Bytí: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Sartre o bytí a nicotě; typo
→‎Ověřené výroky: abecedně dle autorů
Řádek 1: Řádek 1:
== Ověřené výroky ==
== Ověřené výroky ==

* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref><br />— [[Boris Šťastný]]
* Každé dodatečné [[práce|pracovní]] místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení [[člověk|lidského]] '''bytí''' všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. <ref>Jan Berwid-Buquoy: ''Otec německého hospodářského zázraku'' - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.</ref><br />— [[Ludwig Erhard]]
* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref><br />— [[Jan Werich]]
* V Hamletovi totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br />— [[Radovan Lukavský]]
* [[Voda]] je nejměkčí a nejslabší '''bytí''' na [[svět]]ě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je [[dobro]]; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. <ref> Lao-C': ''Tao-te-ťing''. Praha : Pragokoncert, 1969.</ref><br />— [[Lao-c']]
* Příčinou toho [tj. dávání a tvoření] je, že '''bytí''' (''einai'') je každému žádoucí a milé. Naše bytí pak spočívá v činnosti (''energeia''), tedy v žití a v jednání. Bytí tvůrce pak spočívá v jeho díle skrze jeho činnost. Miluje tedy své dílo (''ergon''), protože miluje bytí (''einai'').<ref>Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1168a5.</ref><br />— [[Aristotelés]]
* Příčinou toho [tj. dávání a tvoření] je, že '''bytí''' (''einai'') je každému žádoucí a milé. Naše bytí pak spočívá v činnosti (''energeia''), tedy v žití a v jednání. Bytí tvůrce pak spočívá v jeho díle skrze jeho činnost. Miluje tedy své dílo (''ergon''), protože miluje bytí (''einai'').<ref>Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1168a5.</ref><br />— [[Aristotelés]]

* Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“. ... Je to '''bytí''', oč vždy každému tomuto jsoucnu samému jde.<ref> M. Heidegger, ''Bytí a čas'' §9, str. 59.</ref><br />— [[Martin Heidegger]]
* Každé dodatečné [[práce|pracovní]] místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení [[člověk|lidského]] '''bytí''' všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. <ref>Jan Berwid-Buquoy: ''Otec německého hospodářského zázraku'' - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.</ref><br />— [[Ludwig Erhard]]

* Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“. ... Je to '''bytí''', oč vždy každému tomuto jsoucnu samému jde.<ref> M. Heidegger, ''Bytí a čas'' §9, str. 59.</ref><br />— [[Martin Heidegger]]

* [[Voda]] je nejměkčí a nejslabší '''bytí''' na [[svět]]ě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je [[dobro]]; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. <ref> Lao-C': ''Tao-te-ťing''. Praha : Pragokoncert, 1969.</ref><br />— [[Lao-c']]

* V Hamletovi totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br />— [[Radovan Lukavský]]

* [[Nic]]ota obchází [[bytí]]. To znamená, že [[bytí]] nemá žádnou potřebu [[nic]]oty, má-li být uvažováno, a&nbsp;my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po [[nic]]otě. Ale na druhé straně [[nic]]ota, která není, může mít jen propůjčenou [[Existence|existenci]] a&nbsp;získává tak své [[bytí]] z&nbsp;[[bytí]]. S&nbsp;[[nic]]otou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic [[bytí]], a&nbsp;totální zánik [[bytí]] by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik [[nic]]oty. Nebytí existuje pouze na hranici [[bytí]].<ref name="Teorie ničeho"/><br />— [[Jean-Paul Sartre]]
* [[Nic]]ota obchází [[bytí]]. To znamená, že [[bytí]] nemá žádnou potřebu [[nic]]oty, má-li být uvažováno, a&nbsp;my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po [[nic]]otě. Ale na druhé straně [[nic]]ota, která není, může mít jen propůjčenou [[Existence|existenci]] a&nbsp;získává tak své [[bytí]] z&nbsp;[[bytí]]. S&nbsp;[[nic]]otou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic [[bytí]], a&nbsp;totální zánik [[bytí]] by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik [[nic]]oty. Nebytí existuje pouze na hranici [[bytí]].<ref name="Teorie ničeho"/><br />— [[Jean-Paul Sartre]]

* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref><br />— [[Boris Šťastný]]
* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref><br />— [[Jan Werich]]


== Připisované výroky ==
== Připisované výroky ==

Verze z 16. 1. 2015, 23:25

Ověřené výroky

  • Příčinou toho [tj. dávání a tvoření] je, že bytí (einai) je každému žádoucí a milé. Naše bytí pak spočívá v činnosti (energeia), tedy v žití a v jednání. Bytí tvůrce pak spočívá v jeho díle skrze jeho činnost. Miluje tedy své dílo (ergon), protože miluje bytí (einai).[1]
    Aristotelés
  • Každé dodatečné pracovní místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení lidského bytí všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. [2]
    Ludwig Erhard
  • Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“. ... Je to bytí, oč vždy každému tomuto jsoucnu samému jde.[3]
    Martin Heidegger
  • Voda je nejměkčí a nejslabší bytí na světě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je dobro; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. [4]
    Lao-c'
  • V Hamletovi totiž nejde o dilema života a smrti, ale o bytí a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "Být, či nebýt?", a ne "Žít, nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné lidské bytí je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.[5]
    Radovan Lukavský
  • Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytíbytí. S nicotou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic bytí, a totální zánik bytí by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.[6]
    Jean-Paul Sartre
  • Jsme vedeni přesvědčením, že lidská odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského bytí, součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.[7]
    Boris Šťastný

Připisované výroky

  • Být člověkem znamená snažit se být bohem. -- Jean-Paul Sartre
  • Být na okraji světa naní příznivá situace pro toho, kdo chce svět přetvořit. -- Simone de Beauvoirová
  • Být ničím a nic nemilovat je jedno a totéž. -- Ludwig Feuerbach
  • Být pravověrný znamená nemyslet - nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí. -- George Orwell
  • Být radikální znamená uchopit věc u kořene. Kořen člověka je však člověk. -- Karel Marx
  • Být šťastný je největším úspěchem člověka. Je to odezva celé lidské bytosti na tvůrčí orientaci, směřující k člověku samotnému i k okolnímu světu. -- Erich Fromm
  • Být znamená milovat sebe sama. -- Ludwig Feuerbach
  • Být znamená být vnímán. -- George Berkeley
  • Bytí a nebytí vyrůstají jedno z druhého, těžké a lehké se vzájemně doplňují, dlouhé a krátké se vzájemně vytvářejí, vysoké a hluboké se vzájemně určují, tón a hlas se spolu vzájemně snoubí, před a po se vzájemně následují. -- Lao-c'
  • Bytí není ani dobré, ani zlé, ale kdyby člověk nedovedl rozlišovati mezi dobrem a zlem, vyhubil by se na této zemi, protože je nadán mnohotnějšími schopnostmi než jiní živočichové; zvířata ukazují svůj život právem silnějšího, člověk je schopen posloužiti si nejen právem silnějšího, ale i právem podlejšího. -- Josef Čapek
  • Bytí se ustavovalo seskupováním. Zdá se, že tíhne k tomu ustavovat se, aniž se muselo seskupovat. -- Antoine de Saint-Exupéry
  • Lidské bytí se nevyčerpává horizontálním pachtěním od narození ke smrti, nýbrž do něj vstupuje i jiný rozměr: schopnost věčnosti. Člověk je bytost, která je schopná vnímat nejen užitečnost, nýbrž i dobro, nejen přijatelnost, nýbrž i pravdu, nejen prospěšnost, nýbrž i krásu. -- Erazim Kohák
  • Život začíná tím, že je všechna požadovaná a dostatečná informace zkombinována tak, aby povstalo nové bytí. To vzniká přesně tehdy, když všechna potřebná informace přinesená spermií se spojí s informací přinesenou vajíčkem. Pokud spermie pronikne do vajíčka, povstává nová bytost. Ne teoretický člověk, ale už bytost, kterou budeme později nazývat Petr, Pavel nebo Marie. -- Jérôme Lejeune

Reference

  1. Aristotelés, Etika Nikomachova 1168a5.
  2. Jan Berwid-Buquoy: Otec německého hospodářského zázraku - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.
  3. M. Heidegger, Bytí a čas §9, str. 59.
  4. Lao-C': Tao-te-ťing. Praha : Pragokoncert, 1969.
  5. Kašpárková, Marcela: Deset vyznání. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.
  6. BARROW, John D.. Teorie ničeho. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 58.  
  7. návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008
  8. Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)

Viz také

Život