Lao-c’

Lao-c'

Lao-c’ (čínsky 老子 = Starý mistr) je jedna z nejvýraznějších postav čínské filosofie, zakladatel taoismu. Jeho historická existence je ovšem nejasná – čínská tradice umisťuje jeho život do 6. století př. n. l., mnoho moderních škol však jeho existenci staví do 4. století př. n. l., případně jej považuje za kompilát postav několika filosofů z těchto období.

---

• Absolutní dokonalost se zdá být rušivá.
• Co je potlačováno, šíří se. Co je oslabováno, sílí. Co je ničeno, rozkvétá.
• Člověk, který ví, že je hlupák, není velký hlupák.
• Díky náhodě může někdo dočasně vládnout světu, ale navždy ho může ovládnout láskou.
• Je lepší zapálit jen jednu svíčku, než proklínat temnotu.
• Je těžké vládnout lidu, který má mnoho vědomostí.
• Kde je vědění a inteligence, bude také velká faleš a pokrytectví.
• Kdo dělá dlouhé kroky, nekráčí nejrychleji.
• K dobrým budu dobrý, k nedobrým budu také dobrý.
• Kdo vítězí nad lidmi, je mocný. Kdo vítězí nad sebou, je nejmocnější.
• Opravdová láska činí člověka odvážným.
• Plodit a nevlastnit, tvořit a nepodržovat, vést a neovládat, tomu se říká hluboký Život.
• Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk.