Jednání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Wikislovník|jednání}} |
|||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
* Jednej podle maxim, které mohou mít zároveň za předmět samy sebe jako obecné přírodní zákony.<br> [[Kant]], ''Základy metafyziky mravů'' B 79, Praha 1992, str. 99. |
* Jednej podle maxim, které mohou mít zároveň za předmět samy sebe jako obecné přírodní zákony.<br> [[Kant]], ''Základy metafyziky mravů'' B 79, Praha 1992, str. 99. |
||
* Každé '''jednání''', týkající se práv druhých lidí, jehož maxima se nesnáší s veřejností, je neprávo. <br> [[Kant]], ''Zum ewigen Frieden'', B 99, AA IX.245. |
* Každé '''jednání''', týkající se práv druhých lidí, jehož maxima se nesnáší s veřejností, je neprávo. <br> [[Kant]], ''Zum ewigen Frieden'', B 99, AA IX.245. |
||
{{Wikislovník|jednání}} |
|||
[[Kategorie:Témata]] |
[[Kategorie:Témata]] |
Verze z 28. 6. 2010, 16:23
- Jednej vždy tak, aby se maxima tvé vůle mohla stát principem všeobecného zákonodárství.
Kant, Základy metafyziky mravů B 52, Praha 1992, str. 84. - Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek.
Kant, Základy metafyziky mravů B 66, Praha 1992, str. 91. - Jednej podle maxim, které mohou mít zároveň za předmět samy sebe jako obecné přírodní zákony.
Kant, Základy metafyziky mravů B 79, Praha 1992, str. 99. - Každé jednání, týkající se práv druhých lidí, jehož maxima se nesnáší s veřejností, je neprávo.
Kant, Zum ewigen Frieden, B 99, AA IX.245.
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.