Konfucius: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidán citát a citáty srovnány dle abecedy. |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
* Kdo nezná váhu [[Slovo|slov]], ten nemůže znát lidi. |
* Kdo nezná váhu [[Slovo|slov]], ten nemůže znát lidi. |
||
* Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až budeš svět opouštět. |
* Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až budeš svět opouštět. |
||
* Když se vydáš na cestu pomsty, musíš vykopat dva hroby. |
|||
* Když se šíp mine cíle, viní z toho střelec sama sebe, a ne druhého člověka. Tak si počíná i mudrc. |
* Když se šíp mine cíle, viní z toho střelec sama sebe, a ne druhého člověka. Tak si počíná i mudrc. |
||
* Komentuji, vysvětluji staré spisy, netvořím nové. Věřím v staré učence a miluji je.<ref name="peda" /> |
* Komentuji, vysvětluji staré spisy, netvořím nové. Věřím v staré učence a miluji je.<ref name="peda" /> |
Verze z 27. 2. 2010, 18:01
Konfucius (552 / 551 př. n. l.) byl čínský filozof a státník, z jeho učení vychází konfucianismus.
- Ctnost nezůstává opuštěným sirotkem; musí nezbytně míti sousedy.
- Dříve studovali muži sami kvůli sobě; dnes studují, aby učinili dojem na lidi.
- Chyby každého člověka ukazují, kam patří.
- Co nechci, aby jiní činili mně, ani já nečiním jiným.
- Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím.
- I když lidé nevědí, co je dobro, mají ho v sobě.
- Je lepší položit otázku a vypadat hloupě pět minut, než se vůbec nezeptat a být hloupý celý život.
- Je lepší rozsvítit jen malou svíčku, než proklínat temnotu.
- Ještě jsem se nesetkal s člověkem, který by dokázal vidět své chyby a sám před sebou se z nich obvinit.
- Jen silný donutí osud. Slabého donutí osud sám.
- Každý člověk, ať je to císař nebo žebrák, má především pečovat o své zdokonalení, neboť jenom sebezdokonalení přináší blaho bez rozdílu všem.
- Kdo mnoho mluví, zřídka uskutečňuje svá slova.
- Kdo nezná váhu slov, ten nemůže znát lidi.
- Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až budeš svět opouštět.
- Když se vydáš na cestu pomsty, musíš vykopat dva hroby.
- Když se šíp mine cíle, viní z toho střelec sama sebe, a ne druhého člověka. Tak si počíná i mudrc.
- Komentuji, vysvětluji staré spisy, netvořím nové. Věřím v staré učence a miluji je.[2]
- Lepší je těžká práce než nečinnost. Pohyb je činnost.
- Mladí potřebují radost a lásku, dospělí práci a přátelství, staří mír a pokoj.
- Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém.
- Nesmíme se zlobit a trpět kvůli tomu, že nejsme známí, spíše musíme usilovat o to, abychom stáli za poznání.
- Nevíš ještě, co je život; jak můžeš vědět, co je smrt? [2]
- Nevíme nic o životě, jak bychom mohli vědět něco o smrti?
- Nevíš ještě jak sloužit živým. Jak chceš umět sloužit duchům?[2]
- Odpouštět a neživit v sobě zlobu jsou prostředky k nápravě ostatních. Pomstou, odplatou a hněvem nemohou být křivdy odčiněny. Zlo může být vyloučeno jen dobrem. Pomsta může zplodit jen novou křivdu nebo prodloužit již trvající nepřátelství. Shovívavost a odpouštění jsou potřeby k nápravě ostatních.
- Překonat špatné zvyky je možné jenom dnes, zítra už ne.
- Přemoci zlé návyky je možné jen dnes, ne zítra.
- Skutečnou chybou je chybu nenapravit.
- Sto mužů může postavit tábor, jenom žena dokáže vytvořit domov.
- Šlechetný se nežene do řečí, ale pospíchá do práce.[4]
- Ten, kdo krade naše sny, ten nás zabíjí.
- Třemi cestami můžeme dojít k moudrosti: První je cesta zkušenosti – to je cesta nejtěžší. Druhá je cesta napodobení – to je cesta nejlehčí. Třetí je cesta přemýšlení – to je cesta nejušlechtilejší.
- Uvidíš-li ušlechtilého, snaž se mu vyrovnat; uvidíš-li špatného, zpytuj své svědomí.
- Až potkáš dobrého člověka, uvažuj, jak by ses mu vyrovnal, až potkáš nedokonalého člověka, jdi do sebe a zkoumej se.
- Když uvidíš dobrého člověka, snaž se ho napodobit; když uvidíš špatného člověka, všímej si sám sebe.
- Vědět, že víme, to co víme, a vědět, že nevíme to, co nevíme, je opravdové vědění.[2]
- Všechno má svou krásu, ale ne každý ji vidí.
- Vše je krásné; ne všichni jsou ji ovšem schopni spatřit.
- Zbabělost je, když víme, co máme dělat, a neděláme to.
Reference
CHYBA: {{Wikipedie}} — Chybí některý z parametrů „článek“, „kategorie“, „portál“, „rozcestník“.