Prázdnota: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ T. Williams |
m sražení položek seznamu dle požadavku |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] říkali, že je [[Prázdnota|prázdno]] a že z [[Nekonečno|nekonečna]] vstupuje do [[svět]]a jednak vzduch, jako by jej [[svět]] vdechoval, jednak [[Prázdnota|prázdno]] oddělující věci, ježto je [[Prázdnota|prázdno]] jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u [[Číslo|čísel]], neboť [[Prázdnota|prázdno]] ohraničuje jejich podstatu.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B9, [[Aristotelés]], ''Met''. 1080b18-20. |
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] říkali, že je [[Prázdnota|prázdno]] a že z [[Nekonečno|nekonečna]] vstupuje do [[svět]]a jednak vzduch, jako by jej [[svět]] vdechoval, jednak [[Prázdnota|prázdno]] oddělující věci, ježto je [[Prázdnota|prázdno]] jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u [[Číslo|čísel]], neboť [[Prázdnota|prázdno]] ohraničuje jejich podstatu.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B9, [[Aristotelés]], ''Met''. 1080b18-20. |
||
* [[Indie|Indická]] [[nula]] vyjadřuje [[Prázdnota|prázdnotu]] či nepřítomnost, ale také [[prostor]], [[Nebe|nebeskou klenbu]], [[Hvězda|hvězdno]]u oblohu, ovzduší a [[éter]], právě tak jako [[nic]], veličinu, kterou není třeba brát do úvahy, nepodstatný prvek.<ref name="Teorie ničeho3" /><br />— [[Georges Ifrah]] |
* [[Indie|Indická]] [[nula]] vyjadřuje [[Prázdnota|prázdnotu]] či nepřítomnost, ale také [[prostor]], [[Nebe|nebeskou klenbu]], [[Hvězda|hvězdno]]u oblohu, ovzduší a [[éter]], právě tak jako [[nic]], veličinu, kterou není třeba brát do úvahy, nepodstatný prvek.<ref name="Teorie ničeho3" /><br />— [[Georges Ifrah]] |
||
* Je těžké najít nějakou moderní paralelu k pocitu [[hrůza|hrůzy]], jaká se zmocňovala [[člověk]]a sedmnáctého století při pouhé myšlence, že [[Prázdnota|vakuum]] by mohlo bez vynaložení zvláštního úsilí existovat a udržovat se; dobrou analogií by snad byl [[Materialismus|materialista]], který by byl nucen uznat, že [[posmrtný život]] existuje.<ref name="Teorie ničeho4" /><br />— [[Alban Krailsheimer]] |
* Je těžké najít nějakou moderní paralelu k pocitu [[hrůza|hrůzy]], jaká se zmocňovala [[člověk]]a sedmnáctého století při pouhé myšlence, že [[Prázdnota|vakuum]] by mohlo bez vynaložení zvláštního úsilí existovat a udržovat se; dobrou analogií by snad byl [[Materialismus|materialista]], který by byl nucen uznat, že [[posmrtný život]] existuje.<ref name="Teorie ničeho4" /><br />— [[Alban Krailsheimer]] |
||
* Kdyby tu nebylo [[Prázdnota|vakua]] se svou vlastní separátní [[Bytí|existencí]], „[[Bytí|jsoucí]]“ by se nemohlo pohybovat – a také by nemohlo být žádné „mnohé“, protože by nebylo nic, co by udržovalo věci odděleny.<ref name="Teorie ničeho2" /><br />— [[Leukippos z Milétu]] |
* Kdyby tu nebylo [[Prázdnota|vakua]] se svou vlastní separátní [[Bytí|existencí]], „[[Bytí|jsoucí]]“ by se nemohlo pohybovat – a také by nemohlo být žádné „mnohé“, protože by nebylo nic, co by udržovalo věci odděleny.<ref name="Teorie ničeho2" /><br />— [[Leukippos z Milétu]] |
||
* Pro [[Aristotelés|Aristotela]], který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním [[svět]]a na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné [[Prázdnota|prázdnoty]], všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě [[bytí]], izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává [[člověk]]a napospas nevykořenitelnému horroru vacui.<ref name="Teorie ničeho" /><br />— [[Brian Rotman]] |
* Pro [[Aristotelés|Aristotela]], který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním [[svět]]a na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné [[Prázdnota|prázdnoty]], všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě [[bytí]], izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává [[člověk]]a napospas nevykořenitelnému horroru vacui.<ref name="Teorie ničeho" /><br />— [[Brian Rotman]] |
||
* [[Prázdnota|Vakuum]] je trochu lepší [[peklo]] než cokoliv z té látky, kterou je [[příroda]] nahradila.<ref name="Barrow" /><br />— [[Tennessee Williams]] |
* [[Prázdnota|Vakuum]] je trochu lepší [[peklo]] než cokoliv z té látky, kterou je [[příroda]] nahradila.<ref name="Barrow" /><br />— [[Tennessee Williams]] |
||
Verze z 17. 1. 2015, 19:12
- Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.[1]
— 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20. - Indická nula vyjadřuje prázdnotu či nepřítomnost, ale také prostor, nebeskou klenbu, hvězdnou oblohu, ovzduší a éter, právě tak jako nic, veličinu, kterou není třeba brát do úvahy, nepodstatný prvek.[2]
— Georges Ifrah - Je těžké najít nějakou moderní paralelu k pocitu hrůzy, jaká se zmocňovala člověka sedmnáctého století při pouhé myšlence, že vakuum by mohlo bez vynaložení zvláštního úsilí existovat a udržovat se; dobrou analogií by snad byl materialista, který by byl nucen uznat, že posmrtný život existuje.[3]
— Alban Krailsheimer - Kdyby tu nebylo vakua se svou vlastní separátní existencí, „jsoucí“ by se nemohlo pohybovat – a také by nemohlo být žádné „mnohé“, protože by nebylo nic, co by udržovalo věci odděleny.[4]
— Leukippos z Milétu - Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.[5]
— Brian Rotman - Vakuum je trochu lepší peklo než cokoliv z té látky, kterou je příroda nahradila.[6]
— Tennessee Williams
Viz také
Reference
- ↑ Kosmologie u předsókratiků: Pýthagorejská kosmologie [online]. Filosofická fakulta Masarykovy university, [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 40.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 100.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 65.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 60.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 94.
Externí odkazy
- Encyklopedický článek Prázdnota ve Wikipedii