Carl Gustav Jung: Porovnání verzí
m robot přidal: hr:Carl Gustav Jung |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
* Ukažte mi [[zdraví|zdravého]] [[člověk]]a, a já vám ho vyléčím.<ref>Kalendář VZP 2003</ref> |
* Ukažte mi [[zdraví|zdravého]] [[člověk]]a, a já vám ho vyléčím.<ref>Kalendář VZP 2003</ref> |
||
* Zdravý člověk lidi nemučí, mučite-li se stávají ti, co byli mučeni. |
|||
* Relativní znehodnocení [[Žena|ženy]] znamená toto: muž ji v jistém smyslu miluje méně, zato však žena vystupuje jako pronásledovatelka, to znamená jako [[čarodějnice]]. Tak se spolu se zvýšeným uctíváním Marie a v jeho důsledku vyvinul blud o čarodějnicích, tato nesmazatelná skvrna na pozdním středověku.<ref name="clovek">{{Citace monografie | příjmení = Jung | jméno = Carl Gustav | odkaz na autora = | titul = Člověk a duše | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | isbn = 80-200-0543-9 | počet stran = 277}}</ref> |
* Relativní znehodnocení [[Žena|ženy]] znamená toto: muž ji v jistém smyslu miluje méně, zato však žena vystupuje jako pronásledovatelka, to znamená jako [[čarodějnice]]. Tak se spolu se zvýšeným uctíváním Marie a v jeho důsledku vyvinul blud o čarodějnicích, tato nesmazatelná skvrna na pozdním středověku.<ref name="clovek">{{Citace monografie | příjmení = Jung | jméno = Carl Gustav | odkaz na autora = | titul = Člověk a duše | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | isbn = 80-200-0543-9 | počet stran = 277}}</ref> |
Verze z 27. 2. 2010, 18:08
Carl Gustav Jung (26. července 1875 Kesswil, Švýcarsko – 6. června 1961 Küsnacht, Švýcarsko) byl švýcarský psycholog a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie.
- Zdravý člověk lidi nemučí, mučite-li se stávají ti, co byli mučeni.
- Relativní znehodnocení ženy znamená toto: muž ji v jistém smyslu miluje méně, zato však žena vystupuje jako pronásledovatelka, to znamená jako čarodějnice. Tak se spolu se zvýšeným uctíváním Marie a v jeho důsledku vyvinul blud o čarodějnicích, tato nesmazatelná skvrna na pozdním středověku.[3]
- Zcela prapůvodní skutečnost, že člověk předpokládá totožnost vlastní psychologie s psychologií druhého, ztěžuje nebo znemožňuje správné pochopení ženské psýché.[3]
- Psychologie zaručuje skutečné vědění o druhém pohlaví a nahrazuje svévolné mínění, onen pramen nevyléčitelných nedorozumění, která pustošivě ničí manželství naší doby.[3]
- Vysoký ideál výchovy k osobnosti by se raději neměl aplikovat na děti.Neboť co se všeobecně rozumí pod“osobností“ , totiž určitá duševní celost schopná odporu a nadaná silou, to je dospělý ideál.Ten to ideál bychom chtěli podsouvat dětství v období, kdy si jedinec ještě není vědom problému své takzvané dospělosti nebo – což je ještě horší – kdy se mu vědomě vyhýbá. [3]
- Na prostředí člověka, zejména na děti, nepůsobí nic duševně silněji než nežitý život rodičů. [3]
- Je přirozené, že životní úsek mládí může prostřednictvím dalekosáhlého uznání pudové stránky získat.Může například získat právě uznání sexuality, jejíž neurotické vytěsnění člověka v nehorázné míře vzdaluje životu nebo ho nešťastně přímo vnutí do nanejvýš nevhodného života, s nímž se pak přímo musí znesvářit.Oprávněné přijetí a uznání normálních pudů přivádí mladého člověka k životu a sloučí ho s osudy, jež ho vedou dále k nezbytnostem a s tím spojeným nutným obětem a výkonům, které posilují jeho charakter a utvářejí jeho zkušenost. Naproti tomu pro dospělého člověka ve druhé polovině života, jak je obecně známo, nepřetržité rozšiřování života už zřejmě není tím správným principem, poněvadž sestup v životním odpoledni vyžaduje zjednodušení, omezení a zvnitřnění, to znamená individuální kulturu. [3]
O Jungovi
- Jung, jakožto dítě 19.století vyrůstal v prostředí tehdy ještě rurálního Švýcarska, kde se křesťanství proplétalo s lidovými pověrami.Jeden mnich s kláštera františkánů v Rapperswilu, což byla vesnice nedaleko Curyšského jezera, byl pověstný tím, že léčil nemocná zvířata.Obec v které žil byla převážně protestantská.
Podle Junga měli magie a lidoví léčitelé své příznivce ještě v 50.letech, a ve všech Švýcarských vesnicích se udržovaly archaické zvyky.
V údolí Lotschental v Bernských Alpách „dosud existují věci, o kterých se můžete dočíst v Paracelseovi“, řekl Jung v roce 1942.
Jako dítě vůbec nepochyboval , že jeho matka udržuje kontakty s duchy.Byla to ona, kdo ho učil modlitbám, které musel odříkávat, dříve než ho políbila na dobrou noc.
Žádal v nich Pána Ježíše, aby rozestřel svá ochranná křídla a einnehmen Kuchlein, kterého se chtěl zmocnit satan.
Ve švýcarské němčině mají obě slova dvojí význam – einnehmen může znamenat „kuřátko“ nebo také „koláček“.
Matka nechtěně učila malého Carla Gustava věřit v Ježíšovo kanibalství. [4]
Reference
CHYBA: {{Wikipedie}} — Chybí některý z parametrů „článek“, „kategorie“, „portál“, „rozcestník“.
- ↑ PECK, M. Scott. Nevyšlapanou cestou. Praha : Argo, 1996. 277 s. ISBN 80-7203-036-1.
- ↑ Kalendář VZP 2003
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 JUNG, Carl Gustav. Člověk a duše. Praha : Academia, 1995. 277 s. ISBN 80-200-0543-9.
- ↑ HAYMAN, Ronald. Život C.G.Junga – Zrození psychomága: Výňatek z 2.Kapitoly Ježíš Kanibal.. [s.l.] : Práh.
Mládí a stáří.: Vypadá to, jakoby ti mladí lidé, kteří se musí těžce potýkat s vnějším životem, byli ušetřeni vnitřních problémů, zatímco u těch, jejichž přizpůsobení je z nějakých důvodů snadné, se vyvíjejí sexuální problémy, nebo konflikty související s pocitem méněcennosti. Carl.Gustav.Jung. Člověk a duše ACADEMIA
Mládí a stáří.: Osobnost se vyvíjí v průběhu života z těžko znatelných nebo i neznatelných zárodečných vloh a teprve naše činy ukáží, kdo vlastně jsme.Jsme jako Slunce, které živí život na Zemi a plodí všelicos krásného, zvláštního i zlého: jsme jako matky, které nosí v lůně štěstí i hoře, o kterých nic nevědí.Zprvu nevíme, jaké činy nebo zločiny, jaký osud, jaké dobro a jaké zlo v sobě máme: a teprve podzim vyjeví, co zplodilo jaro, a teprve večer bude jasné, co ráno začalo. Carl.Gustav.Jung. Člověk a duše ACADEMIA
Mládí a stáří.: Neexistuje žádná lidská ohavnost a abnormalita, která by nebyla vložena do lůna milující matky.Jako Slunce září nad spravedlivými i nespravedlivými a jako těhotné a kojící matky pečují se stejnou láskou o dítka boží i o děti ďábla a nedbají o možné následky, tak jsme i my částmi této zvláštní přírody a stejně jako ona v sobě nosíme nedozírno. Carl.Gustav.Jung. Člověk a duše ACADEMIA