Filozofie: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m oprava na přesnější odkaz
doplnění citátu, rozdělení do kategorií (ověřené/neověřené), celkové zpřehlednění
Řádek 1: Řádek 1:
== Ověřené ==
⚫
* Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento.<br>[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>
⚫
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně. --[[Kant]]<ref>''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.</ref>

* '''Filosofie''' je péče (starost) o duši. --[[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]<ref>Cicero, ''Disp. Tusculanae'' II. 5. 13. </ref>
⚫
* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. <br>[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>
* '''Filosofie''' jedná nepoctivě, když [[víra|víru]] haní a chce ji vyměnit za něco jiného. '''Filosofie''' víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá [[člověk|lidem]] víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --[[Søren Kierkegaard]] <ref>KIERKEGAARD,S. ''Bázeň a chvění''. Praha: Svoboda-Libertas 1993. str.29</ref>

⚫
* ('''Filosofie''' zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. --[[Kant]]<ref>''Kritika soudnosti'', Úvod, AA V.171</ref>
⚫
* Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.<br>[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
⚫
* Je více '''filosofie''' v&nbsp;[[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] než ve všech [[Kniha|knihách]].--[[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>

* Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění.<br>[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.--[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
⚫
* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.</ref>

* '''Filosofie''' je péče (starost) o duši. <br>[[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]<ref>Cicero, ''Disp. Tusculanae'' II. 5. 13. </ref>
* '''Myšlenky''' bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'', AA III.75.</ref>

⚫
* '''Filozofie''' je láskyplné zacházení s moudrostí.<br />[[Dante Alighieri]]

⚫
* ('''Filosofie''' zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. <br> [[Kant]], ''Kritika soudnosti'', Úvod, AA V.171.

* Pole '''filosofie''' v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
* Pole '''filosofie''' v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
# Co mohu vědět?
# Co mohu vědět?
# Co mám činit?
# Co mám činit?
# V co mohu doufat?
# V co mohu doufat?
# Co je člověk? .<br>[[Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
# Co je člověk? .--[[Kant]] <ref>''Logik'' AA IX.25</ref>
⚫
* '''Rozum''' není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství. --[[Kant]]<ref>''Reflexionen zur Anthropologie'', Nr. 897, AA XV.392.</ref>
⚫
* Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento. --[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>
⚫
* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>
⚫
* Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>


== Neověřené ==
* '''Myšlenky''' bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý.<br> [[Kant]], ''Kritika čistého rozumu'', AA III.75.


⚫
* '''Filozofie''' je láskyplné zacházení s moudrostí. --[[Dante Alighieri]]
⚫
* '''Rozum''' není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství. <br> [[Kant]], ''Reflexionen zur Anthropologie'', Nr. 897, AA XV.392.
⚫
* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech. --[[Karl Jaspers]]
⚫
* První právo '''filozofie''': Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme. --[[Leonid Suchorukov]]
⚫
* Církve jsou pro všechny, '''filosofie''' pro jedince. --[[Karl Jaspers]]
⚫
* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá. --[[Karl Jaspers]]
⚫
* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo. --[[Georg Christoph Lichtenberg]]
⚫
* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. --[[Georg Christoph Lichtenberg]]


⚫
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br> [[Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.


⚫
* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla.<br> [[Kant]], ''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.

⚫
* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech.<br>[[Karl Jaspers]]

⚫
* První právo '''filozofie''': Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme.<br>[[Leonid Suchorukov]]

⚫
* Církve jsou pro všechny, '''filosofie''' pro jedince.<br>[[Karl Jaspers]]

⚫
* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá.<br>[[Karl Jaspers]]

⚫
* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo.<br>[[Georg Christoph Lichtenberg]]

⚫
* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. <br>[[Georg Christoph Lichtenberg]]

⚫
* Je více '''filosofie''' v&nbsp;[[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] než ve všech [[Kniha|knihách]].--[[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>


== Anonymní ==
== Anonymní ==

Verze z 21. 12. 2008, 19:51

Ověřené

  • Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. --Kant[1]
  • Filosofie je péče (starost) o duši. --Cicero[2]
  • Filosofie jedná nepoctivě, když víru haní a chce ji vyměnit za něco jiného. Filosofie víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá lidem víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --Søren Kierkegaard [3]
  • (Filosofie zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. --Kant[4]
  • Je více filosofie v láhvi vína než ve všech knihách.--Louis Pasteur [5]
  • Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve filosofii.--Aristotelés[6]
  • Metafysika má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla. --Kant[7]
  • Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý. --Kant[8]
  • Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
  1. Co mohu vědět?
  2. Co mám činit?
  3. V co mohu doufat?
  4. Co je člověk? .--Kant [9]
  • Rozum není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství. --Kant[10]
  • Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento. --Platón[11]
  • Údiv vedl lidi k filosofování – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. --Aristotelés[12]
  • Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění. --Aristotelés[13]

Neověřené

  • Filozofie je láskyplné zacházení s moudrostí. --Dante Alighieri
  • Filosofie prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech. --Karl Jaspers
  • První právo filozofie: Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme. --Leonid Suchorukov
  • Církve jsou pro všechny, filosofie pro jedince. --Karl Jaspers
  • Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá. --Karl Jaspers
  • I když má filozofie nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo. --Georg Christoph Lichtenberg
  • Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, filozofové to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. --Georg Christoph Lichtenberg


Anonymní

  • Filosofie vzniká z toho, že se lidé diví.

Poznámky

  1. ↑ Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
  2. ↑ Cicero, Disp. Tusculanae II. 5. 13.
  3. ↑ KIERKEGAARD,S. Bázeň a chvění. Praha: Svoboda-Libertas 1993. str.29
  4. ↑ Kritika soudnosti, Úvod, AA V.171
  5. ↑ http://citaty.net/autori/pasteur-louis
  6. ↑ Aristotelés, Politika, 1267a
  7. ↑ Kritika čistého rozumu B 395, AA III.260.
  8. ↑ Kritika čistého rozumu, AA III.75.
  9. ↑ Logik AA IX.25
  10. ↑ Reflexionen zur Anthropologie, Nr. 897, AA XV.392.
  11. ↑ Platón,Theaitétos, 155d
  12. ↑ Aristotelés, Metafysika, 982b
  13. ↑ Aristotelés, Politika, 1267a

CHYBA: {{Wikipedie}} — Chybí některý z parametrů „článek“, „kategorie“, „portál“, „rozcestník“.

Citováno z „https://cs.wikiquote.org/w/index.php?title=Filozofie&oldid=18920“