Bytí: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

Porovnání s novější verzí →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 9. 2008, 20:30

Ověřené výroky

Jsme vedeni přesvědčením, že lidská odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského bytí, součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.^[1]-- Boris Šťastný
Každé dodatečné pracovní místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení lidského bytí všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. ^[2] -- Ludwig Erhard
Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí.^[3] -- Jan Werich
V Hamletovi totiž nejde o dilema života a smrti, ale o bytí a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "Být, či nebýt?", a ne "Žít, nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné lidské bytí je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.^[4] -- Radovan Lukavský
Voda je nejměkčí a nejslabší bytí na světě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je dobro; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. ^[5] -- Lao-c'

Připisované výroky

Být člověkem znamená snažit se být bohem. -- Jean-Paul Sartre
Být na okraji světa naní příznivá situace pro toho, kdo chce svět přetvořit. -- Simone de Beauvoirová
Být ničím a nic nemilovat je jedno a totéž. -- Ludwig Feuerbach
Být pravověrný znamená nemyslet - nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí. -- George Orwell
Být radikální znamená uchopit věc u kořene. Kořen člověka je však člověk. -- Karel Marx
Být šťastný je největším úspěchem člověka. Je to odezva celé lidské bytosti na tvůrčí orientaci, směřující k člověku samotnému i k okolnímu světu. -- Erich Fromm
Být znamená milovat sebe sama. -- Ludwig Feuerbach
Být znamená být vnímán. -- George Berkeley
Bytí a nebytí vyrůstají jedno z druhého, těžké a lehké se vzájemně doplňují, dlouhé a krátké se vzájemně vytvářejí, vysoké a hluboké se vzájemně určují, tón a hlas se spolu vzájemně snoubí, před a po se vzájemně následují. -- Lao-c'
Bytí není ani dobré, ani zlé, ale kdyby člověk nedovedl rozlišovati mezi dobrem a zlem, vyhubil by se na této zemi, protože je nadán mnohotnějšími schopnostmi než jiní živočichové; zvířata ukazují svůj život právem silnějšího, člověk je schopen posloužiti si nejen právem silnějšího, ale i právem podlejšího. -- Josef Čapek
Bytí se ustavovalo seskupováním. Zdá se, že tíhne k tomu ustavovat se, aniž se muselo seskupovat. -- Antoine de Saint-Exupéry
Lidské bytí se nevyčerpává horizontálním pachtěním od narození ke smrti, nýbrž do něj vstupuje i jiný rozměr: schopnost věčnosti. Člověk je bytost, která je schopná vnímat nejen užitečnost, nýbrž i dobro, nejen přijatelnost, nýbrž i pravdu, nejen prospěšnost, nýbrž i krásu. -- Erazim Kohák
Život začíná tím, že je všechna požadovaná a dostatečná informace zkombinována tak, aby povstalo nové bytí. To vzniká přesně tehdy, když všechna potřebná informace přinesená spermií se spojí s informací přinesenou vajíčkem. Pokud spermie pronikne do vajíčka, povstává nová bytost. Ne teoretický člověk, ale už bytost, kterou budeme později nazývat Petr, Pavel nebo Marie. -- Jérôme Lejeune

Reference

↑ návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008
↑ Jan Berwid-Buquoy: Otec německého hospodářského zázraku - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.
↑ Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)
↑ Kašpárková, Marcela: Deset vyznání. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.
↑ Lao-C': Tao-te-ťing. Praha : Pragokoncert, 1969.

Viz také

Život

[1] ávrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008

[2] Jan Berwid-Buquoy: Otec německého hospodářského zázraku - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.

[3] Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)

[4] Kašpárková, Marcela: Deset vyznání. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.

[5] Lao-C': Tao-te-ťing. Praha : Pragokoncert, 1969.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 == Ověřené výroky ==
-* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008<ref/>-- [[Boris Šťastný]]
+* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref>-- [[Boris Šťastný]]
-* Každé dodatečné [[práce|pracovní]] místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení [[člověk|lidského]] '''bytí''' všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. <ref>Jan Berwid-Buquoy: ''Otec německého hospodářského zázraku'' - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.<ref/> -- [[Ludwig Erhard]]
+* Každé dodatečné [[práce|pracovní]] místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení [[člověk|lidského]] '''bytí''' všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. <ref>Jan Berwid-Buquoy: ''Otec německého hospodářského zázraku'' - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.</ref> -- [[Ludwig Erhard]]
-* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)<ref/> -- [[Jan Werich]]
+* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref> -- [[Jan Werich]]
-* V Hamletovi totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.<ref/> -- [[Radovan Lukavský]]
+* V Hamletovi totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref> -- [[Radovan Lukavský]]
-* [[Voda]] je nejměkčí a nejslabší '''bytí''' na [[svět]]ě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je [[dobro]]; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. <ref> Lao-C': ''Tao-te-ťing''. Praha : Pragokoncert, 1969.<ref/> -- [[Lao-c']]
+* [[Voda]] je nejměkčí a nejslabší '''bytí''' na [[svět]]ě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je [[dobro]]; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. <ref> Lao-C': ''Tao-te-ťing''. Praha : Pragokoncert, 1969.</ref> -- [[Lao-c']]