Číslo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m sražení položek seznamu dle požadavku |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
* Co je nejmoudřejší? [[Číslo]].<ref name="Riedweg"/><br />— [[Pythagoras]] |
* Co je nejmoudřejší? [[Číslo]].<ref name="Riedweg"/><br />— [[Pythagoras]] |
||
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] skládají celý [[vesmír]] z [[Číslo|čísel]], ale ne z [[Číslo|čísel]]-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B9, [[Aristotelés]], ''Met''. 1080b18-20. |
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] skládají celý [[vesmír]] z [[Číslo|čísel]], ale ne z [[Číslo|čísel]]-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B9, [[Aristotelés]], ''Met''. 1080b18-20. |
||
* …[[Číslo|čísla]] jsou první z celé [[Příroda|přírody]], proto usoudili, že prvky [[Číslo|čísel]] jsou též prvky všech věcí a že celý [[vesmír]] je [[Harmonie|harmonií]] a [[Číslo|číslem]]. (O Pýthagorovcích)<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B4, [[Aristotelés]], ''Met''. I, V, 986a1-3. |
* …[[Číslo|čísla]] jsou první z celé [[Příroda|přírody]], proto usoudili, že prvky [[Číslo|čísel]] jsou též prvky všech věcí a že celý [[vesmír]] je [[Harmonie|harmonií]] a [[Číslo|číslem]]. (O Pýthagorovcích)<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B4, [[Aristotelés]], ''Met''. I, V, 986a1-3. |
||
* …prvky [[Číslo|čísla]] jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé [[nebe]]… z [[Číslo|čísel]].<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— [[Aristotelés]], ''Met''. I, 5, 986a17-21. |
* …prvky [[Číslo|čísla]] jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé [[nebe]]… z [[Číslo|čísel]].<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— [[Aristotelés]], ''Met''. I, 5, 986a17-21. |
||
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] říkali, že je [[Prázdnota|prázdno]] a že z [[Nekonečno|nekonečna]] vstupuje do [[svět]]a jednak vzduch, jako by jej [[svět]] vdechoval, jednak [[Prázdnota|prázdno]] oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u [[Číslo|čísel]], neboť [[Prázdnota|prázdno]] ohraničuje jejich podstatu.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B30, [[Aristotelés]], ''Fyzika'' 213b22-27. |
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] říkali, že je [[Prázdnota|prázdno]] a že z [[Nekonečno|nekonečna]] vstupuje do [[svět]]a jednak vzduch, jako by jej [[svět]] vdechoval, jednak [[Prázdnota|prázdno]] oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u [[Číslo|čísel]], neboť [[Prázdnota|prázdno]] ohraničuje jejich podstatu.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B30, [[Aristotelés]], ''Fyzika'' 213b22-27. |
||
* Patři na [[nebe]]sa, na [[Země|zemi]], na [[moře]]; na vše, co září v nich či nad nimi; na všechno, co se plazí, létá či plave; všechno má tvary, protože všechno má [[Číslo|čísla]]. Odejmi jim [[číslo]], a nebudou ničím… Ptej se, co se ti líbí na tanci, a [[číslo]] odpoví: „Hle, já to jsem.“ Zkoumej krásu tělesných tvarů, a najdeš, že vše je na svém místě díky [[Číslo|číslu]]. Zkoumej krásu tělesných pohybů, a nalezneš, že vše se děje v pravý čas díky [[Číslo|číslu]].<ref name="Teorie všeho" /><br />— [[Augustinus|svatý Augustin]] |
* Patři na [[nebe]]sa, na [[Země|zemi]], na [[moře]]; na vše, co září v nich či nad nimi; na všechno, co se plazí, létá či plave; všechno má tvary, protože všechno má [[Číslo|čísla]]. Odejmi jim [[číslo]], a nebudou ničím… Ptej se, co se ti líbí na tanci, a [[číslo]] odpoví: „Hle, já to jsem.“ Zkoumej krásu tělesných tvarů, a najdeš, že vše je na svém místě díky [[Číslo|číslu]]. Zkoumej krásu tělesných pohybů, a nalezneš, že vše se děje v pravý čas díky [[Číslo|číslu]].<ref name="Teorie všeho" /><br />— [[Augustinus|svatý Augustin]] |
||
* Důmyslná metoda vyjádření každého možného [[Číslo|čísla]] pomocí souboru deseti symbolů (každý [[symbol]] má místní a absolutní [[Hodnota|hodnotu]]) vznikla v [[Indie|Indii]]. Myšlenka se zdá dnes být tak prostá, že už nevnímáme její význam a nesmírnou důležitost. Její důležitost si lépe uvědomíme, když uvážíme, že byla nedostupná dvěma největším mužům [[starověk]]u, [[Archimédés|Archimédovi]] a [[Apollónios z Pergy|Apolloniovi]].<ref name="Teorie ničeho" /><br />— [[Pierre Simon de Laplace]] |
* Důmyslná metoda vyjádření každého možného [[Číslo|čísla]] pomocí souboru deseti symbolů (každý [[symbol]] má místní a absolutní [[Hodnota|hodnotu]]) vznikla v [[Indie|Indii]]. Myšlenka se zdá dnes být tak prostá, že už nevnímáme její význam a nesmírnou důležitost. Její důležitost si lépe uvědomíme, když uvážíme, že byla nedostupná dvěma největším mužům [[starověk]]u, [[Archimédés|Archimédovi]] a [[Apollónios z Pergy|Apolloniovi]].<ref name="Teorie ničeho" /><br />— [[Pierre Simon de Laplace]] |
||
* Místo je [[Nic|ničím]], a zrovna tak i [[prostor]], pokud v jeho nitru nestojí [[číslo]].<ref name="Teorie ničeho2" /><br />— [[Paul Dirac]] |
* Místo je [[Nic|ničím]], a zrovna tak i [[prostor]], pokud v jeho nitru nestojí [[číslo]].<ref name="Teorie ničeho2" /><br />— [[Paul Dirac]] |
||
* V [[Galaxie|galaxii]] je 10<sup>11</sup> hvězd. Kdysi to bývalo opravdu velké [[číslo]]. Ale je to jenom 100 miliard, to je míň než schodek státního rozpočtu. Takovým číslům jsme říkali [[Astronomie|astronomická]], teď bychom jim měli říkat čísla [[ekonomie|ekonomická]].<br />— [[Richard Feynman]] |
* V [[Galaxie|galaxii]] je 10<sup>11</sup> hvězd. Kdysi to bývalo opravdu velké [[číslo]]. Ale je to jenom 100 miliard, to je míň než schodek státního rozpočtu. Takovým číslům jsme říkali [[Astronomie|astronomická]], teď bychom jim měli říkat čísla [[ekonomie|ekonomická]].<br />— [[Richard Feynman]] |
||
Verze z 17. 1. 2015, 19:23
- Co je nejmoudřejší? Číslo.[1]
— Pythagoras - Pýthagorovci skládají celý vesmír z čísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.[2]
— 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20. - …čísla jsou první z celé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí a že celý vesmír je harmonií a číslem. (O Pýthagorovcích)[2]
— 58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3. - …prvky čísla jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé nebe… z čísel.[2]
— Aristotelés, Met. I, 5, 986a17-21. - Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.[2]
— 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27. - Patři na nebesa, na zemi, na moře; na vše, co září v nich či nad nimi; na všechno, co se plazí, létá či plave; všechno má tvary, protože všechno má čísla. Odejmi jim číslo, a nebudou ničím… Ptej se, co se ti líbí na tanci, a číslo odpoví: „Hle, já to jsem.“ Zkoumej krásu tělesných tvarů, a najdeš, že vše je na svém místě díky číslu. Zkoumej krásu tělesných pohybů, a nalezneš, že vše se děje v pravý čas díky číslu.[3]
— svatý Augustin - Důmyslná metoda vyjádření každého možného čísla pomocí souboru deseti symbolů (každý symbol má místní a absolutní hodnotu) vznikla v Indii. Myšlenka se zdá dnes být tak prostá, že už nevnímáme její význam a nesmírnou důležitost. Její důležitost si lépe uvědomíme, když uvážíme, že byla nedostupná dvěma největším mužům starověku, Archimédovi a Apolloniovi.[4]
— Pierre Simon de Laplace - Místo je ničím, a zrovna tak i prostor, pokud v jeho nitru nestojí číslo.[5]
— Paul Dirac - V galaxii je 1011 hvězd. Kdysi to bývalo opravdu velké číslo. Ale je to jenom 100 miliard, to je míň než schodek státního rozpočtu. Takovým číslům jsme říkali astronomická, teď bychom jim měli říkat čísla ekonomická.
— Richard Feynman
Viz také
Reference
- ↑ RIEDWEG, Christoph. Pythagoras: His Life, Teaching, and Influence. New York : Cornell University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-7452-1. S. 77. (anglicky)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Kosmologie u předsókratiků: Pýthagorejská kosmologie [online]. Filosofická fakulta Masarykovy university, [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 214.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 49.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 53.
