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít. Život měříme skutky a ne časem.
• Život je jako divadelní kus. Nezáleží na tom, jak byl dlouhý, ale jak dobře byl zahrán.
  (Jiná verze: Tak jako u divadelní hry ani v životě nezáleží na tom, jak byl dlouhý, ale jak byl dobrý.)

Moudrost (sapientia)

• Bohatství moudrému slouží, hloupému vládne.
• Cizí vady máme před očima, vlastní za zády. (Aliena vitia in oculis habemus a tergo nostra.)
• Člověk je moudřejší v neštěstí, kdežto štěstí ho připravuje o rozum.
• Dlouhá je cesta přes pravidla, krátká a vydatná přes příklady.
• Dobrý je jenom ten, kdo je i moudrý.
• Do neštěstí vás přivádí nikoli věci, které nevíte, ale věci, které víte jistě, ale které nejsou pravda.
• Chceš-li být milován, miluj! (Sivis amari amat!)
• I po špatné sklizni je třeba zasít.
• I z prostého domu vychází často i velký muž.
• Je třeba se i učit i v praxi uplatňovat to, co ses naučil.
• Je zaslepenost odsuzovat to, co neznáš. (Temeritas est damnare, quod nescias.)
• Když lidé vyučují, sami se učí. (Homines dum docent, discunt.)
• Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha.
• Komu je mnoho dovoleno, má si dovolovat co nejméně. (Minimum decet libere, cui multum licet.)
• Lenošení bez vzdělávání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka. (Otium sine litteris mors est et hominis vivi sepultura.)
• Nezáleží na tom, jak mnoho máš knih, ale jaké jsou. (Non refert quam multos sed guam bonos habeas libros.)
• Nic není nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí.
• Nic není tak obtížné a nedostupné, aby to lidský duch nepřekonal.
• Nic se moudrosti tolik neprotiví jako přespřílišná vtipnost.
• Píle je nejlepším pomocníkem prostředního nadání.
• Pro činného člověka není žádný den dlouhý.
• To, co nemůžeš napravit, je lépe snášet.
• Učit se pro život, ne pro školu.
• Vidíš-li, že se člověk mýlí, nehněvej se naň; pomni, že není možné se mýlit schválně.
• Zkušenost je slovo, kterým nazýváme své chyby a omyly.
• Žádný moudrý člověk netrestá proto, že se stala chyba, nýbrž proto, aby se nestala. (Nemo prudens punit quia peccatum est sed ne peccetur.)

Bohatství

• Bohatství moudrému slouží, hloupému vládne.
• Co je velké bohatství? Po bohatství netoužit. (Quae sunt magnae divitiae? Non desiderare divitias.)
• Chudobě chybí mnoho, lakotě všechno.
• Kdo vstoupí do našeho domu, ať se spíše obdivuje nám než našemu zařízení.
• Kohout nejvíce zmůže na svém smetišti.
• Majetek z nikoho neudělal boháče.
• Nejvíce se těší z bohatství ten, kdo po něm nejméně touží.
• Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý, pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.
• Všichni se ptáme, zda je bohat, ale nikdo, zda je dobrý.
• Zlaté uzdy nečiní koně lepším.

Čas (tempus)

• Čas je půjčka, kterou nemůže vrátit ani vděčný dlužník.
• Čas odhalí pravdu.
• Není pravda, že máme málo času, avšak pravda je, že ho hodně promarníme.
• Stěžujeme si, jak máme málo času, ale jednáme tak, jako bychom ho měli nekonečně mnoho.

Pravda (veritas)

• Do neštěstí vás přivádí nikoli věci, které nevíte, ale věci, které víte jistě, ale které nejsou pravda.
• Je třeba, abys byl spravedlivý zadarmo a aby pro tebe žádná odměna za spravedlivost nebyla větší, než že jsi spravedlivý.
• Pravda je přístupná všem, ještě nikdo ji neuchvátil pro sebe.
• Zlato se pozná v ohni, stateční lidé v neštěstí. (Ignis aurum probat miseria fortes viros.)

Přátelství a láska (amicitia et amor)

• Abys byl milován, miluj! (Ut ameris, ama!)
• Dlouho uvažuj, než někoho učiníš přítelem. Pak-li se pro někoho rozhodneš, přijmi jej celým srdcem. Mluv s ním otevřeně jako sám se sebou.
• Chybou je, když věříš každému, ale chybou je i to, když nevěříš nikomu.
• Jakmile uzavřeme přátelství, je třeba důvěřovat, posuzovat musíme předtím. (Post amiciam credentum est ante amicitiam iudicandum.)
• Kdo je přítel, miluje, ale kdo miluje, nemusí být přítelem. Přátelství je vždycky prospěšné, zatímco láska často zraňuje.
• Kdo udělal dobrý skutek, ať mlčí, ať vypráví ten, kdo dobrodiní přijal. (Qui dedit beneficium taceat narret qui accepit.)
• Láska je jedno z těch utrpení, jež není možno skrývat. Stačí jedno slovo, jeden nepatrný pohled, dokonce i mlčení k tomu, aby se projevila v plném rozsahu.
• Mezi dvěma lidmi budiž při dobrodiních tento zákon: Jeden by hned zapomněl, co dal, a druhý aby nikdy nezapomněl, že něco dostal.
• Milujeme ty, kteří nás odmítají, a odmítáme ty, kteří nás milují.
• Nezajímej se o množství, ale o kvalitu přátel.
• O všem uvažuj s přítelem, ale nejprve uvažuj o něm samém! (Omnia cum Amico delibera, sed de ipso primus.)
• Společnost knih lze volit lépe než společnost lidskou. Tím spíše si mezi knihami vybírej přátele pro celý život.
• Štěstí přátele získává, neštěstí prověřuje.
• V soukromí přítele kárej, veřejně chval.

Řeč a mlčení

• Kdo udělal dobrý skutek, ať mlčí, ať vypráví ten, kdo dobrodiní přijal. (Qui dedit beneficium taceat narret qui accepit.)
• Používej radši uší než jazyka.
• Umět promluvit není o nic větší ctnost než umět přestat.
• Vědět, kdy být zticha a kdy ne, to je velká věc.
• Zkušenost je slovo, kterým nazýváme své chyby a omyly.
• Způsob řeči je obrazem ducha. (Imago animi sermo est.)

Nemoc (morbus)

• Jedna z podmínek uzdravení je chtít se uzdravit.
• Nemocnému i med je hořký.

Špatnost (malum)

• Co je ohavnějšího než stařec, jenž pošetile žije?
• Co nezakazuje zákon, to zakazuje stud.
• Člověk je člověku ustavičným nebezpečím.
• Dlouhý styk se zlem stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení.
• Je podlé něco říkat a něco jiného si myslet - ale oč je horší něco napsat a něco jiného si myslet.
• Každá krutost pramení ze slabosti.
• Když bujně vyvádí mladík, je to chyba. Když stařec, je to šílenství.
• Kohout nejvíce zmůže na svém smetišti.
• Ničemné je nepodat ruky těm, kdo klesli.
• Opilost není nic jiného než dobrovolné šílenství.
• Stát se dobrým člověkem je umění.
• Špatné příklady se obracejí proti těm, kteří je dávají. (Mala exempla in eos refunfant, qui faciunt.)
• Špatnostem se lze naučit i bez učitele.
• Už se mi poštěstilo znelíbit se špatným, a to je důkaz, že to je se mnou v pořádku.

Hněv (ira)

• Bezmezný hněv plodí šílenství. (Immodica ira gignit insaniam.)
• Nejlepším lékem proti hněvu je odklad. (Maximum remedium irae dilatio est.)

Smrt (mors)

• Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti. (hominis tota vita nihil aliud quam ad mortem iter est.)
• Člověku je někdy lehčí umřít za své zásady než podle nich žít.
• Nejlepší smrt má ten, kdo umíraje je oplakáván svými.
• Největší zlo je odejít z počtu živých dříve, než jsi umřel.
• Nikdo nemůže dosáhnout klidného života, kdo příliš přemítá o jeho prodloužení.
• Je nejisté, kde tě čeká smrt, a tak ji očekávej všude.
• Statečnost míří ke hvězdám, strach ke smrti.
• Všechno si vyžádá smrt, je zákonem, ne trestem zemřít. (Omnia mors poscit lex est non poena perire.)
• Všechny srovnává smrt: nerovni se rodíme, rovni umíráme.