Aristotelés: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Čísla a pýthagoreismus: typo |
m sražení položek seznamu dle požadavku |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] skládají celý [[vesmír]] z [[Číslo|čísel]], ale ne z [[Číslo|čísel]]-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B9, Aristotelés, ''Met''. 1080b18-20. |
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] skládají celý [[vesmír]] z [[Číslo|čísel]], ale ne z [[Číslo|čísel]]-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B9, Aristotelés, ''Met''. 1080b18-20. |
||
* …[[Číslo|čísla]] jsou první z celé [[Příroda|přírody]], proto usoudili, že prvky [[Číslo|čísel]] jsou též prvky všech věcí a že celý [[vesmír]] je [[Harmonie|harmonií]] a [[Číslo|číslem]].<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /> ''(o Pýthagorovcích)''<br />— 58 B4, Aristotelés, ''Met''. I, V, 986a1-3. |
* …[[Číslo|čísla]] jsou první z celé [[Příroda|přírody]], proto usoudili, že prvky [[Číslo|čísel]] jsou též prvky všech věcí a že celý [[vesmír]] je [[Harmonie|harmonií]] a [[Číslo|číslem]].<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /> ''(o Pýthagorovcích)''<br />— 58 B4, Aristotelés, ''Met''. I, V, 986a1-3. |
||
* …prvky [[Číslo|čísla]] jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé [[nebe]]… z [[Číslo|čísel]].<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— Aristotelés, ''Met''. I, 5, 986a17-21. |
* …prvky [[Číslo|čísla]] jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé [[nebe]]… z [[Číslo|čísel]].<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— Aristotelés, ''Met''. I, 5, 986a17-21. |
||
* Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž<br />omezené a neomezené,<br />sudé a liché,<br />jedno a množství,<br />pravé a levé,<br />mužské a ženské,<br />věc v klidu a věc v pohybu,<br />přímé a křivé,<br />světlo a tma,<br />dobré a zlé,<br />čtverec a obdélník.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— Aristotelés, ''Met''. I, 5, 986a22-26. |
* Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž<br />omezené a neomezené,<br />sudé a liché,<br />jedno a množství,<br />pravé a levé,<br />mužské a ženské,<br />věc v klidu a věc v pohybu,<br />přímé a křivé,<br />světlo a tma,<br />dobré a zlé,<br />čtverec a obdélník.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— Aristotelés, ''Met''. I, 5, 986a22-26. |
||
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] říkali, že je [[Prázdnota|prázdno]] a že z [[Nekonečno|nekonečna]] vstupuje do [[svět]]a jednak vzduch, jako by jej [[svět]] vdechoval, jednak [[Prázdnota|prázdno]] oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u [[Číslo|čísel]], neboť [[Prázdnota|prázdno]] ohraničuje jejich podstatu.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B30, Aristotelés, ''Fyzika'' 213b22-27. |
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] říkali, že je [[Prázdnota|prázdno]] a že z [[Nekonečno|nekonečna]] vstupuje do [[svět]]a jednak vzduch, jako by jej [[svět]] vdechoval, jednak [[Prázdnota|prázdno]] oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u [[Číslo|čísel]], neboť [[Prázdnota|prázdno]] ohraničuje jejich podstatu.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B30, Aristotelés, ''Fyzika'' 213b22-27. |
||
Verze z 17. 1. 2015, 19:23
Aristotelés ze Stageiry (384 př. n. l., Stageira, Chalkidiki – 322 př. n. l., Euboia) byl filosof vrcholného období řecké filosofie.
Barbar
Čísla a pýthagoreismus
- Pýthagorovci skládají celý vesmír z čísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.[2]
— 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20. - …čísla jsou první z celé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí a že celý vesmír je harmonií a číslem.[2] (o Pýthagorovcích)
— 58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3. - …prvky čísla jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé nebe… z čísel.[2]
— Aristotelés, Met. I, 5, 986a17-21. - Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž
omezené a neomezené,
sudé a liché,
jedno a množství,
pravé a levé,
mužské a ženské,
věc v klidu a věc v pohybu,
přímé a křivé,
světlo a tma,
dobré a zlé,
čtverec a obdélník.[2]
— Aristotelés, Met. I, 5, 986a22-26. - Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.[2]
— 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.
Člověk
Přisuzované výroky
Různé
- Celek je to, co má počátek, střed a konec.[upřesnit 1]
- Jedna vlaštovka jaro nedělá.[upřesnit 2]
- Ne vždy je to samé být dobrým člověkem a být dobrým občanem.[upřesnit 2]
- "Nic" neexistuje, existovat může pouze "něco".[upřesnit 3]
- Pravděpodobná nemožnost má vždy přednost před nepřesvědčivou možností.[upřesnit 1]
- Ten, kdo není schopen žít ve společnosti nebo ji neshledává pro sebe dostatečnou, je buď zvíře, nebo bůh.[upřesnit 4]
- Ti, kdo jsou podřízeni, se bouří, aby se stali rovnými. Ti, kdo jsou rovní, se bouří, aby se stali nadřazenými.[upřesnit 4]
- Vládnout by měli ti, kdo jsou schopni vládnout nejlépe.[upřesnit 4]
- Zvyk nalézati ve všem všudy jen směšnou stránku je nejspolehlivějším příznakem duše mělké - neboť směšné leží vždy na povrchu.
- Osvícené sobectví, znamená činění druhým dobré věci.
Bůh
- Třebaže je Bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.[4]
Ctižádost
- Lidé ctižádostiví bývají závistivější než lidé bez ctižádosti.
Čas
- Čas věci rozdírá. Vše stárne pod mocí Času a je zapomenuto, jak Čas mine.[upřesnit 5]
Člověk
- Člověk je přirozeností politický živočich.[upřesnit 4]
- Člověk je tvor společenský.
- Dokonalý člověk je nejlepší z živočichů, pokud je ale oddělen od zákona a spravedlnosti, je nejhorší ze zvířat.[upřesnit 4]
- Lidé obecně touží po dobru, a to nejen proto, že po něm toužili jejich otcové.[upřesnit 4]
- Všichni lidé od přirozenosti touží po poznání.[upřesnit 3]
- Jsme tím, co opakovaně děláme. Dokonalost tedy není čin, ale zvyk.
- Ideální člověk čerpá svou radost z prokazování laskavostí druhým.
- Lidé rozumem silní ovládají jiné přirozeně.
- Nejpozoruhodnější na člověku je jeho schopnost myšlení.
- Osvícené sobectví - činění druhým dobré věci.
Filozofie
- Lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili.
Hněv
- Každý se může rozhněvat – to je snadné. Ale rozhněvat se na správnou osobu, ve správné míře, ve správnou dobu, správným směrem a správným způsobem – to není v moci každého a není to snadné.
Jídlo
- Moudří lidé jedí, aby žili. Někteří však bohužel žijí, aby jedli.[upřesnit 2]
Moudrost
Mravnost
- Kdo pokračuje ve vědách, ale upadá v mravnosti, více upadá než pokračuje.
Odvaha
Peníze
Poznání
- Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat.
Pravda
Přátelství
- Touha po přátelství vzniká rychle, avšak přátelství nikoliv.
Příroda
- Příroda nečiní nic bezdůvodně.[upřesnit 4]
- Ve všech věcech přírody existuje cosi nádherného.
Přítel
- Ach milí přátelé! Přátelé neexistují.
- Co je přítel? Jedna duše ve dvou tělech.
- Míti přátele znamená být vážen pro sebe samého.
- Přítel všech - přítel nikoho.
- V neštěstí poznáš přítele.[upřesnit 6]
Spravedlnost
- Být spravedlivým v mysli ještě neznamená být spravedlivým v činech.
Stát
- Stát není pouze společnost, která má veřejné místo, zřízené pro potírání zločinu a kvůli směně. Politická společnost existuje kvůli vznešeným činům, a nejen kvůli kamarádství.[upřesnit 4]
- Základem demokratického státu je svoboda.[upřesnit 4]
Štěstí
- Štěstí náleží těm, kdo sami sobě dostačí.
Rozum
Tělo
- Nic tak neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost.
Úspěch
- Neuspět je možné mnoha způsoby, zatímco uspět je možné pouze způsobem jedním.[upřesnit 2]
Vášeň
- Je v povaze vášně, že není uspokojena, a většina lidí žije jenom kvůli požitku z ní.[upřesnit 4]
Vzdělanost
- Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří.
- Vzdělání má hořké kořínky, ale sladké ovoce.
Zákon
- Základní podmínkou dobrého života v obci jest vláda zákonů, nikoli lidí.[upřesnit 4]
- Zákon je rozum zbavený vášně.
- Zákony, ač již byly sepsány, by neměly vždy zůstat nezměněny.[upřesnit 4]
Zkušenost
- Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč.
Zlo
- Zlo sobě připravuje, kdo ho chystá jinému.
- Zlo lidi spojuje.[upřesnit 1]
- Válčíme proto,abychom mohli žít v míru.
Žena
- Chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor a ohlédl se za hezkou ženou? Lituji tě, příteli, protože to je otázka slepce.
Život
- Život je pohyb.
Řekli o Aristotelovi
- Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.[5]
— Brian Rotman
Reference
- ↑ Politika 1252b
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Kosmologie u předsókratiků: Pýthagorejská kosmologie [online]. Filosofická fakulta Masarykovy university, [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Etika Nikomachova 1141a23
- ↑ Milujte se! 16/2011 strana 10 Nebesa vypravují o boží slávě... (Dostupné on-line)
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 60.
Potřebující upřesnění
Externí odkazy
Encyklopedický článek Aristotelés ve Wikipedii
Galerie Aristotelēs ve Wikimedia Commons
- Nikomachische Ethik (německy)
- Heslo Aristoteles v Philosophen-Lexikon (Rudolf Eisler, 1912) (německy)
- Aristotelovy spisy (anglicky)
- Aristotelovy texty (anglicky)
- Stanford Encyclopedia of Philosophy (anglicky)
- Odkazy na stránky s Aristotelem (německy)