Julius Zeyer: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
Gepvun (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
(Žádný rozdíl)

Verze z 9. 5. 2006, 16:33

Julius Zeyer (26. dubna 1841 – 29. ledna 1901) byl český prozaik, epický básník a dramatik německo-francouzského původu.


  • Jsou chvíle, kdy i věci pláčí.
  • Okamžik, kdy člověk pánem svého osudu jest, nevyskýtá se nikdy dvakráte!
  • Je někdy slovo jako mocný klíč, jenž otevírá zámky silné tak jako osud sám.
  • Dům bez knih je jako tělo bez duše.
  • Neřest je hnusná nejvíce v malých poměrech.
  • Na světě jsou dvojí dobří lidé: mrtví, a ti, kteří se ještě nenarodili.

Ženy ♀

  • Ženy zůstávají stále dětmi, které žijí z očekávání.
  • Ženu ani květinou neudeř!
  • Ctnost ženy není hluboká jako moře, ale zloba její nemá konce jako svět.

Láska ♥

  • Nenávist je lásce blíž než mrazivá lhostejnost.
  • Toužit po lásce ještě neznamená milovat.
  • Pouhým stínem je celá věda, láska je věčným světlem.
  • Co je všem skryté, to láska uhádne.

CHYBA: {{Wikipedie}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „článek“, „kategorie“, „portál“, „rozcestník“.