Bytí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
fix link |
m nadbytečné mezery a konce řádků |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
* V [[Dílo:Hamlet|Hamletovi]] totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. [[William Shakespeare|Shakespeare]] asi věděl, proč [[Dílo:Hamlet|Hamletova]] otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v [[Erik Adolf Saudek|Saudkově]] překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje [[René Descartes|Descartes]]. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje [[Dílo:Hamlet|Hamlet]].<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br />— [[Radovan Lukavský]] |
* V [[Dílo:Hamlet|Hamletovi]] totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. [[William Shakespeare|Shakespeare]] asi věděl, proč [[Dílo:Hamlet|Hamletova]] otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v [[Erik Adolf Saudek|Saudkově]] překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje [[René Descartes|Descartes]]. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje [[Dílo:Hamlet|Hamlet]].<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br />— [[Radovan Lukavský]] |
||
* [[Nic]]ota obchází [[bytí]]. To znamená, že [[bytí]] nemá žádnou potřebu [[nic]]oty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po [[nic]]otě. Ale na druhé straně [[nic]]ota, která není, může mít jen propůjčenou [[Existence|existenci]] a získává tak své [[bytí]] z [[bytí]]. S [[nic]]otou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic [[bytí]], a totální zánik [[bytí]] by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik [[nic]]oty. Nebytí existuje pouze na hranici [[bytí]].<ref name="Teorie ničeho"/><br />— [[Jean-Paul Sartre]] |
* [[Nic]]ota obchází [[bytí]]. To znamená, že [[bytí]] nemá žádnou potřebu [[nic]]oty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po [[nic]]otě. Ale na druhé straně [[nic]]ota, která není, může mít jen propůjčenou [[Existence|existenci]] a získává tak své [[bytí]] z [[bytí]]. S [[nic]]otou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic [[bytí]], a totální zánik [[bytí]] by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik [[nic]]oty. Nebytí existuje pouze na hranici [[bytí]].<ref name="Teorie ničeho"/><br />— [[Jean-Paul Sartre]] |
||
* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref><br />— [[Boris Šťastný]] |
* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref><br />— [[Boris Šťastný]] |
||
* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref><br />— [[Jan Werich]] |
* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref><br />— [[Jan Werich]] |
||
== Připisované výroky == |
== Připisované výroky == |
||
* '''Být''' [[člověk]]em znamená snažit se být [[Bůh|bohem]]. -- [[Jean-Paul Sartre]] |
* '''Být''' [[člověk]]em znamená snažit se být [[Bůh|bohem]]. -- [[Jean-Paul Sartre]] |
||
* '''Být''' na okraji [[svět]]a naní příznivá situace pro toho, kdo chce [[svět]] přetvořit. -- [[Simone de Beauvoirová]] |
* '''Být''' na okraji [[svět]]a naní příznivá situace pro toho, kdo chce [[svět]] přetvořit. -- [[Simone de Beauvoirová]] |
||
* '''Být''' ničím a nic [[láska|nemilovat]] je jedno a totéž. -- [[Ludwig Feuerbach]] |
* '''Být''' ničím a nic [[láska|nemilovat]] je jedno a totéž. -- [[Ludwig Feuerbach]] |
||
* '''Být''' pravověrný znamená nemyslet - nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí. -- [[George Orwell]] |
* '''Být''' pravověrný znamená nemyslet - nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí. -- [[George Orwell]] |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
* '''Být''' [[štěstí|šťastný]] je největším [[úspěch]]em [[člověk]]a. Je to odezva celé lidské '''bytosti''' na tvůrčí orientaci, směřující k člověku samotnému i k okolnímu [[svět]]u. -- [[Erich Fromm]] |
* '''Být''' [[štěstí|šťastný]] je největším [[úspěch]]em [[člověk]]a. Je to odezva celé lidské '''bytosti''' na tvůrčí orientaci, směřující k člověku samotnému i k okolnímu [[svět]]u. -- [[Erich Fromm]] |
||
* '''Být''' znamená [[láska|milovat]] sebe sama. -- [[Ludwig Feuerbach]] |
* '''Být''' znamená [[láska|milovat]] sebe sama. -- [[Ludwig Feuerbach]] |
||
* '''Být''' znamená být vnímán. -- [[George Berkeley]] |
* '''Být''' znamená být vnímán. -- [[George Berkeley]] |
||
* '''Bytí''' a nebytí vyrůstají jedno z druhého, těžké a lehké se vzájemně doplňují, dlouhé a krátké se vzájemně vytvářejí, vysoké a hluboké se vzájemně určují, tón a hlas se spolu vzájemně snoubí, před a po se vzájemně následují. -- [[Lao-c’]] |
* '''Bytí''' a nebytí vyrůstají jedno z druhého, těžké a lehké se vzájemně doplňují, dlouhé a krátké se vzájemně vytvářejí, vysoké a hluboké se vzájemně určují, tón a hlas se spolu vzájemně snoubí, před a po se vzájemně následují. -- [[Lao-c’]] |
||
* '''Bytí''' není ani dobré, ani zlé, ale kdyby [[člověk]] nedovedl rozlišovati mezi [[dobro|dobrem]] a [[zlo|zlem]], vyhubil by se na této zemi, protože je nadán mnohotnějšími schopnostmi než jiní živočichové; zvířata ukazují svůj [[život]] právem silnějšího, [[člověk]] je schopen posloužiti si nejen právem silnějšího, ale i právem podlejšího. -- [[Josef Čapek]] |
* '''Bytí''' není ani dobré, ani zlé, ale kdyby [[člověk]] nedovedl rozlišovati mezi [[dobro|dobrem]] a [[zlo|zlem]], vyhubil by se na této zemi, protože je nadán mnohotnějšími schopnostmi než jiní živočichové; zvířata ukazují svůj [[život]] právem silnějšího, [[člověk]] je schopen posloužiti si nejen právem silnějšího, ale i právem podlejšího. -- [[Josef Čapek]] |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| odkaz na autora = John David Barrow |
| odkaz na autora = John David Barrow |
||
| titul = Teorie ničeho |
| titul = Teorie ničeho |
||
| url = |
| url = |
||
| vydavatel = Mladá fronta |
| vydavatel = Mladá fronta |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
Verze z 14. 11. 2015, 21:21
Ověřené výroky
- Příčinou toho [tj. dávání a tvoření] je, že bytí (einai) je každému žádoucí a milé. Naše bytí pak spočívá v činnosti (energeia), tedy v žití a v jednání. Bytí tvůrce pak spočívá v jeho díle skrze jeho činnost. Miluje tedy své dílo (ergon), protože miluje bytí (einai).[1]
— Aristotelés - Každé dodatečné pracovní místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení lidského bytí všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. [2]
— Ludwig Erhard - Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“. ... Je to bytí, oč vždy každému tomuto jsoucnu samému jde.[3]
— Martin Heidegger - Voda je nejměkčí a nejslabší bytí na světě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je dobro; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. [4]
— Lao-c’ - V Hamletovi totiž nejde o dilema života a smrti, ale o bytí a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "Být, či nebýt?", a ne "Žít, nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné lidské bytí je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.[5]
— Radovan Lukavský - Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytí z bytí. S nicotou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic bytí, a totální zánik bytí by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.[6]
— Jean-Paul Sartre - Jsme vedeni přesvědčením, že lidská odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského bytí, součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.[7]
— Boris Šťastný - Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí.[8]
— Jan Werich
Připisované výroky
- Být člověkem znamená snažit se být bohem. -- Jean-Paul Sartre
- Být na okraji světa naní příznivá situace pro toho, kdo chce svět přetvořit. -- Simone de Beauvoirová
- Být ničím a nic nemilovat je jedno a totéž. -- Ludwig Feuerbach
- Být pravověrný znamená nemyslet - nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí. -- George Orwell
- Být radikální znamená uchopit věc u kořene. Kořen člověka je však člověk. -- Karel Marx
- Být šťastný je největším úspěchem člověka. Je to odezva celé lidské bytosti na tvůrčí orientaci, směřující k člověku samotnému i k okolnímu světu. -- Erich Fromm
- Být znamená milovat sebe sama. -- Ludwig Feuerbach
- Být znamená být vnímán. -- George Berkeley
- Bytí a nebytí vyrůstají jedno z druhého, těžké a lehké se vzájemně doplňují, dlouhé a krátké se vzájemně vytvářejí, vysoké a hluboké se vzájemně určují, tón a hlas se spolu vzájemně snoubí, před a po se vzájemně následují. -- Lao-c’
- Bytí není ani dobré, ani zlé, ale kdyby člověk nedovedl rozlišovati mezi dobrem a zlem, vyhubil by se na této zemi, protože je nadán mnohotnějšími schopnostmi než jiní živočichové; zvířata ukazují svůj život právem silnějšího, člověk je schopen posloužiti si nejen právem silnějšího, ale i právem podlejšího. -- Josef Čapek
- Bytí se ustavovalo seskupováním. Zdá se, že tíhne k tomu ustavovat se, aniž se muselo seskupovat. -- Antoine de Saint-Exupéry
- Lidské bytí se nevyčerpává horizontálním pachtěním od narození ke smrti, nýbrž do něj vstupuje i jiný rozměr: schopnost věčnosti. Člověk je bytost, která je schopná vnímat nejen užitečnost, nýbrž i dobro, nejen přijatelnost, nýbrž i pravdu, nejen prospěšnost, nýbrž i krásu. -- Erazim Kohák
- Život začíná tím, že je všechna požadovaná a dostatečná informace zkombinována tak, aby povstalo nové bytí. To vzniká přesně tehdy, když všechna potřebná informace přinesená spermií se spojí s informací přinesenou vajíčkem. Pokud spermie pronikne do vajíčka, povstává nová bytost. Ne teoretický člověk, ale už bytost, kterou budeme později nazývat Petr, Pavel nebo Marie. -- Jérôme Lejeune
Reference
- ↑ Aristotelés, Etika Nikomachova 1168a5.
- ↑ Jan Berwid-Buquoy: Otec německého hospodářského zázraku - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.
- ↑ M. Heidegger, Bytí a čas §9, str. 59.
- ↑ Lao-c’: Tao-te-ťing. Praha : Pragokoncert, 1969.
- ↑ Kašpárková, Marcela: Deset vyznání. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 58.
- ↑ návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008
- ↑ Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)