Česká přísloví: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidám obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Přidán obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Ověřit|20140422050930}}
{{Ověřit|20140422050930}}
Zde jsou shromážděna česká přísloví, [[pranostika|pranostiky]] však na zvláštní stránce.
Zde jsou shromážděna česká přísloví, [[pranostika|pranostiky]] však na zvláštní stránce.
*
Jména na A jsou na před


*Jména na A jsou na hovno
* Letíš jako pšíkanec z nosu.
* Letíš jako pšíkanec z nosu.
* Bezdomovec je doma všude.
* Bezdomovec je doma všude.

Verze z 15. 2. 2019, 16:41

Zde jsou shromážděna česká přísloví, pranostiky však na zvláštní stránce.

  • Jména na A jsou na hovno
  • Letíš jako pšíkanec z nosu.
  • Bezdomovec je doma všude.
  • Bez práce nejsou koláče.
  • Bez peněz do hospody nelez.
  • Bližší košile nežli kabát.
  • Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
  • Co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi.
  • Co je šeptem, to je s čertem.
  • Co je v domě, není pro mě.
  • Co je v domě, to se počítá.
  • Co jsi z úst vypustil, ani párem koní nedostaneš zpět.
  • Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
  • Co nejde po dobrým, to půjde po zlým.
  • Co oči nevidí, to srdce nebolí (a ruce neukradnou).
  • Co se škádlívá, to se rádo mívá.
  • Co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš.
  • Co sis uvařil, to si sněz.
  • Co tě nezabije, to tě posílí.[pozn. 1]
  • Cvik dělá mistra.
  • Co tě nepálí, nehas.
  • Co na srdci, to na jazyku.
  • Co nejde silou, jde rozumem.
  • Čas všechny rány zahojí.
  • Častá krůpěj kámen proráží.
  • Čím výše vystoupíš, tím hlouběji padáš.
  • Čím výše vystoupíš, tím větší rozhled.
  • Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
  • Čistota - půl zdraví.
  • Dal ses na vojnu, tak bojuj.
  • Darovanému koni na zuby nehleď.
  • Devatero řemesel – desátá bída.
  • Dějiny píší vítězové.
  • Dobré slovo i železná vrata otvírá.
  • Dočkej času jako husa klasu.
  • Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.
  • Dvakrát měř, jednou řež.
  • Důvěřuj, ale prověřuj
  • Hlad je nejlepší kuchař.
  • Hlad má velké oči.
  • Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
  • Hněv je špatný rádce.
  • Host do domu, pan do domu.
  • Chceš-li vědět, jaká bude tvá budoucí žena, podívej se na její maminku.
  • Chodí štěstí dokola, sem-tam sedne na vola.
  • Chybami se člověk učí.
  • Chytil se toho jak hovno košile.
  • Chytrému napověz, hloupého trkni.
  • Chytrost nejsou žádné čáry.
  • I mistr tesař se někdy utne.
  • I kdybys osla vedl do Paříže, komoň z něho nebude.
  • Jablko nepadá daleko od stromu.
  • Jak bys nosil dříví do lesa.
  • Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
  • Jak si kdo ustele, tak si lehne.
  • Jaká matka, taká Katka.
  • Jaká paní, takový zažívání.
  • Jak zaseješ, tak sklidíš.
  • Jaký otec, takový syn.
  • Jaký pán, taký krám.
  • Jaký pán, takový pes.
  • Jaký šel, takového potkal.
  • Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.
  • Jedna chyba sto jiných za sebou táhne.
  • Jedna vlaštovka jaro nedělá.
  • Jen blbec se spálí dvakrát o stejná kamna.
  • Jen ten, kdo se odváží jít dál než ostatní, se dozví, jak daleko může doopravdy jít.
  • Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti na plno léta.
  • Ježek sám sobě kadeřav.
  • Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou.
  • Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
  • Kam oči, tam hlava, kam hlava, tam tělo.
  • Každá liška svůj ocas chválí.
  • Každá slepice hrabe pod sebe, nikdy od sebe.
  • Každý ať zamete nejprv před svým prahem.
  • Každý chvilku tahá pilku.
  • Kde je kozel zahradníkem, stará baba poručníkem, aby čert byl služebníkem.
  • Kde nic není, ani smrt nebere.
  • Kde rodina v rozbroji, tam je zlato na hnoji.
  • Kdo čerstvý sýr jí, pes ho nekousne, zloděj ho neokrade, aniž zestárne.[1]
  • Kdo čočku vaří, najde si brzo holku.
  • Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
  • Kdo hodně chce, tomu hodně schází.
  • Kdo chce kam, pomozme mu tam.
  • Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
  • Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
  • Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
  • Kdo je zvědavý, bude brzo starý.
  • Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
    • Srovnej v Bibli: Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.[2]
  • Kdo lže, ten i krade.
  • Kdo má viset se neutopí, i kdyby šla voda přes šibenici
  • Kdo míří vysoko, padá nízko.
  • Kdo nemá, s kým by se vadil, pojmi sobě ženu.
  • Kdo nemá svý muzikanty, na hubu si píská.
  • Kdo neseje, ten nesklízí.
  • Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
  • Kdo nic nemá, nic neztratí.
  • Kdo plevy seje, málo nažne.
  • Kdo po tobě kamenem, ty po do něho chlebem.
  • Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.
  • Kdo se bojí, nesmí do lesa.
  • Kdo se do ničeho nežene, nic nezkazí.
  • Kdo se moc ptá, moc se dozví.
  • Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.
  • Kdo seje vítr, sklízí bouři.
  • Kdo si krká, kdo si prdí, ten si jenom zdraví tvrdí.
  • Kdo si svého mistra váží, na toho hlad nedoráží.
  • Kdo spí, jako by jedl.
  • Kdo šetří, má za tři.
  • Kdybys desetkrát chtěl, bejka nepodojíš.
  • Když dub padne, kdekdo třísky sbírá.
  • Když dva dělají totéž, není to totéž.
  • Když hra nejlepší, přestaň![3]
  • Když ne po dobru, tak po zlu.
  • Když pánbůh dopustí, i motyka spustí.
  • Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
  • Když se dva perou, třetí se směje.
  • Když se kácí les, tak lítají třísky.
  • Když se zapne první knoflík špatně, tak je celé zapínání špatné.
  • Koho Bůh miluje, toho také křížem navštěvuje.
  • Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
  • Koho jednou had uštknul, i stočeného provazu se bojí.
  • Koho včera oběsili, k tomu se dnes modlí.
  • Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
  • Komu není rady, tomu není pomoci.
  • Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
  • Komu se nelení, tomu se zelení.
  • Koně můžeš přivést k vodě, ale napít se musí sám.
  • Koně za ovsem běží, osli ho dostávají.
  • Kovářovic kobyla chodí bosa.
  • Kozel dlouhou bradu má, a přece není mudrc.
  • Kráva zajíce nedohoní.
  • Kuj železo, dokud je žhavé.
  • Láska hory přenáší.
  • Lenoch se nejvíc sedře.
  • Lehce nabyl, lehce pozbyl.
  • Lepší dobře se oběsit, než zle oženit.
  • Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.
  • Levné maso psi žerou.
  • Lež má krátké nohy, daleko nedojde.
  • Líná huba – holé neštěstí.
  • Malé ryby – taky ryby.
  • Mezi slepými jednooký králem.
  • Mladí ležáci – staří žebráci.
  • Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
  • Mnoho psů – zajícova smrt.
  • Mokro hřeje.
  • Mráz kopřivu nespálí.
  • Mrtvý prd ví.
  • Můj dům – můj hrad.
  • My o vlku a vlk za dveřmi.
  • Má oko jak z kašparovy krávy.
  • Na svatého Václava, pěkný čas nastává.
  • Na hrubý pytel, hrubá záplata.
  • Na každém šprochu pravdy trochu.
  • Na každou svini se vaří voda.
  • Na každou svini se najde řezník.
  • Náš zákazník, náš pán.
  • Naděje umírá poslední.
  • Nahoře huj a vespod fuj.
  • Nakřápnutý hrnec nejdéle vydrží.
  • Nebuď zvědavej, budeš brzo starej.
  • Nekupuj zajíce v pytli.
  • Nehas, co tě nepálí.
  • Neházej flintu do žita.
  • Neházej perly sviním.
  • Nehodí se to do řepy ani do zelí.
  • Nechval dne před večerem.
  • Někdo rád holky, jinej zas vdolky.
  • Někomu husu, někomu prase.
  • Nemluv o provaze v oběšencově domě.
  • Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází.
  • Nemusí pršet, stačí, když kape.
  • Nemůžeš kázat vodu a pít víno.
  • Není každý den posvícení.
  • Není růže bez trní.
  • Není všechno zlato, co se třpytí.
  • Neotvírej, dokud jsi neodemkl.
  • Nesklízej, cos nezasel.
  • Nesuď knihu podle obalu.
  • Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
  • Nevadí, nevadí, znova se nasadí.
  • Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.
  • Nezasel, prý aby mu kroupy nepobily.
  • Nové koště dobře mete.
  • Na jazyku med, na srdci jed.
  • Nikdy není tak špatně, aby nebylo ještě hůř.
  • Od svatého Martina, zahřeje jen peřina.
  • Odříkaného chleba největší krajíc.
  • Odvážnému štěstí přeje.
  • Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.
  • Oko – do duše okno.
  • Oko za oko, zub za zub.
  • Otevírej oči, nikoli ústa.
  • Pečení holubi nelítají do huby.
  • Peníze dělaj peníze.
  • Pes, který štěká, nekouše.
  • Pilná včela jaro dělá.
  • Plný břich, rozum tich.
  • Po bitvě je každý generál.
  • Pod svícnem bývá největší tma.
  • Pokroucené dřevo se těžko napřímí.
  • Pomocnou ruku najdeš nejspíše na konci svého ramene.
  • Pomoz si sám a Bůh ti pomůže.
  • Potmě každá kočka černá.
  • Potrefená husa nejvíc kejhá.
  • Pozdě bycha honit.
  • Pozdní hosti jedí kosti.
  • Práce kvapná málo platná.
  • Práce šlechtí člověka.
  • Prázdný sud nejvíce duní.
  • Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
  • Prodávám jak jsem koupil.
  • Proti gustu žádný dišputát.
  • Protiklady (protivy) se přitahují.
  • Přátelské služby se neúčtují.
  • Přijít s křížkem po funuse.
  • Příliš mnoho psů – zajícova smrt.
  • Přítel k pomoci třeba o půlnoci.
  • Psu ocas nenarovnáš.
  • Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.
  • Pýcha peklem dýchá.
  • Pýcha předchází pád.
  • Ranní ptáče dál doskáče.
  • Ráno moudřejší večera.
  • Ruka ruku myje.
  • Ryba i host třetí den smrdí.
  • Ryba smrdí od hlavy.
  • Ryba hledá kde je hloub, člověk kde líp.
  • Řekni, jakého máš kamaráda, a já ti řeknu, co jsi zač.
  • Řemeslo má zlaté dno.
  • S poctivostí nejdál dojdeš.
  • S čím kdo zachází, tím také schází.
  • S chutí do toho, půl je hotovo.
  • S jídlem roste chuť.
  • S úsměvem jde všechno líp.
  • Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.
  • Sejde z očí, sejde z mysli.
  • Sklenka vína ti neuškodí, a plnou bečku nevypiješ.
  • Slíbíš-li za druhého, dej půl svého.[4]
  • Smaž hada, jak chceš, nebude z něho úhoř.
  • Smůla ve hře, štěstí v lásce.
  • Snídani sněz sám, o oběd se poděl s přítelem a večeři dej nepříteli.[5]
  • Starého psa novým kouskům nenaučíš.
  • Stokrát nic umořilo osla.
  • Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
  • Strach má velké oči.
    • Význam: Lidé kvůli strachu přeceňují nebezpečí.
    • Zdroj: Strauss (1998). Concise Dictionary of European Proverbs. str. 228. ISBN 0-415-16050-2
  • Svůj k svému.
  • Sytý hladovému nevěří.
  • Šaty dělaj člověka.
  • Ševcova žena a kovářova kobyla chodí bosy.
  • Ševče, drž se svého kopyta.
  • Špatný vozka, který neumí obrátit!
  • Škoda rány, která padne vedle.
  • Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
  • Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
  • Tichá voda břehy mele.
  • To nejlepší na konec.
  • Tonoucí se stébla chytá.
  • Trpělivost růže přináší.
  • Tudy cesta nevede, přes tohle vlak nejede.
  • Účel světí prostředky.
  • V hněvu vyvře, co na srdci vře.
  • V nouzi poznáš přítele.
  • Veselá mysl - půl zdraví.
  • Vlk se nažral a koza zůstala celá.
  • Vlky žene z lesů hlad.
  • Vojna není kojná.
  • Volům kroky a jelenům skoky.
  • Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
  • Všeho nechám, už tam spěchám.
  • Všechna sláva, polní tráva.
  • Všeho s mírou.
  • Všechno zlé je pro něco dobré.
  • Všude dobře, doma nejlépe.
  • Vrána vráně oči nevyklove.
  • Výjimka potvrzuje pravidlo.
  • Vzduch – boží duch.
  • Za dobrotu na žebrotu.
  • Zadarmo ani kuře nehrabe.
  • Zahálky jsa služebníkem, neběduj, žes hadrníkem.
  • Z cizího krev neteče.
  • Zítra je taky den.
  • Zakázané ovoce chutná nejlépe.
  • Zlaté slovo, které zůstane v ústech.
  • Zvyk je železná košile.
  • Žába močál vždy najde.
  • Žádná píseň není tak dlouhá, aby jí nebyl konec.
  • Žádný strom neroste do nebe.
  • Žádný učený z nebe nespadl.
  • Žízeň je věčná.

Poznámky

  1. Rovněž takřka doslova uvedeno v díle Friedricha Nietzscheho "Soumrak model čili Jak se filosofuje kladivem".

Reference

  1. Sfinga křížovka 3/2007
  2. Bible kralická, Přísloví 26, 27
  3. Magazín Mladé fronty 3/1986, s. 89
  4. Citáty a postřehy. Výběr Reader’s Digest, říjen 2004, s. 27. ISSN 1210-7077.
  5. Tři tipy, jak být fit do plavek. Trendmagazin.cz [online]. 2012-04-18 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online.