Náboženství: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
YiFeiBot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 34 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q9174)
Vložení ověřeného citátu + zdroj
Řádek 9: Řádek 9:
* '''Náboženské''' utrpení je současně výrazem skutečného utrpení a protestem proti skutečnému utrpení. '''Náboženství''' je vzdychem utláčeného tvora, srdcem světa bez srdce a duší podmínek bez duše. Je [[opium|opiem]] [[lid]]stva! [[Karl Marx]]
* '''Náboženské''' utrpení je současně výrazem skutečného utrpení a protestem proti skutečnému utrpení. '''Náboženství''' je vzdychem utláčeného tvora, srdcem světa bez srdce a duší podmínek bez duše. Je [[opium|opiem]] [[lid]]stva! [[Karl Marx]]
* Jakmile jde o [[peníze]], jsou všichni lidé stejného [[náboženství]]. [[Voltaire]]
* Jakmile jde o [[peníze]], jsou všichni lidé stejného [[náboženství]]. [[Voltaire]]
* Dokud budou darebáci a hlupáci, budou i [[Náboženství|náboženství]]. Naše je nepochybně nejsměšnější, nejabsurdnější a nejkrvavější, které kdy nakazilo svět. [[Voltaire]]<ref>„Tant qu’il y aura des fripons et des imbéciles, il y aura des religions. La nôtre est sans contredit la plus ridicule, la plus absurde, et la plus sanguinaire qui ait jamais infecté le monde." [[Voltaire]] v dopisu pruskému králi [[Fridrich II. Veliký|Fridrichu II. Velikému]] ze dne 5. 1. 1767. Otištěno mnohokrát, viz např.: ''Oeuvres Complètes de Voltaire. Tome LIII. Correspondance avec le Roi le de Prusse, Tome II.'' Paris: Armand-Aubree, 1830. [Uvedený text je na str. 184.]</ref>
* Nepotřebujeme [[mravnost]]i a '''náboženství''' abstraktně, v soustavách a v [[Kniha|knihách]], ale v životě, v hospodaření a v [[Politika|politice]]. [[Etika]] není pro psací stůl, '''náboženství''' není pro kostel.[[Tomáš Garrigue Masaryk]]<ref>Židlochovický zpravodaj, březen 2008, s.2</ref>
* Nepotřebujeme [[mravnost]]i a '''náboženství''' abstraktně, v soustavách a v [[Kniha|knihách]], ale v životě, v hospodaření a v [[Politika|politice]]. [[Etika]] není pro psací stůl, '''náboženství''' není pro kostel.[[Tomáš Garrigue Masaryk]]<ref>Židlochovický zpravodaj, březen 2008, s.2</ref>
* [[Politika]] slouží k '''náboženství'''. [[Politika]], zbavená '''náboženství''' je smrtelnou léčkou, protože vraždí duši. [[Móhandás Karamčand Gándhí|Mahátmá Gándhí]]
* [[Politika]] slouží k '''náboženství'''. [[Politika]], zbavená '''náboženství''' je smrtelnou léčkou, protože vraždí duši. [[Móhandás Karamčand Gándhí|Mahátmá Gándhí]]

Verze z 17. 10. 2015, 21:05

  • Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli. Gottlieb Fichte[1]
  • Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého. Sigmund Freud[2]
  • Náboženství je 1) systém symbolů, které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí a 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že 5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické. Clifford Geertz[3]
  • Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu. Karel Marx[4]
  • Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každému náboženství. Náboženství je pak vztah člověka k posvátnému. Rudolf Otto[5]
  • Náboženství je loajalita ke světu. Alfred North Whitehead[6]
  • Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti. Ivan Štampach[7]
  • Skutečnost náboženství je zděšení člověka před sebou samým. Karl Barth
  • Náboženské utrpení je současně výrazem skutečného utrpení a protestem proti skutečnému utrpení. Náboženství je vzdychem utláčeného tvora, srdcem světa bez srdce a duší podmínek bez duše. Je opiem lidstva! Karl Marx
  • Jakmile jde o peníze, jsou všichni lidé stejného náboženství. Voltaire
  • Dokud budou darebáci a hlupáci, budou i náboženství. Naše je nepochybně nejsměšnější, nejabsurdnější a nejkrvavější, které kdy nakazilo svět. Voltaire[8]
  • Nepotřebujeme mravnosti a náboženství abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v životě, v hospodaření a v politice. Etika není pro psací stůl, náboženství není pro kostel.Tomáš Garrigue Masaryk[9]
  • Politika slouží k náboženství. Politika, zbavená náboženství je smrtelnou léčkou, protože vraždí duši. Mahátmá Gándhí
  • Jestliže věříte v Boha, tak nerozumím, proč by měl být rozdíl věřit jako katolík, žid nebo muslim. Základ všech náboženství: dobro, etika, nezabíjet a starat se o své rodiče - je stejný. Myslím, že lidi by měli míň dbát o to, co je v náboženství rozděluje, ale víc o etiku. - Nicholas Winton [10]
  • Dokud nestrhneme zdi mezi náboženstvími, mír na zemi nezavládne. – Son Mjong Mun[11]
  • Myslím, že by bylo smutné, kdyby jste opravdu potřebovali nábožentství k tomu, aby jste byli dobří. Neboť když se nad tím zamyslíte, znamenalo by to, že buď jste získali svou morálku a své hodnoty z Bible, Koránu či jiné svaté knihy, anebo že jste dobří jenom proto, že se bojíte Boha, protože nechcete jít do pekla nebo chcete jít do nebe. – Richard Dawkins[12]


Odkazy

  1. HELLER, Jan; MRÁZEK, Milan. Nástin religionistiky. Praha : Kalich, 2004. ISBN 80-70-17-721-7. s. 18.
  2. ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Náboženství v dialogu. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-71-78-168-1. s. 28.
  3. GEERTZ, Clifford. Náboženství jako kulturní systém. in: Interpretace kultur: vybrané eseje, Praha : Portál, 2000. ISBN 80-85-85-089-3. s. 107.
  4. ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-804-X. s. 269.
  5. OTTO, Rudolf. Posvátno. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-70-21-260-8. s. 20-26.
  6. Alfred North Whitehead, Religion in the making, kap. II.
  7. ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Malý přehled náboženství. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-26123-X. s. 10.
  8. „Tant qu’il y aura des fripons et des imbéciles, il y aura des religions. La nôtre est sans contredit la plus ridicule, la plus absurde, et la plus sanguinaire qui ait jamais infecté le monde." Voltaire v dopisu pruskému králi Fridrichu II. Velikému ze dne 5. 1. 1767. Otištěno mnohokrát, viz např.: Oeuvres Complètes de Voltaire. Tome LIII. Correspondance avec le Roi le de Prusse, Tome II. Paris: Armand-Aubree, 1830. [Uvedený text je na str. 184.]
  9. Židlochovický zpravodaj, březen 2008, s.2
  10. http://www.wintonfilm.com/cs/pribeh.html
  11. Sun Myung Moon, As a Peace Loving Global Citizen, s.242, květen 2010, The Washington Times Foundation, ISBN 978-0-615-39377-3
  12. DAWKINS, Richard. In: Q&A [televizní pořad]. ABC Australia, 8.3.2010.


Externí odkazy