François de La Rochefoucauld: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění citátů, interní odkazy
Přidány čtyři citáty.
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:François de La Rochefoucauld.jpg|thumb|François de la Rochefoucauld]]
[[Image:François de La Rochefoucauld.jpg|thumb|François de la Rochefoucauld]]
'''François de la Rochefoucauld''' (1613–1680) byl francouzský spisovatel, autor aforismů.
'''François VI de la Rochefoucauld''' (* 15. září 1613 v Paříži; † 17. března 1680 tamtéž) byl francouzský spisovatel, autor aforismů.
----
----


* Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.<ref name="rovnost1991">Rovnost 19. 4. 1991</ref>
* Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.<ref name="rovnost1991">Rovnost 19. 4. 1991</ref>
* [[Člověk]] není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.<ref name="vzp2003">Kelendář VZP 2003</ref>
* [[Člověk]] se v [[život]]ě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako [[blázen]], musí si jako blázen počínat.<ref>Rovnost 19. 7. 1991</ref>
* [[Člověk]] se v [[život]]ě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako [[blázen]], musí si jako blázen počínat.<ref>Rovnost 19. 7. 1991</ref>
* Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.<ref name="rovnost1991" />
* Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.<ref name="rovnost1991" />
* Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.<ref name="rovnost1991" />
* Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.<ref name="rovnost1991" />
* Je málo počestných [[žena|žen]], které by svou počestností nebyly syté.
* Je málo počestných [[žena|žen]], které by svou počestností nebyly syté.
* Když nás opouštějí neřesti, lichotíme si [[víra|vírou]], že my opouštíme je.<ref name="vzp2003" />
* Když nás opustí [[přítel|přátelé]], najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
* Když nás opustí [[přítel|přátelé]], najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
* Když sám žádné [[názor]]y nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí.
* Když sám žádné [[názor]]y nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí.
Řádek 23: Řádek 25:
* Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
* Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
* Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
* Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
* Opravdový [[úspěch]] máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati [[závist]]ivci.<ref name="vzp2003" />
* Opravdu [[statečnost|statečný]] je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým [[svět]]em.<ref> časopis Svět 09/07</ref>
* Opravdu [[statečnost|statečný]] je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým [[svět]]em.<ref> časopis Svět 09/07</ref>
* Pravá [[láska]] je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
* Pravá [[láska]] je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
Řádek 35: Řádek 38:
* Velký talent nemůže mít malý [[člověk]].<ref name="rovnost1991" />
* Velký talent nemůže mít malý [[člověk]].<ref name="rovnost1991" />
* Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
* Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
* Vrchol chytrosti je být s to ji zatajit.<ref name="vzp2003" />
* Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.<ref name="rovnost1991" />
* Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.<ref name="rovnost1991" />
* Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má [[člověk]] sílu se přiznat.<ref name="rovnost1991" />
* Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má [[člověk]] sílu se přiznat.<ref name="rovnost1991" />

Verze z 26. 8. 2008, 14:42

François de la Rochefoucauld

François VI de la Rochefoucauld (* 15. září 1613 v Paříži; † 17. března 1680 tamtéž) byl francouzský spisovatel, autor aforismů.


  • Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.[1]
  • Člověk není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.[2]
  • Člověk se v životě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako blázen, musí si jako blázen počínat.[3]
  • Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.[1]
  • Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.[1]
  • Je málo počestných žen, které by svou počestností nebyly syté.
  • Když nás opouštějí neřesti, lichotíme si vírou, že my opouštíme je.[2]
  • Když nás opustí přátelé, najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
  • Když sám žádné názory nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí.
  • K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.
  • Lze dosáhnout zásluh beze jména. Bohužel i jména bez zásluh.
  • Míru radosti i žalu nám určuje naše hrdost.[1]
  • Moudrého učiní šťastným docela málo, pošetilého nic na světě, proto jsou téměř všichni lidé na světě nespokojeni.[4]
  • Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího než ostatní.
  • Není nic hloupějšího, než chtít být ze všech nejmoudřejší.
  • Nestačí mít velkolepé vlastnosti, musí se také s nimi umět hospodařit.
  • Nikdo nehoní lidi tolik jako líní, když už se vylenošili, aby se zdáli pilnými.
  • Nikdy se nemluví tak těžko, jako když je hanba mlčet.
  • Odmítnutí chvály je přáním být chválen dvakrát.
  • Odpouštíme do té míry, nakolik milujeme.
  • Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
  • Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
  • Opravdový úspěch máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati závistivci.[2]
  • Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým světem.[5]
  • Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
  • Sebeláska je největším ze všech lichotníků.
  • Slabost je jediná chyba, kterou nemůžeme napravit.
  • Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí.[1]
  • Snadno promíjíme přátelům chyby, pokud jimi nepostihují nás.
  • Spory by netrvaly tak dlouho, kdyby byla chyba jen na jedné straně.
  • Tělesná práce osvobozuje od duševních bolů.
  • Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho ten druhý přestal milovat.
  • Upřímnost se najde zřídka; obvykle je to jen obratná přetvářka, jak přimět druhého ke sdílnosti.
  • Velký talent nemůže mít malý člověk.[1]
  • Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
  • Vrchol chytrosti je být s to ji zatajit.[2]
  • Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.[1]
  • Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má člověk sílu se přiznat.[1]
  • Zdravý lidský rozum nepřisuzujeme téměř nikomu, leda tomu, kdo je našeho mínění.
  • Zdrženlivost v jídle znamená buď starost o zdraví, anebo neschopnost mnoho jíst.
  • Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 Rovnost 19. 4. 1991
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Kelendář VZP 2003
  3. Rovnost 19. 7. 1991
  4. Sfinga křížovka 23/2007
  5. časopis Svět 09/07